Výsledky hledání míst

Rozhlednu tvoří nevysoká železná konstrukce na pískovcovém pylonu na samém severozápadním cípu Hruboskalska s výhledem k severu a západu na Turnovsko, Maloskalsko a Železnobrodsko.

Po r.1547 v domě nad obcí byl byt fořtmistra. Z příkazu Rudolfa II. přestavěn r.1582 na lovecký zámeček. R.1651 je však uváděn jako pustý. R.1725 zde zřízena sýpka a r.1882 přestavěna na hájovnu. Pak sloužil mnoha různým organizacím.

Novorenesanční budova koleje nese název po svém zakladateli a hlavním mecenáši Josefu Hlávkovi. Postavena byla v letech 1902-1904 firmou Matěje Blechy podle projektu architekta Josefa Fanty. V roce 1939 zde bydlel Jan Opletal. Památkově chráněná od roku 1958, od roku 2019 národní kulturní památka.

Areál nově vznikajícího biskupství ohradila ve 2. pol. 17. stol. prostá zeď se třemi jednoduchými branami. Hlavní odděluje na severu Dómskou ulici od stejnojmenného náměstí. Přímo u ní stojí empírový branský domek č. p. 11d, v sousedství je barokní dům č. p. 12d.

Výpravní budova někdejší pohraniční stanice pražsko-drážďanské dráhy pochází z roku 1865. Nahradila dočasnou dřevěnou budovu z roku 1850. Po letech chátrání prošla v letech 2001–2003 i s přilehlým kolejištěm důkladnou rekonstrukcí.

Historicky cenná budova vlakového Hlavního nádraží v Brně byla postavena v r. 1850. Secesní podobu získala při přestavbě v letech 1902–1905. Při náletu v roce 1944 ztratila pravou hodinovou věž. Ve 21. stol. prochází rekonstrukcí.

Jako součást terezínské pevnosti bylo v letech 1780–92 postaveno pevnostní město. Opevnění provedené podle francouzské školy v Meziéres se s výjimkou dvou bran a dvou průrazů dochovalo v původním stavu.

Novorenesanční budova jablonecké hlavní pošty byla postavena roku 1893 podle projektu Friedricha Setze. Slouží svému účelu pod firmami čtyř různých států dodnes, nedávno prošla velkou opravou exteriéru.

Zámek z r. 1792 postavený Ondřejem Renardem v empírovém slohu. Dodnes zachováno původní schodiště do prvního patra, stejně jako dveře a okna. U zámku původní hospodářské budovy - konírna, kočárovna a sklad a při zámku zbytky parku.

Tvrz postavená mezi lety 1566 až 1572 za Zikmunda Doupovce z Doupova. Později za Koců ve druhé polovině 17. století nahrazena mladším zámkem. Součástí i zámecká kaple. Dnes zámek chátrá a kaple slouží k bydlení.

Tvrz založená ve druhé polovině 16. stol. a od roku 1624 sloužila jen k hospodářským účelům. Dnes je využívána jako administrativní budova.

Barokní zámek vznikl přičiněním Nosticů v roce 1650 přestavbou staré tvrze z roku 1397. V pol. 18. stol. byl rozšířen o další budovy a oranžérii. Později sloužil jako léčebný ústav pro mládež, který je v něm pod názvem Ústav sociální péče dodnes.

Pamětní deska postavy z filmu Z. Svěráka Marečku, podejte mi pero! byla odhalena v roce 2002. Na desce je nápis "Svému nejslavnějšímu přistěhovalci Hliníkovi vděční spoluobčané". Nikdy nebyl viděn, protože "Hliník se odstěhoval do Humpolce".

Lokalita nejasného původu a účelu - na severním úpatí kopce se zachovaly několik set metrů dlouhé zídky z nasucho kladených kamenů, tvořící jakýsi labyrint. Snad šlo o hradiště či kultovní místo. V jižní a jihovýchodní části přírodní památka Hradiště s výskytem stepní květeny a konikleců.

Archeologicky zjištěné základy tvrze pravěpodobně ze 14. století, která zanikla nejpozději k polovině 15. století.