Výsledky hledání míst

Původně jaroslavický hrad založený roku 1249 kastelánem Bočkem. V renecanci přestavěn na zámek. V 17. a 18. stol. následovaly barokní přestavby. V 19. stol. některé interiéry upraveny v historizujícím stylu.

Současný Jarošův mlýn postaven v letech 1937-1938 na místě starého mlýna ze 17. stol. Čtyřpatrová budova moderního mlýna znárodněna r. 1951 a v restituci vrácena r. 1991. Mlýn v provozu do r. 2002, poté zpřístupněn jako muzeum. Od r. 2002 kulturní památka ČR.

Nejstarší krčma ve Slezsku ze 13. stol. Podle potřeby byla přestavována a postupně se rozšiřoval přilehlý park. Nyní majetek Dolu ČSM, který ji zrekonstruoval.

Vápencové jeskyně, na jejichž vzniku se podílel potok Špraněk. Objeveny r. 1938 skupinou vedenou Vilémem Švecem. Další části objevovány postupně, zejm. v 50. letech 20. stol. Přístupné od r. 1939. Z chodeb o délce 3,5 km je přístupno cca 788 m veřejnosti. Jeskyně jsou bohaté na krápníkovou výzdobu.

Qustenberkové v l.1729–1730 přestavěli tvrz na zámek. Z projektu se uskutečnila jen stavba západního křídla s kaplí, severní a východní křídla jsou pozůstatky hosp.budov, které patřily k tvrzi. V současnosti je opuštěný a značně začíná chátrat.

Šumavský vrch Javorná se tyčí do výšky 1090 m n. m. Patří mezi 286 "tisícovek", ležících na české straně Šumavy. Po vystoupání na horu se turista – mimo pokochání se krásnou vyhlídkou – může zapsat do vrcholové knihy.

Javorovou bránu v Rožanech tvoří dvojice javorů mléčných, které jsou ve výšce 5,5 m srostlé a tvoří jedinou společnou korunu dosahující do výšky 16 m. Společně tvoří bránu s rozpětím 2,6 m, která je chráněna od roku 1997 jako přírodní památka.

Srostlice sedmi chráněných stromů druhu javor klen (Acer pseudoplatanus L.) s vysokou dendrologickou a krajinotvornou hodnotou. Stáří stromů je odhadováno na 130 let. Podle pověsti rostou na místě hromadného hrobu, ve kterém leží oběti epidemie cholery. Status památného stromu mají od roku 1990.

Jednopatrové architektonicky nevýrazné sídlo v západní části dvora. V roce 1625 tuto část vsi získává Kašpar z Grambu a v roce 1633 ji odkazuje své sestře Francelině provdané Dusíkové, která si zde v roce 1633 staví své sídlo. Po roce 1645 budova sloužila jako obydlí a kancelář správce dvora.

Kamenná rozhledna vysoká 23 m (774 m.n.m.) byla postavena místním turistickým spolkem r. 1891. Po 2. světové válce chátrala, pro špatný stav od 70. let 20. stol. uzavřena. Zrekonstruována a slavnostně otevřena r. 1993, přilehlá restaurace r. 1995.

Větrný mlýn holandského byl v provozu od r. 1875. V r. 1931 poničen vichřici a přestal sloužit svému účelu. Zdivo je z neomítnutého lomového kamene. Na mlýně je nainstalována napodobenina větrného kola, nepodobná původnímu.

Jelení pramen je pouze zdrojem kvalitní pitné vody s obsahem rozpuštěného kysličníku uhličitého a nemá žádné léčebné účinky. Zdrojem vody je zkušební vrt z roku 1993.

Skála s kovovou sochou kamzíka z roku 1851 od berlínského sochaře Augusta Kisse. Sochu zde nechal nainstalovat baron Lützov.

Jelení studánka je pramen pitné vody nacházející se na hřebenové trase Jeseníků ze sedla Skřítek na chatu Ovčárnu. Pár metrů od pramene je kamenná útulna, kde je možno se ukrýt v případě nepříznivého počasí.

Lovecký zámek dal přistavět v pol. 18. stol. k hřebčinci z r. 1673 hrabě Prokop Vojtěch Černín (arch. A. Lurago). Po r. 1790 zámek rozšířen, okolí upraveno pro pořádání honů. R. 1923 zámek vyvlastněn státem, v l. 1950-91 sloužil jako vojenská základna. Po rekonstrukci otevřen r. 2004 veřejnosti.