Výsledky hledání míst

Hrad z 1. poloviny 14. století. V 16. století k hradu přistavěny dvě čtyřhranné věže. Za třicetileté války dosti pobořen a částečně opraven až v polovině 19. století.

Původně gotický hrad ze 14.stol. V 1. polovině 16.století byl hrad přestavěn a rozšířen do dnešní podoby. Za třicetileté války několikrát pleněn a označen jako pustý. V roce 1753 k hradu přistavěn barokní zámek.

Botanická zahrada založena v letech 1918-1935 šlechtickými majiteli bečovského panství, po 2. světové válce zničena. Od r. 2005 postupně obnovována dobrovolníky na ploše 9 ha. Jediná u nás financována pouze neziskovou organizací, od r. 2014 člen Unie botanických zahrad ČR.

Barokní zámek vybudovaný v letech 1749 – 50 na místě tvrze. V letech 1766 – 1774 dostavěn rokokově I. J. N. Palliardim. Po válce archiv ČSAV. Nástěnné malby z r. 1774 od Josefa Hagera a Josefa Redelmayera, plastiky od I. F. Platzera.

Nejstarší zpráva je z r. 1475. Tehdy byla v držení Mikuláše z Bedřichova. R. 1500 zemřel, tvrz zůstala pustá. 1528 byla připojena k Pacovu a později zanikla.

Rozhledna na vrchu Bedřichov u obce Nová Ves I byla postavena r. 2018 v místě významné bitvy u Kolína. Jde o tříbokou dřevěnou věž s kovovým schodištěm o výšce 14 m. Na vyhlídkovou plošinu ve výši 12,6 m vede celkem 66 schodů. Je volně přístupná veřejnosti.

Vodní nádrž (klaus) pro regulaci vody na splavování dříví na říčce Bílá. Postavena na přelomu 50. a 60. let 19. stol. Pojmenována podle ol. arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberku. R.1958 poničena povodní. Stejně tak v r.1996 a 1997. V r.2005 obnovena.

Litinový kříž s podstavcem v podobě kamenné mohyly postavený v r. 1860 olomouckým arcibiskupem Bedřichem kardinálem z Fürstenberka pro obyvatele horské osady Podolánky na jižním úpatí beskydského Smrku.

Kapli jsme měl možnost navštívit letos v červnu (28.6.2014 obč.l.) a oproti zmíněné informaci o dezolátním stavu mohu s potěšením zdělit, že kaple prošla rekonstrukcí, takže přece jen vypadá líp, něž vypadala v roce 2006.

Barokní zámek byl postaven v 16. st. snad na místě bývalé tvrze ze 14. st. Fremuty ze Stropčic. V 18. st. byl barokně přestavěn, v 19. st. prošel dalšími úpravami. Zámek je patrová budova s mansardovou střechou, cibulovitou věžičkou.

Vysoký skalní blok, na němž stával blíže neznámý dřevěný hrádek či strážnice, zřejmě kontrolující zemskou stezku. Historické zprávy o lokalitě neexistují, archeologicky je její existence kladena do 15. století. V blízkosti lom – nebezpečí úrazu.

První zmínka o Bělé pochází z r. 1364, kdy se uvádí jako Zeyffersdorf. Po 2. světové válce bylo většinové německé obyvatelstvo vysídleno a nahrazeno nově příchozími. V r. 1951 došlo k zániku obce jejím začleněním do vojenského újezdu Libavá. Dodnes se na místě zachovaly zbytky budov.

Zaniklá tvrz v centru obce Bělá založená po roce 1426 Janem z Bělé, po roce 1648 postupně zaniká.

Torzo věžovité tvrze v JV části vsi. První zmínka o vsi je z r. 1316. V roce 1384 se připomíná Mikuláš z Bělé. Po něm jeho syn Mikeš. V rozmezí let 1411–1415 je zde uváděn Brum z Bělé. První zmínka o tvrzi je z r. 1455. Poslední zmínka je z r. 1545. V r. 1881 došlo ke zbourání velké části tvrze.

Renesanční zámeček postavený Volfem Josefem Lamingenem v roce 1614. Po konfiskaci majetku po roce 1621 přechází na jeho bratra Volfa Viléma Lamingena, za kterého přestal sloužit jako panské sídlo. Během 18. stol. provedeny drobné stavební úpravy.