Výsledky hledání míst

Městská památková zóna, vyhlášená roku 1992 k ochraně historického jádra původně biskupského města v severovýchodní části Javornického výběžku. Vidnava je zajímavá především mírou dochování měšťanských domů ze 16.–19. století, jejichž podoba vychází ze slezských tradic.

Zaniklá středověká tvrz z 1. poloviny 14. století. Poprvé je připomínaná v listinných pramenech roku 1357 v majetku Jindřicha z Vidovle. Doba zániku neznámá; roku 1541 se připomíná již jako pustá. Tvrz stávala v místech nynějšího rodinného domu č.p. 29 a jeho přilehlé zahrady.

Čtyřúhelníkové valy u Skřípele jsou jedny z nejlépe dochovaných viereckschanze u nás. Jsou tvořeny téměř čtvercovými náspy (105x125 metrů) vysokými až 3 metry, s typicky vyvýšenými nárožími, (na západní straně) dobře zachovalým příkopem.

Barokní kaple na obdélném půdorysu, součást křížové cesty vybudované před rokem 1693 místními jezuity. Uvnitř je novodobý obraz, odpovídající příslušnému zastavení křížové cesty, v tomto případě znázorňující scénu, kdy Šimon pomáhá Ježíši Kristu nést kříž. Kaple není památkově chráněná.

Barokní výklenková kaple na obdélném půdorysu, součást křížové cesty vybudované před rokem 1693 místními jezuity. Uvnitř je novodobý obraz, odpovídající příslušnému zastavení křížové cesty, v tomto případě znázorňující scénu ukřižování Ježíše Krista. Kaple není památkově chráněná.

Jesenický viklan vznikl při nerovnovážném zvětrávání žulové skály. Stojí nedaleko od jesenického Velkého rybníka. V šedesátých letech minulého století byl záměrně poškozen a až do roku 2014 se nehýbal.

Přírodní památka U Lomu, vyhlášená r. 1933, chrání společně se sousední památkou U Báby obří balvany, vzniklé bochníkovitým zvětráváním a rozpadem hrubozrnné biotické žuly. Pozoruhodné útvary spojuje žlutá turistická značka.

Vikletický zámek vznikl přestavbou tvrze po roce 1600. Renesanční sídlo drželi mimo jiné Šlikové a Taaffové. Po požáru v 18. století získal barokní úpravy, po roce 1945 zanikl v souvislosti se vznikem vojenského prostoru a později přehrady.

Zaniklý Viklický hospodářský dvůr byl založen r. 1590 Pernštejny jako jejich největší dvůr. R. 1887 dvůr koupil David Gutmann a jeho syn Dr. Vilém Gutmann zde založil úspěšný chov býků. Po 2. sv. válce byl v majetku JZD. R. 1993 byl prodán za účelem zřízení rekreačního areálu a budovy byly zbourány.

Hrad vznikl asi v polovině 13. století. Sloužil k ochraně jižní části opavského knížectví. Roku 1648 ho nechal slezský zemský velitel Gonzaga vyhodit do povětří. Hrad byl ponechán svému osudu, zpustl a změnil se ve zříceninu.

Jednopatrový masivní dům v centru obce s nárožní bosáží, dvoupatrovými arkádami a jedním rohovým opěrným pilířem je považován za renesanční tvrz z 2. poloviny 16. století, která je v roce 1591 zmiňována v soupisu majetku pro Jana staršího ze Žerotína, majitele losinského zámku.

Honosnou neorenesanční vilu všeobecně nazývanou zámečkem nechal postavit v roce 1882 podnikatel Eduard Viereck jako své reprezentační sídlo. V roce 1904 ji prodal manželům Chowanetzovým. V roce 1945 byl "zámeček" zkonfiskován a přešel do majetku státu. Dnes je v něm umístěna mateřská škola.

Bývalý areál hospodářského zázemí frýdeckého zámku s pivovarem, mlýnem a valchou získal r. 1855 F. Landsberger, který zde zřídil bělidlo, úpravnu a mandlovnu tkanin. Jeho syn Adolf manufakturu modernizoval, rozšířil a doplnil o neohistorizující obytnou vilu s parkem. Od r. 1946 součást Slezanu n.p.

Novogotická vila na místě barokní usedlosti, zachycené na Huberově plánu Prahy z r. 1769. Usedlost koupil r. 1853 Václav rytíř Bělský a v 60. letech 19. stol. ji dal přestavět . Za 2. sv. války vilu užívalo gestapo. Po válce zde bylo Mexické velvyslanectví a poté rezidence Britského velvyslanectví.

Rustikální dvoupatrová vila v nárožní poloze na křižovatce nedaleko krajské nemocnice. Postavena v roce 1938 architektem Bedřichem Adámkem pro MUDr. Jana Příbrského. Hodnotný příklad meziválečné architektury. Koncipována pro veřejnou (přízemí praxe stavebníka) a obytnou (1. a 2. patro) funkci.