Výsledky hledání míst

Zaniklá tvrz u Hlubokého je lokalita v bývalém okrese Rakovník, jižně od obce Lhota, nedaleko Žďáru. Zbytky zemních konstrukcí lze poměrně snadno nalézt nedaleko rybníka.

Hrad vybudovaný po roce 1340 olomouckým biskupem Janem Volkem. Roku 1426 byl hrad obležen, dobyt a zbořen. Zbytky hradu se později nazývaly "Pustý zámek".

Zámek byl přestavěn z tvrze r. 1546 v barokním stylu. Kolem r. 1872 rozšířen a pseudorenesančně upraven. V letech 1920-1921 zámek několikrát navštívil prezident T. G. Masaryk. Po r. 1990 byl zámek vrácen původním majitelům. Nepřístupný.

Renesanční tvrz přestavěná na zámek. Postavena Šarovci na přel. 16. a 17. st., v 18. st. přestavěna barokně. Od r. 1872 skladiště a kanceláře, dnes sídlo obecního úřadu. Jednoduchá obdélná budova se vstupem zdůrazněným štítem, jižní část zbořena.

Zámek byl pravděpodobně postaven na místě starší tvrze na přelomu 14.–15. stol. Později, v pol. 19. stol., vlastnila zámek rodina Meyerů svobodných pánů Rothschildů. Ti jej pronajímali soudu nebo sirotčinci. Dnes je v zámku Infocentrum, Městské muzeum, knihovna, čajovna Zámecký klub a další.

Tvrz z roku 1391. Dobyta při česko-uherských válkách. Poté renesančně přestavěna. Dnes využívána pro kulturní účely.

Stopy hradu neznámého původu i doby založení nad soutokem Hluckého a Bažinského potoka u osady Hluky. Dispozici hradu vévodí homolovitý pahorek, možné místo, kde stála věž. Pod ním nevelká plošinka, kde by mohl být palác.

Martin a Klára Wágnerovi postavili v r. 1852 pseudogotický zámek na zbytcích starého zbouraného zámku. V roce 1899 koupil sídlo Děpold Czernin z Chudenic. V současné době je majetkem Ing. Diviše Czernina a je využíván pro potřeby zemědělského učiliště.

Hnátův kámen je vsazen v čele mostu přes řeku Sázavu (most získal dnešní podobu v l. 1852-1855). Kámen označuje podle pověsti místo, kde byl r. 1427 svržen a ukamenován zrádný hlásný Hnát.

Hradiště na výrazném vrchu (360 m n. m). Nálezy z doby únětické, mohylové, knovízské a haštalské, po delší pauze znovu osídleno Slovany (8. a 9. stol.), ve 13. stol. postaven středověký hrad. Z hradiště dochován val kolem nižší plošiny.

Bývalá tvrz, dnes jako patrová obdélná budova. Postavena po r. 1550 Fridrichem Lukaveckým z Lukavce, následně prodána Jaroslavu Trčkovi z Lípy a připojena k ledečskému panství. Již od 17. stol. je tvrz přestavěna na hospodářskou budovou. Nyní v soukromém vlastnictví.

Arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna r.1685 přestavěl pustou tvrz na barokní zámek. Valdštejnův znak zachovaný nad vchodem. Od r.1942 je zde škola.

Zámek Beesů z Chrostiny vystavěný snad na místě tvrze z 15. stol. v l. 1736-1753 v barok. slohu. Ve 30. či 40. letech 19. stol. přestavěn empírově dle projektu J. Kornhäusela. Poslední přestavba v r. 1899. Od poloviny 20. století chátrá.

Renesanční tvrz v Hoděčín byla postavena po r. 1541 Janem Lickem z Rýzmburka. Za Jaroslava ze Šternberka v l. 1860-74 přestavěna na klasicistní zámek.

Původní městská hláska se starším jádrem vystavěná kolem r. 1700 v těsném sousedství městského pivovaru. Ten je zmiňován již r. 1388, kdy jej Boček z Kunštátu daroval městu. Pivovar zanikl.