Výsledky hledání míst

Původně renesanční letohrádek z pol. 16. stol., přestavěný barokně na lazaret po roce 1680. V té době byl postaven zahradní domek, klasicistně přestavěn v letech 1815 – 47.

Roku 2021 došlo k rozsáhlejší opravě křížku. Celý povrch byl pokryt spádovými nečistotami a biomikroorganismy. Práce provedl restaurátor Pavel Kytka. Doplnil závažné destrukce a poškození. V poslední fázi opravy povrch pomníku ošetřen konzervačním přípravkem. Na vrchol doplněna replika kamenného křížku.

Pozdně románský karner (patrová kaple s kostnicí v přízemí) byl v koutě bývalého kostelního hřbitova v Moravských Budějovicích postaven v polovině 13. století. Barokní úpravy, 1892 odbourána arkýřová apsida. Hřbitov zrušen 1784.

Hřbitovní kaple byla postavena v těsné blízkosti kostela sv. Václava přibl. v 1. pol. 13. stol. R. 1662 byla nově zasvěcena sv. Trojici. Pod kaplí je podzemní část k ukládání kostí. V l. 1959-1962 provedena rekonstrukce, při které byla odkryta románská okna a v lodi kostela románská figurální malba.

Plochu jilemnického náměstí člení empírová kašna z roku 1836 a dvě barokní sousoší: svatého Kříže se svatými Janem Nepomuckým a Vavřincem z roku 1799 a mariánské se svatými Barborou a Maří Magdalenou z roku 1723.

Pískovcová kašna, dnes replika s mariánským sloupem s původní sochou Panny Marie od J. Maxe z první poloviny 19. stol.

Kašna se sloupem ukončeným sochou sv. Anny a Panny Marie z r. 1727, obklopena v dolní části sv. Janem Nepomuckým, Karlem Boromejským, sv. Janem Sarkandrem a sv. Šebestiánem. Sloup razantně upraven r. 1875 Karlem Dvořákem. Postaven na památku ničivého požáru a z vděčnosti ochrany před morovou ránou.

Dvě drobné výrazné sakrální památky zdobí Kaštice u Podbořan: kašna se sochou Bičovaného Krista, datovaná nápisovou deskou do roku 1608, a mariánský sloup z roku 1709. Výstavbu obou financovali příslušníci rodu Schmidgräbnerů z Lustenecku.

Barokní kašna z roku 1859 se sochou sv. Jana Nepomuckého v jihozápadní části centrálního náměstí T. G. Masaryka.

Kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého postavena v r. 1706 na hlavním kladenském náměstí. Později přenesena na roh Poděbradovy ulice a ulice T. G. Masaryka. V roce 1919 socha stržena. Torzo leželo na zahradě děkanství. Podle originálu vytvořena kopie a ta opětovně umístěna na původní místo.

Barokní kašna se sousoším sv. Jana Sarkandra umístěná na Komenského náměstí pochází ze 40. let 18.stí. Sousoší umístěno v čtyřlisté nádrži. Podstavec doplněn reliéfy znázorňující epizody ze Sarkandrova mučení.

Pískovcová barokní kašna, uprostřed má sloup ze čtyř sdružených polosloupů s hlavicemi zdobenými erby zemí císaře Leopolda I. a znakem Nového Města. Na korintské hlavici sloupu socha sv. Josefa s Ježíškem v náručí od M. V. Jäckla z let 1697-8 se čtyřmi andílky a českým dvouocasým lvem u nohou.

Novorenesanční kostel postaven v l. 1883-1888 (architekt Gustav Meretta). Vnitřní výzdoba dílem mnoha slavných umělců (Max von Ferstel atp.). V l. 1981-83 byla provedena celková rekonstrukce chrámu, opět v l. 2014-15. Od r. 1996 je katedrálním kostelem nově zřízeného ostravsko-opavského biskupství.

Někdejší farní kostel města Nová Plzeň byl budován od konce 13. do poloviny 16. století uprostřed rozlehlého náměstí. Od roku 1993 je katedrálou nového Plzeňského biskupství. Trojlodní pseudobasilika s nejvyšší kostelní věží v ČR.

Původní kostel dostavěn ve stylu novogotiky. Arch. A. Prokop navrhl šetrnější dostavbu nedokončené věže, zatímco investor – biskup a kapitula – prosadil reprezentativní dvojvěží. Arch. A. Kirstein regotizoval celou stavbu, včetně barokního průčelí.