Výsledky hledání míst

Poutní místo "U Kněžny" je kaplička z roku 1919, kterou nechala postavit Františka Vošická z Petrovy Lhoty. Vedle kapličky vyvěrá studánka, jejíž voda podle pověsti uzdravila slepou kněžnu.

Kaplička v lidovém stylu vznikla r.1920 nedaleko říčky Romže v oblasti zv. Bělecký. Nad střechou se nachází malý zvon.

Kaplička je neznámého původu. Opravou prošla v roce 2004. Stojí u silnice vedoucí z Cvikova do Lindavy

Barokní kaplička postavena v druhé pol. 18. stol. R. 1825 upravena. Má boční strany prohnuté směrem dovnitř. Závěr kapličky lehce oblého tvaru bez jakýchkoli architektonických prvků. Půlkruhově zaklenutý vchod s dvoukřídlými dveřmi. Nad vchodem letopočet 1825. V roce 2018 znovu a důkladně opravena. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Původně renesanční letohrádek z pol. 16. stol., přestavěný barokně na lazaret po roce 1680. V té době byl postaven zahradní domek, klasicistně přestavěn v letech 1815 – 47.

Roku 2021 došlo k rozsáhlejší opravě křížku. Celý povrch byl pokryt spádovými nečistotami a biomikroorganismy. Práce provedl restaurátor Pavel Kytka. Doplnil závažné destrukce a poškození. V poslední fázi opravy povrch pomníku ošetřen konzervačním přípravkem. Na vrchol doplněna replika kamenného křížku.

Pozdně románský karner (patrová kaple s kostnicí v přízemí) byl v koutě bývalého kostelního hřbitova v Moravských Budějovicích postaven v polovině 13. století. Barokní úpravy, 1892 odbourána arkýřová apsida. Hřbitov zrušen 1784.

Hřbitovní kaple byla postavena v těsné blízkosti kostela sv. Václava přibl. v 1. pol. 13. stol. R. 1662 byla nově zasvěcena sv. Trojici. Pod kaplí je podzemní část k ukládání kostí. V l. 1959-1962 provedena rekonstrukce, při které byla odkryta románská okna a v lodi kostela románská figurální malba.

Plochu jilemnického náměstí člení empírová kašna z roku 1836 a dvě barokní sousoší: svatého Kříže se svatými Janem Nepomuckým a Vavřincem z roku 1799 a mariánské se svatými Barborou a Maří Magdalenou z roku 1723.

Pískovcová kašna, dnes replika s mariánským sloupem s původní sochou Panny Marie od J. Maxe z první poloviny 19. stol.

Kašna se sloupem ukončeným sochou sv. Anny a Panny Marie z r. 1727, obklopena v dolní části sv. Janem Nepomuckým, Karlem Boromejským, sv. Janem Sarkandrem a sv. Šebestiánem. Sloup razantně upraven r. 1875 Karlem Dvořákem. Postaven na památku ničivého požáru a z vděčnosti ochrany před morovou ránou.

Dvě drobné výrazné sakrální památky zdobí Kaštice u Podbořan: kašna se sochou Bičovaného Krista, datovaná nápisovou deskou do roku 1608, a mariánský sloup z roku 1709. Výstavbu obou financovali příslušníci rodu Schmidgräbnerů z Lustenecku.

Barokní kašna z roku 1859 se sochou sv. Jana Nepomuckého v jihozápadní části centrálního náměstí T. G. Masaryka.

Kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého postavena v r. 1706 na hlavním kladenském náměstí. Později přenesena na roh Poděbradovy ulice a ulice T. G. Masaryka. V roce 1919 socha stržena. Torzo leželo na zahradě děkanství. Podle originálu vytvořena kopie a ta opětovně umístěna na původní místo.

Barokní kašna se sousoším sv. Jana Sarkandra umístěná na Komenského náměstí pochází ze 40. let 18.stí. Sousoší umístěno v čtyřlisté nádrži. Podstavec doplněn reliéfy znázorňující epizody ze Sarkandrova mučení.