Výsledky hledání míst

Dřevěná rozhledna (23,7 m) falického tvaru byla postavena v roce 2012, slavnostně otevřena 15.9.2012. Projekt vypracovali architekti ateliéru Mjölk Pavel Nalezený, Jan Mach a Jan Vondrák, rozhlednu postavila firma TAXUS, investorem byla obec Heřmanice. Stavbu spolufinancovala Evropská unie.

Zaniklá tvrz Heřmanovice v místech dnešního lomu se datuje do 14. století. Pravděpodobně jen strážní stavba nad Jesenickou stezkou. Zanikla v polovině 15. století.

Ve 14. stol. zde stávala tvrz, vypálena r. 1469. Za Sigmunda Anděla z Ronovce r. 1540 postaven podélný patrový zámek. Do čtyřkřídlé podoby upraven v 17. stol. za hraběnky Khyslové. R. 1784 za Šporků barokně úpraven a zřízen park.

Secesní vila vybudována v letech 1906-1907 pro textilního průmyslníka Floriána Hernycha podle plánů ateliéru Matěje Blechy. Po 2. světové válce znárodněna a využita jako sídlo umělecké školy. Restituenti po r. 1989 nemohli stavbu udržovat, přešla na město a upravena na sídlo muzea.

Archeologicky nepotvrzené místo tvrze na vrchu Horka, lidově zvaného Vinohrádek, přímo nad obcí Heroltice, dnes zdaleka viditelné díky vysílači.

Pozdněklasicistní palác z prvé pol. 19. stol. na místě domů z pol. 13. století. Pojmenován po rytíři J. P. Herringovi, zakladateli dolů v Zastávce u Brna. Autorem dnešní podoby je vídeňský architekt Ludwig Förster. Dnes sídlo pracoviště NPÚ.

Barokní špitál s kaplí byl postaven v l. 1715 - 1718 rodinou Hertzschlegerových. Kaple byla vysvěcena r. 1717. Špitál zde byl do r. 1856, kdy byl přestěhován do jiné budovy, kaple sloužila svému účelu cca do konce 19. století. V současnosti je kaple po rekonstrukci, nepřístupná.

Původně tvrz přestavěná na zámek ve stylu holandské renesance. Z důvodu založení radovesické výsypky srovnán se zemí.

Hilgersdorfský mlýn je památkově chráněná stavba z počátku 19. století na Severním potoce. Nyní bez zařízení, slouží jako obytné či rekreační stavení. Nejsevernější dochovaná stavba vodního mlýna v ČR.

Zřícenina hradu z 15. st. – první zmínka z r. 1434. Vystřídal několik majitelů, za Šliků po r. 1528 zanedbáván a r. 1574 již uváděn jako pustý. Dochován suterén obytné věže s přilehlou hradbou, torzo paláce a 1. brány a zbytky parkánové hradby.

Původně škola v malé chaloupce zřízená r. 1744. V r. 1802 upravena a rozšířena do dnešní podoby; další úpravy v l. 1893-1894. Přízemní budova na půdorysu "L". Na stěnách chodby zachovány malované učební pomůcky (fragmenty). Na průčelí pamětní deska místního ředitele a skladatele Františka Bauera.

Historická kovárna z roku 1865. Obdélná budova je otevřena v průčelí klasickým půlkruhovým výklenkem otevřené předsíňky; pod trojúhelným okénkem ve vrcholu štítu datace. Krytá sedlovou střechou s taškami bobrovkami; zvonička na střeše novodobá. Majetek obce a slouží SDH Křenovice.

Slavonické podzemí tvoří sklepy původní středověké zástavby ze 13.–14. století a systém odvodňovacích chodeb ražených jednoduchými nástroji v průběhu 15. století.

Jihlavské podzemí je s délkou 25 km druhým nejrozsáhlejším v ČR. První podlaží je ze 14. století, druhé a třetí ze 16. století. Zdejší raritou je tzv. svítící chodba. Pro veřejnost bylo r. 1991 zpřístupněno cca 400 m původních chodeb.

Středověké sklepy budované zejména z hospodářských důvodů. Litoměřické podzemí patří k nejrozsáhlejším v Čechách. Sklepy mají až tři patra. Za válek sloužily i jako úkryt obyvatel a majetku.