Výsledky hledání míst

Archeologický skanzen Villa Nova začal být budován r. 1992. Stojí zde repliky staveb typických pro středověkou kolonizační vesnici 13. a 14. století. Stavby byly postaveny replikami dobových nástrojů a výhradně podle historických technologií.

Vilovou kolonii tvoří sedm vil z přelomu 19. stol., kdy Stražisko bylo oblíbeným letoviskem zámožných prostějovských měšťanů. Šest vil je postaveno ve stylu historizující lidové architektury, sedmá je stylově pokročilejším projevem moderny. Vily vynikají zejména svými řezbářskými prvky.

Vznik hradu archeologicky doložen ve 13. stol., patrně souvisel s ochranou těžby železné rudy. Zanikl ve 14. stol. následkem požáru. Snad v souvislosti s vojenskou akcí Karla IV proti zdejším rožmberským državám r. 1352.

Zámek přestavěný z královského hradu. Postaven před r. 1264, často střídal majitele, přestavěn za Kaplířů po r. 1479, renesanční přestavba v l. 1530–60. Dnešní podoba výsledkem schwarzenberských přestaveb 18. a 19. st. V části zámku sídlí muzeum.

Reliéf hrádku, jehož historie a tím i původní název nejsou zcela známy. Hrádek mohl být součástí zaniklé osady, jež ležela v údolí potoka pod hrádkem na severu nebo součástí dnešních Nových Dvorů. Dnes jsou nepatrné terénní pozůstatky značně narušeny lesními pracemi.

Hrad stával na ostrohu nad obcí patrně od počátku 14. stol., postaven byl pány z Vinařic či Václavem z Dubé. Zpustl po připojení k divickému statku Děpoltem z Lobkovic na Bílině v 1. pol. 16. stol. Zachovány nepatrné terénní stopy.

Renesanční zámek byl původně gotickou tvrzí z počátku 16. stol., kterou do dnešní podoby nechal přestavět Adam z Valdštejna mezi lety 1626–1638. Po r.1945 byl zámek zkonfiskován. Dnešní majitel pan J. Jelínek zámek využívá k pořádání kulturních akcí.

Viniční sloup z tvrdého žehrovického pískovce s hranolovitým podstavcem a korintskou hlavicí, se sochou sv. Václava z r. 1676 od barokního sochaře Jana Jiřího Bendla. Původně stál před Staroměstskou mosteckou věží, přesunut byl v r. 1778 a 1847.

Viničný sloup u Zeměch nechala postavit kolem roku 1715 velkovévodkyně Anna Marie Toskánská. Pískovcový sloup původně vrcholil hlavicí, zdobenou motivem vinných hroznů a zakončenou kamenným křížem. Dodnes se dochovala jen polovina spodní části dříku.

První zmínky o vyhlášeném blatnickém víně jsou datovány do 14. století, kdy můžeme předpokládat počátek vinohradů v Blatnici pod Svatým Antonínkem. Zachovalo se několik staveb původních vinných sklepů s významným géniem loci.

Vodárenská věž (40 m) byla postavena r. 1892 podle projektu arch. Antonína Turka. Zásobovala vodou Vinohrady a další městské části. R. 1962 vyřazena z provozu a byly v ní vybudovány byty, později kanceláře. R. 1991 byla prohlášena kulturní památkou. R. 1993 byla provedena rekonstrukce.

Secesní budova divadla byla podle projektu Aloise Jana Čenského postavena v letech 1905–1907. Na výzdobě se podíleli Milan Havlíček (autor velkých alegorických soch na průčelí), Bohumil Kafka, Antonín Popp a Antonín Mára.

Barokní zámek byl postaven v letech 1719–24 stavitelem F. M. Kaňkou pro Františka Josefa Černína. V l. 1919–20 provedl architekt V. Vondráček rozsáhlou rekonstrukci. V současné době je v zámku sídlo státní správy a je veřejnosti nepřístupný.

Opevněné sídliště nebo hradiště stávalo na pískovcové ostrožně. Bylo osídleno od mladší doby kamenné až do doby halštatské. Od východu bylo chráněno příkopem. Ostrožna je z pískovce a její většina je dnes odtěžena a mnoho z ní nezbylo.

Vinořské hradiště bylo pravděpodobně vybudováno v 11. a 12. století na cestě z Prahy do Staré Boleslavi. Povrchový sběr odhalil keramiku z této doby, ale také halštatskou keramiku. Hradiště tvořily dvě nestejně velké části s vlastním opevněním.