Výsledky hledání míst

Cenný hřbitov pravděpodobně vznikl v prvé polovině 17. století, nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1720. Zachovalo se na něm asi 300 náhrobků barokního a klasicistního typu. Hrobnický domek slouží jako rekreační chalupa.

Hřbitov byl založen na konci 18. či na začátku 19. století, nejstarší čitelný náhrobek je z roku 1803. Pohřbívalo se zde do roku 1918. Zachováno cca 30 náhrobků, torzo márnice a nízká hřbitovní zeď.

Cenný hřbitov ze 17. století, snad z r. 1680. Dochováno cca 300 náhrobků barokního a klasicistního typu, nejstarší z roku 1681. Pohřbívalo se zde do poloviny 30. let 20. století. V márnici se zachoval kamenný stůl k rituálnímu omývání zemřelých.

Hřbitov byl založen v 19. století a sloužil do roku 1940. Dochovalo se asi 100 moderních náhrobků. Z obřadní síně se zachovalo pouze obvodové zdivo.

Cenný hřbitov s přibližně 1000 náhrobky barokního a klasicistního typu. Založen byl roku 1710, horní část v roce 1719. Poslední pohřeb zde proběhl v roce 1942. Pochováni jsou zde příbuzní Gustava Mahlera a Franze Kafky.

Hřbitov byl založen krátce po návratu Židů do Příbrami, v roce 1879. Má rozlohu 3283 m2 a dochovalo se na něm asi 150 náhrobků moderního typu. V horní části hřbitova je zrekonstruovaná obřadní síň. Hřbitov je nepřístupný.

Třetí nejstarší židovský hřbitov v České republice. Na ploše 12 504 metrů čtverečních se dochovalo 1800 náhrobků.

Židovský hřbitov založen r. 1921, obřadní síň z let 1927-1928 od L. Mesenského ml., v r. 1939 poničena. Opravena v letech 1973-1974 podle projektu arch. Š. Zeliny. V místě pomník a několik hrobů.

Patrový barokní městský obytný dům s obchodem postaven v polovině 18. století. Jeho prvním známým majitelem byl kupec Joachim Loewidt. V interiéru se dochovala neobvyklá černá kuchyně se dvěma oddělenými ohništi, která sloužila k oddělené přípravě mléčných a masitých jídel. Dnes penzion a vinárna.

Roku 1895 si slavonický židovský modlitební spolek postavil ve zdejší Dlouhé ulici obecní dům. V jeho prvním patře existovala do roku 1938 modlitebna. Po II. světové válce budova sloužila českobratrské církvi, roku 1967 přestavěna na obytný dům.

Ojedinělá ukázka světské barokní židovské architektury. Starší budova koželužny, přestavěna do pozdně barokní podoby po r. 1744. Sídlo židovské rady starších, školy i soudu.

Hřbitov, který v letech 1917–1918 sloužil jako pohřebiště oběti tyfové epidemie z řad židovských válečných uprchlíků z Haliče a Bukoviny. Na ploše 25x25 metrů se dochovalo 86 stél s převážně čistě hebrejskými nápisy. Hřbitov je volně přístupný, nevede k němu žádná cesta.

Zchátralá renesanční tvrz či zámeček. Nové sídlo postavil mezi lety 1595-1600 Mikuláš Libštejnský z Kolowrat. Vystřídalo několik majitelů a kolem r. 1700 byl upravován. Interiéry jsou znehodnoceny neodbornými zásahy, dnes ve zcela dezolátním stavu.

Zámek, pův. tvrz se prvně zmiňuje r. 1356. V 2. pol. 16. stol. renesančně přestavěna, r. 1688 přestavěna Ferdinandem Isellinem z Lanau na zámek. V l. 1710-1945 v majetku rodu Lamberků, poté znárodněn a ve správě JZD. Po r. 1989 vrácen v restituci a prodán do soukr. majetku. Od r. 2012 je zde muzeum.

Barokní zámek vystavěný v průběhu 17. a 18. století na místě původní tvrze ze 2. poloviny 16. století. Upravován v 19. století. V areálu zámku se nachází hospodářský dvůr se správní budovou, altán, park a ohradní zeď se dvěma vjezdy. Památkově chráněno od 3.5.1958.