Výsledky hledání míst

Hrad založený asi Břetislavem I. ve 30. let. 11. stol. jako náhrada za velkomoravské Mikulčice. Ve 13. stol. přestavěn v kamennou stavbu. Na poč. 16. stol. renesanční přestavba na zámek. Od konce 18. stol. upraven v tabákovou továrnu, která jej zcela pohltila. R. 1915 zbořeny poslední zbytky hradu.

Archeologicky ne zcela jistě potvrzená lokalita tvrziště na hraně bývalé říční terasy řeky Ostravice. Lokalita byla v minulosti výrazně deformována výstavbou výkrmny vepřů a kanalizací. Drobný soubor archeologického materiálu spadá do 14. stol.

Vodní náhon převádějící vodu z řeky Ostravice v Hodoňovicích do řeky Olešné ve Sviadnově. Vystaven na přelomu 15. a 16. století vrchností, která tímto podnítila vznik mlýnů a pil. Současnou podobu získal přestavbou v roce 1871 a 1882. Původně poháněl na 13 mlýnů, pil, stoup a textilních továren.

Mlýn postavený r. 1864 Janem Bartoňem sloužil k mletí obilí až do konce 1. světové války. Jeho činnost byla ukončena r. 1931, r. 1939 byl přestavěn na obytné stavení a v roce 1962 vyhořel. Po r. 1972 upraven k rekreačním účelům.

Výrazné terénní pozůstatky hrádku (tvrze) typu motte na jižním okraji vsi. Tvrz byla založena patrně na počátku 14. stol a zanikla v 1. polovině 15. století.

Dům na dvou středověkých parcelách, v jádru pozdně gotické zdivo z doby kolem roku 1500. Středověké domy sjednoceny v 18. století, po velkém požáru v roce 1760. Další přestavby v 19. stol. a na počátku 20. stol. Rodný dům Josefa Hoffmanna, vídeňského architekta, přední postavy vídeňské secese.

Původní rokokový zámeček vystavěn v roce 1750. Přestavby v polovině a koncem 19. století i v polovině 20. stol. smazaly jeho původní ráz. V současnosti v majetku Školských sester sv. Františka a je zde umístěn Charitní dům.

Beze stopy zaniklá tvrz v místě současného dvora Holákov. Přesná doba vzniku sídla není známa, jediná přímá písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1598.

Na místě pravěkého hradiště z l. 1800-1400 př. n. l. se v 6. stol. usídlil kmen Holasiců. V 9. stol. podroben Moravany. Ve 12. stol. obnoveno osídlení v podobě střed. zeměpanskoho dvora s dřevěným kostelem, na poč. 14. stol. přestavěným. V objektech býv. dvora dnes sídlí Muzeum Slezský venkov.

Holašovice jsou dokladem jihočeského selského baroka 2. pol. 19. st. Poprvé byly zmíněny r. 1263, Václavem II. byly darovány klášteru ve Vyšším Brodě. Po morové epidemii byly osídleny německými obyvateli. Náves je zapsána do seznamu UNESCO.

Renesanční vrchnostenský dvůr z konce 16. st., nahrazující sousední starší tvrz, upravený na rekreační středisko s restaurací. Dochována celková dispozice s ohradní zdí a zajímavý štít obytné budovy s náročnou sgrafitovou výzdobou.

Velké tvrziště po tvrzi založené zemany z Holešic v 2. pol. 14. st., v 16. století za Švamberků nahrazené dodnes dochovaným renesančním dvorem. Dochována celková dispozice s příkopy a valy a malá část zdiva hlavní budovy na centrálním pahorku.

Původně gotická tvrz postavená pány ze Šternberka. V roce 1579 již zmiňován jako zámek. Později dlouhá léta přestavován na čtyřkřídlý, raně barokní zámek. Okolo mimořádně cený francouzský park v ludvíkovském stylu.

Barokní sloup morového hřbitova z r. 1680 za vsí Holešovice. Po několikerém stěhování je od r. 1986 v areálu pražské ZOO. Sloup jsou vlastně 4,5 m vysoká pilířová boží muka na podstavci z pískovce zakončená čtyřhrannou do tří stran otevřenou vrcholovou kapličkou, nápisy na sloupu většinou nečitelné.

Tvrz postavená pravděpodobně ve 2. pol. 14. stol. holickou větví Šternberků zanikla po připojení k pardubickému panství poč. 16. stol. V terénu jsou znatelné pozůstatky tří ze čtyř bastionů, které rozšířily opevnění tvrze zřejmě v pol. 15. století.