Výsledky hledání míst

Tvrz přestavěná na zámek Fürsternberky v druhé polovině 18. století. Poté co jej r. 1929 prodali, sloužil zemědělským účelům. Dnes chátrající a volně přístupná ruina. Zámek je částečně podsklepená obdélná jednopatrová budova s valbovou střechou.

Původní tvrz je připomínána r.1464. Arkleb z Víckova okolo r.1600 přebudoval tvrz na renesanční zámek. Josef Wachtler přestavěl l.1833-1834 zámek v klasicistním stylu, renesanční ráz zůstal zachován. R.1915 zámek vyhořel, byl však renovován.

Sotva patrný reliéf opevněného sídla a pravděpodobné druhé sídlo na dvou sousedících nevýrazných výběžcích do údolí Vrbičanky, kde stávala zaniklá ves Všetrapy v oblasti zvané Hrádky.

Pozdně barokní zámek postavený r. 1792 olomouckou kapitulou. Jednopatrový obdélný objekt s pětiosým průčelím. Ke vstupnímu portálu v trojosém rivalitu vede dvouramenné schodiště s kuželkovým zábradlím. V přízemí pruská klenba, patro je plochostropé.

Národní přírodní rezervace Vůznice z r. 1984 se nachází na styku tří středočeských okresů a zahrnuje hluboké údolí středního toku stejnojmenného potoka a jeho přítoků o rozloze 231,22 ha. Přístup možný pouze po značené odbočce ke zřícenině hradu Jenčov, zbytek rezervace nepřístupný.

Zaniklý pozdně renesanční zámek, jenž nechal vybudovat buď Jaroslav Dubský nebo jeho nástupce Jiří Dubský někdy po roce 1579. Za Eichbuchlů začátkem 17. století zámek ztratil rezidenční funkci a stal se jen sídlem správy dvora. V roce 1948 v něm bylo umístěno JZD, v letech 2001 - 2002 byl pro špatný stav zbourán. Dnes stojí na jeho místě škola.

Pražské póly jsou nejvzdálenější body území Prahy ve směru jednotlivých světových stran a jsou určeny hranicí mezi hl. m. Prahou a Středočeským krajem. Na přelomu let 2020-2021 byly označeny betonovými patníky. Východní pól je vyznačen na hranici katastrů pražského Újezdu nad Lesy a města Úvaly.

Skromné pozůstatky hradu založ. ve13. stol. snad panovníkem, zničen asi r. 1352 požárem. Není vyloučeno, že jde o hrad Chlukov, dnes umísťovaný asi 10 km jihovýchodně. K hradu zvaný Vydřiduch nejsou žádné známé písemnosti a nelze díky odtěžení ani přesně zdokumentovat jeho podobu.

Kovová konstrukce Výhledny Bořanovice byla postavena v 1. pololetí 2025 na severním okraji Bořanovického háje. Umožňuje zajímavý rozhled z výšky 12 metrů v úhlu cca 180 stupňů.

Unikátní rozhledna sestavená ze dvou lodních kontejnerů se nachází na severním okraji Litomyšle v lokalitě Rasovna. Je vysoká cca 15 m a poskytuje výhled do nejbližšího okolí. Veřejnosti je přístupná denně od 31. ledna 2025.

Pomník vlasteneckého kněze a oblíbeného spisovatele Jindřicha Šimona Baara byl na jeho oblíbeném místě vybudován r. 1933 a po 2. světové válce obnoven r. 1947. Jeho bronzová socha je dílem Ladislava Šalouna. Z místa je daleký rozhled na celé Chodsko a pásmo Šumavy.

Dřevěná rozhledna (17,5 m, 552 m n. m.) je již třetí dřevěnou rozhlednou na Vyhlídce – první byla postavena r. 1894 (stržena pro špatný stav ve 20. letech 20. stol.), druhá byla z r. 1934 (zanikla na přel. 60. a 70. let 20. stol.). R. 2001 zde postavila Lesní správa města Krnov novou rozhlednu.

Dřevěná vyhlídková plošina byla postavena roku 2004 na kopci Babylon nad obcí Kaly. Pro zchátralost zanikla roku 2017.

Nevysoká dřevěná rozhledna vznikla koncem r. 2022 na návrší při jižním okraji písecké místní části Hradiště. Zasloužili se o to zejména členové místního ochotnického spolku Šemík. Na volně přístupnou vyhlídkovou plošinu ve výši 4 m vede celkem 19 schodů.

Rozhledna Vyhlídka Karla IV. v pseudogotickém slohu je z r.1876, zpřístupněna pro veřejnost v sezóně r.1877. Stojí nad Grandhotelem Pupp.