Výsledky hledání míst

Dům zakoupený v r. 1916 Frant. Janoutem. Přestavěn pro obchodní účely. První patro zachováno v původním neorenesančním stylu. V omítce ornamentální výzdoba. V současnosti zde umístěna luxusní parfumerie.

Telekomunikační ocelový stožár o výšce 40 m na Janovském vrchu slouží od prosince 2013 jako volně přístupná rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 30 m. Poskytuje výhled do Saska, na Českosaské Švýcarsko a Děčínský Sněžník, příp. na Lužické hory až k Ještědu.

Větrný mlýn v Janově postaven r. 1844 místním sedlákem Antonem Richterem, ve 20. letech 20. stol. odstraněno mlecí zařízení a stavba upravena na byty. Po vysídlení německých majitelů chátrala, nyní využívána pro rekreační pobyty.

Zámek v Janově, dnes městské části Litvínova, nechal na základech tvrze ze 14. stol. postavit r. 1670 Michna z Vacínova. Jedná se o přízemní stavbu, obdélníkového půdorysu. Střední část je patrová se stanovou střechou. Dnes slouží jako byty.

Zámek byl postaven někdy v l. 1520–1530 Petrem ze Žerotína v renesančním slohu. Další majitel, hrabě Harrach, v pol. 18 stol. nechal zámek rozšířit a v l. 1763–1765 bylo přistavěno severní a západní křídlo. Dnes zámek slouží jako archiv.

Poustevna již v polovině 18. stol. Po zrušení dominikánského kláštera v Jablonném v Podještědí zde r. 1788 mniši Thomas a Valerián zbudovali roubenou poustevnu. Pod nejvyšší skálou kaple Božího hrobu a nad ní dřevěný kříž. Koncem 20. stol. poutní místo vyčištěno, zbudováno odpočinkové posezení, ke kříži schodiště.

Křížová cesta u pramene nad Janovem nad Nisou vybudována r. 1878 Josefem Klamtem a vysvěcena r. 1903. Po 2. světové válce místo zchátralo. Obnoveno do současné podoby r. 1996.

Lovecký zámeček přestavěný z bývalého mlýna někdy po roce 1880, kdy Alexandr markrabě Pallavicini koupil Janovské Údolí a připojil je k Jemnickému panství. Zpočátku myslivna byla v době honů využívána jako lovecký zámeček. Zámek je dnes zcela zrekonstruován a celý areál je využíván k rekreačním účelům.

Přírodní rezervace Janovský mokřad vyhlášena r. 2021 k ochraně bobra evropského a řady vzácných ptáků, ve východním okraji zřízena pastevní rezervace se stádem divokých koní plemene exmoorského pony a stádem praturů. Přístupna po naučné stezce.

Kamenný dvouobloukový most přes mlýnské rameno Blanice byl pravděpodobně v 18. století postaven před někdejší Píseckou branou. Na prostředním pilíři jsou osazeny socha svatého Jana Nepomuckého, která dala mostu jméno, a krucifix.

Hrad přestavěný na zámek. Poničený za husitských válek. Obnovu provedli biskupové Jan Roth a Jan Thurzo, kteří zde hostili mnoho vědců a umělců. Za třicetileté války obsazen Švédy. V 18. st. barokně přestavěn. Dnešní podobu dostal zámek v 19. st.

Litinový kříž s pozlaceným Kristem na kamenném podstavci. Pochází patrně z poč. 19. stol. Kříž zřídil domkář Franz Schaufler. Začátkem 21. stol. kříž ve velmi zanedbaném stavu, opraven r. 2007. Na kamenném fundamentu stojí dvoustupňový podstavec s nápisem. Kříž s korpusem Krista je litinový.

Rozhledna Jarník (59,44 m, 606 m n. m.) byla postavena r. 1997 mobilní společností Eurotel, Rádiem Prácheň a městem Písek jako víceúčelová věž (rozhledna + mobilní a rozhlasový vysílač). Na vrchu Jarník stávala již dříve (1904–1918) jednoduchá dřevěná rozhledna, postavená Klubem českých turistů.

Renesanční venkovský zámeček se sgrafitovou výzdobou a zajímavými klenbami. Do stavby je pojata část staré tvrze. Jan Blahoslav Bílský z Kaříšova přestavěl zámek do dnešní podoby v r. 1592. Dnes slouží zámeček obci jako mateřská škola.

Původně renesanční tvrz z poloviny 16. stol., později přestavěná na zámek. V roce 1700 prošel velkolepou barokní přestavbou. Roku 1723 přistavěno divadlo a rozměrný kostel.