Výsledky hledání míst

Částečně zachovalé tvrziště narušené hospodářským využitím návrší a výstavbou chatky. Tvrz existovala asi v rozmezí 13. - 15.století a byla možná centrem zaniklé vsi Moravičany.

Pískovcová skála na rozcestí cest do Štětí, Tupadel a Želízů, do jejíhož severozápadního čela vytesal Václav Levý v I. polovině 40. let 19. století vlnícího se hada. Významný orientační bod.

Pavilon nad Hadím pramenem v centru Šanova byl postaven 1838–1839 v pozdním empíru. Jedna z mála dochovaných empírových lázeňských budov ve městě. Přestavěny v 70. letech 20. století, v 90. letech opuštěny, budova dnes prázdná a chátrající.

Zaniklá tvrz postavená patrně ve 14. stol. V Brodě se zmiňují dva dvorce; jeden s tvrzí držel r. 1382 Jan Cvik Kutnohorský, r. 1391 se majiteli stali Heřman Mauer z Hory a Ondřej Rábl z Močovic. Tvrz zanikla za husitských válek. Na druhém dvorci seděli v 15. stol. vladykové Hadrpurkové ze Sobučic.

Kamenná rozhledna (34 m), 758 m n. m. Roku 1902 byl položen základní kámen rozhledny, dostavěna a slavnostně otevřena byla r. 1904. Rozhledna byla postavena podle projektu W. Kreise z Drážďan ašským stavitelem Ernestem Hausnerem. Spolu s turistickou chatou je součástí sportovního areálu.

Věž vznikla v roce 1933. Po zasažení bleskem v roce 1953 vyhořela. Opravena a znovu zpřístupněna v roce 1996. Zasklená vyhlídková plošina se nachází ve výšce 24 m a je přístupná po zdolání 133 schodů.

Zámek vybudoval po r. 1714 Kaschnitz von Weinberg a po r. 1746 Hájek z Waldstätten přistavěl boční křídlo. V r. 1857 areál získali Mitrovští, kteří se věnovali dalším úpravám, při nichž zámek získal dnešní podobu. Po r. 1948 začala stavba upadat a interiér byl přebudován na byty.

Hájčí dvůr se nachází v Praze - Stodůlkách a je součástí přírodní rezervace Háje. Ve 30. letech 19. stol. majitelem Leopold Lämmel, který jej přestavěl na letní sídlo pro svou rodinu. V současnosti chátrá.

Stará gotická tvrz v Hájku byla postavena na zač. 14. stol, i když první zmínka o vsi je až z r. 1409. V r. 1525 vlastní Hájek Sebastián Hoffmann z Münchshofu. Po něm Kryštof, který na severní části tvrziště staví renesanční tvrz, která se připomíná v r. 1567.

Barokní lovecký zámeček postavený v r. 1773 Františkem Oldřichem Kinským. Od r. 1812 přechází na kosteleckou větev. V r. 1870 byl zámeček přestavěn na myslivnu. Kostelecké větvi Kinských patřil do r. 1948 a v r. 1992 jim byl v rámci restitucí opět navrácen a slouží potřebám Kinského lesní zprávy.

Velmi v terénu nevýrazné tvrziště Hájek 1,5 km, objevené až v roce 2000. První známý majitel byl v první polovině 15. stol. Rameš z Hrádku. Tvrz pravděpodobně zaniká r. 1468. Roku 1519 se uvádí pustý dvůr Hájek patřící Obrubcům, další zmínka o pustém dvoře Hájek je z r. 1576.

Hájenka na Březníku ležící asi 8 km záp. od Modravy poblíž Roklanského potoka v Luzenském údolí patří k nejdeštivějším územím v České Republice. Od r. 2002 informační středisko Národního Parku Šumava, v letní sezoně pohostinství.

Doba založení dvora není známa. Byl jedním z hukvaldských panských dvorů. Roku 1796 jej odkoupil Jan ze Zvole. R.1810 kupuje dvůr rodina Cikanů od nichž r.1833 arcibiskup Ferdinand Chotek. V současnosti je dvůr zchátraly po desetiletích užívání JZD.

Téměř 30 m vysoká kovová rozhledna byla na vrchu Kopřivná postavena v letech 2020-2021 a je volně přístupná. Pojmenována byla po budišovském rodákovi Fr. I. C. Halaškovi (1780-1847), piaristickém knězi, pedagogu, významném přírodovědci a především astronomovi.

Výrazná pohledová dominanta Ostravy (325,5 m.n.m.), odval dolu a koksovny Trojice – halda Ema. Sypána mezi lety 1920–60. V r.1976 ukončena hlavní likvidace požáru. Halda obsahuje na 28 mil. m3 hlušiny. Památkově chráněna.