Výsledky hledání míst

Vysoká cihlová barokní výklenková kaplička z 18. století, zvaná Fischerova muka (Fischer-Marterl). Postavena na obdélníkovém půdorysu, s velkým výklenkem na čelní straně. Po roce 1945 opuštěna a chátrá. Dnes ve zdevastovaném stavu, bez omítek, bez vybavení výklenku a hrozí její celkové zřícení.

Dům čp. 64/III byl postaven při šťáhlavské silnici před rokem 1869 jako pozdně klasicistní stavba. V letech 1869–1904 tu byla správa mirošovských černouhelných dolů. Roku 1909 byla přestavěna podle projektu Bohuslava Ryšavého do podoby zámečku v neorenesančním stylu. Dnes úřadovna Policie ČR.

Rozhledna Floriánka je 22 metrů vysoká dřevěná stavba s ocelovými prvky z let 2013-2014, která se nachází západně od městyse Polešovice. Vyhlídková plošina, na niž vede 80 schodů, poskytuje výhled do širokého okolí. Rozhledna je volně přístupná.

Barokní kašna se sochou sv. Floriána ve východní části náměstí, datována do r. 1699.

Barokní budova tzv. starého fojtství s přilehlými hospodářskými budovami. Předpokládané starší sídlo v 16. stol.nahradila dnešní usedlost tzv. valašských vojvodů, kteří budovu užívali až do r. 1844. Dnes je areál zrekonstruován a slouží jako muzeum.

Fojtství v Libhošti č. p. 1 bylo sídlem fojta od r. 1617 do zrušení poddanství. Předtím bylo na stejném místě fojtství do r. 1558, kdy bylo na čas změněno na městský dvůr. Objekt je nyní sídlem obecního úřadu.

Původně sídlo správce panství postavené v 16. století, upravené počátkem 17. století.

Hodnotná obytná barokní budova bývalého statku z r. 1744 založeného premonstráty. Po zrušení kláštera Hradisko i převorství r. 1784 byl majetek spravován náboženským fondem a státní správou. V r. 1788 došlo k parcelaci dvora. Dnes budova slouží jako pension a restaurace.

Existence rychty- fojtství (šoltézství) je v Dolní Lipové doložena od 17. století. Současná klasicistní podoba stavby s volutovým štítem pochází z doby kolem roku 1800. Dnes kulturní památka ČR.

Pozdně barokní objekt bývalého fojtství v obci Chlebovice na Frýdecko-Místecku. Vystavěn v l. 1739–43 Fr. Žáčkem. V r. 1831 provedena úprava mansardové střechy. Dnes expozice Muzea včelařství.

Má jméno po usedlosti a vinici, jejímž prvním majitelem byl Jakub Foliman.Objevuje se ve viničních knihách již r.1353. Usedlost vznikla pravděpodobně v 18.st., zbořena v 60. letech 20.st.,dnes po ní nejsou žádné stopy. Vznik parku není znám,na fotografiích z 20. let jsou svahy pod Karlovem holé.

Pro fontánu v petřínské stráni vytvořil Karel Dvořák roku 1948 sousoší dvou chlapců. Po 40 letech vyšlo najevo, že bylo vytvořeno podle fotografie vnuků prezidenta Masaryka Herberta a Leonarda Revilliodových.

Autorem fontány je sochař Břetislav Benda. Ten se nechal inspirovat starořeckou bájí o ženě spartského krále Tyndarea, kterou svedl Zeus, proměněný v labuť. Fontána pochází z druhé poloviny 20. století. Kolem plastiky vybudován bazén s vodotryskem.

Neobvyklá fontána z r. 2006 s námětem z historie města je dílem místního sochaře Jaroslava Černého. Připomíná událost z r. 1817, kdy byl místním kaplanem ve věži kostela nalezen tzv. Rukopis královédvorský.

Fontána podle návrhu Rudolfa Chorého. Ústředním motivem boticelliovské Zrození Venuše. Čtyřmetrová pískovcová skulptura z roku 1979. Dominanta prostoru sídliště. Malý odpočinkový koutek v pěší zóně. Příjemná atmosféra mezi betonem.