Výsledky hledání míst

Přírodní památka rozkládající se na 46ha, vyhlášená r. 1989 a prehistorické hradiště (200x90m) na vrcholu (628m n.m.) kopce Hradec, tvořícího součást Brdské vrchoviny. Až 12m široké a 5m vysoké valy, mimo vegetační období výhled směr Dobříš.

Vznik zámečku je datován do 2. poloviny 18. století, kdy došlo k odprodeji Hradce od panství Bělá a tím k jeho osamostatnění, čímž zároveň vyvstala nutnost založení šlechtického sídla jako centra statku. Dnes bývalý zámek slouží jako soukromý obytný dům.

Na místě gotického hradu již v 10. st. stálo slovanské hradiště s tržištěm. Stalo se centrem Přemyslovců, pobývala zde i královna Eliška Rejčka. V 15. st. byl hrad zbořen. Na jeho místě se nachází městská zástavba se zachovanou částí okrouhlé věže.

MPR Hradec Králové zahrnuje obvod středověkého města vysazeného na ploše někdejšího hradiště kolem roku 1225. Od konce 13. století nejvýznamnější věnné město českých královen. O 400 let později jedna ze zemských pevností, po jejím zrušení rychlý rozvoj.

Rozsáhlý areál s parkovou úpravou, jehož součástí je empírový Bílý zámek, historizující Červený zámek a bílá věž, vše ve stylu německé novogotiky. Na tomto místě stával původně gotický hrad.

Jednodílné výšinné opevněné hradiště ledvinovitého půdorysu ze starší doby bronzové. Terénní náznaky. Zachováno ve vzácně autentickém stavu bez výraznějšího narušení. Patří do soustavy tří hradišť mezi Hlubokou a Týnem nad Vltavou (Baba a Litoradlice u Purkarce). Nepřístupné (nová obora Poněšice).

Rozsáhlé hradiště Hradec u Kadaně o rozloze 25 ha bylo opevněno pravděpodobně v době halštatské a laténské. Na přelomu 9. a 10. století využili dávné opevnění na břehu Ohře Slované a založili zde hradiště, které se udrželo až do 2. poloviny 12. století. Zaniklo zřejmě po založení Kadaně.

Raně středověké hradiště z 9.–12. století na stezce z Prahy do Bavorska v západní části stejnojmenné obce. Částečně zachovány valy a příkopy mezi zástavbou.

Rybník býval součástí opevnění někdejšího hradu v Tovačově. Soustava rybníků je zmiňována v 15. stol. V 16. stol., používán jako chovný, v 18. stol. zrušen. Obnoven po 2. sv. válce. Dnešní rozloha je 154 hektarů, opět slouží jako chovný rybník.

Zaniklá vodní tvrz. Doba jejího založení je odborníky odhadována na 11.–13. stol., poté zpustla a ve 14.–15. stol. byla obnovena. Nejstarším známým majitelem je r. 1416 Hanuš z Neprobylic, poté r. 1523 Hynek Bořita z Martinic. R. 1542 je v majetku Jana Bořity z Martinic uváděna již pustá.

Gotický Hrádek byl postaven v l. 1410-15 na místě dřevěné tvrze Václavem z Donína. Za husit. válek poničen, opraven koncem 15. stol. za Preklů a honosně přestavěn Janem Smíškem z Vrchovišť. Po r. 1686 jezuitský seminář a škola. Opraven v 60. a 90. l. 20. stol. R. 1996 otevřeno České muzeum stříbra.

Valy a příkop po tvrzi či hrádku, archeologicky datovaném do 13. a 14. st. Zanikl zřejmě za Běšínů po r. 1494, kdy jej nahradila nová tvrz přímo v městečku. Ještě v 19. století jsou uváděny velké části zdiva, byly však rozebrány na stavební materiál.

Pozůstatky předsunutého opevnění města. Z dvoupatrové věže chráněné příkopem a palisádou stojí zbytky přízemí. Při příležitosti 500. výročí Žižkovy smrti zbudována mohyla z žul. kamenů. Poloha na skále poskytuje nejlepší výhledy na město.