Výsledky hledání míst

Dochované, i když přebudované západní křídlo starého zámku, jehož přestavba z původní tvrze není písemně datována. Pravděpodobně se tak ale stalo v roce 1770, kdy byl želetický dvůr i s tvrzí v držení Ignáce Walldorfa. Dnes je to hospodářská budova sloužící zemědělské společnosti.

Rozsáhlá stavba sloužila neznámé části technologie výroby železa, dnes mylně vydávána za hamr. V provozu od konce 16. stol., od 3. čtvrtiny 19. stol. využita k jiné výrobě, chátrá nejméně od r. 1945. Torzo se uplatňuje i v dálkových pohledech.

Nejmladší sopka v České republice ze čtvrtohor objevená ve 2. pol. 19. století při těžbě strusky na zpevňování cest. Název sopky souvisí s těžbou železné rudy v okolí.

Železárnu v Plasech nechal zbudovat kníže Metternich ihned po získání plaského panství. Výrobu zahájila roku 1827. Produkovala výrobky ze šedé litiny. Roku 1872 byla uzavřena, pokusy o další průmyslové využití selhaly. Dnes převážně obytné domy.

Gotická věž postavena v 2. pol. 14 stol., bývala součástí městských hradeb Českých Budějovic. R. 1612 byla věž poničena bleskem a opravena do dnešní podoby, zejména střecha. Přístup do věže byl dlouho jen z 1. patra, až v 19. stol. byl probourán vchod z přízemí.

Za zakladatele zámku r. 1690 je pokládán hrabě Jindřich z Nothaftu. Za Hohenzollernů v 19. stol. zámek složil již jen ke správě. Po r. 1945 chátrá, roku 1989 určen k demolici, která se naštěstí neuskutečnila. R. 2004 zámek koupil pan Zdeněk Bálek, který v něm po opravě otevřel muzeum motocyklů.

Tvrz postavil v l. 1397–1405 Jiřík z Keclova, jinak Horek. Poč. 16. stol. ji zdědil Kryštof Čechočovský z Čechočova, a v 1. pol. 16. stol. ji přestavěl – r. 1555 se zve Nové Horky. R. 1569 byla prodaná již jako pustá Zachariášovi z Hradce. V 2. pol. 17. stol. byl na zbytcích tvrze postaven špýchar.

Hrad pochází zřejmě už z druhé poloviny 12. století, zanikl někdy během století 14. Poškozen lámáním kamene.

Tvrz byla založena pravděpodobně Valdštejny v 15. století, tvrziště zastavěné budovami, sklepení jedné z nich je původní i s gotickým portálem. Terénní hrany v severní a západní části pozemku jsou zřejmě pozůstatky dispozice tvrze.

9,1 km dlouhá jednokolejná místní dráha zprovozněna r. 1899. Pravidelná osobní doprava ukončena r. 2021, od té doby sezónní víkendový provoz. Sporadická nákladní doprava, občasné zvláštní jízdy. Tři mezilehlé zastávky na znamení. Provoz zajišťují lehké motorové vozy.

7 km dlouhá místní dráha, od r. 2021 majetek obce Hevlín. Část býv. hlavní tratě Vídeň-Brno z r. 1870. Na konci 2. světové války zničila mosty přes Dyji ustupující německá armáda. Spojení s Rakouskem definitivně ukončila železná opona. Pravidelný provoz do r. 2010, dnes občasný turistický provoz.

Hraniční žel. nádraží Železná Ruda-Eisenstein postaveno v l. 1876-77 mezi Rakousko-Uherskem a Bavorskem. Od r. 1918 v provozu ČSD, r. 1938 zabráno Německem. Provoz obnoven v l. 1945-48, poté oblast nepřístupná. Demolici zchátral. nádraží zastavila revoluce r. 1989. Po rekonstrukci otevřeno 2.6.1991.

Ocelový most převádí trať Praha - Moldava v Krušných horách přes údolí Bouřlivce. Postaven byl roku 1883, dodnes se zachovala původní konstrukce. Strmé svahy pod opěrami zpevňuje kamenný zához.

Most na trati Turnov - Kralupy nad Vlt. z ocelových příhradových konstrukcí na kamenných pilířích v korytě a opěrách na březích. V provozu od r. 1865, 28. 7. 1866 vyhozen do povětří, aby bylo zabráněno dopravě pruských vojenských transportů. Dnešní konstrukce pochází z počátku 90. let 20. století.

Kamenný obloukový viadukt, postaven v letech 1886–1887. Původně byl celý kamenný, s oblouky o rozpětí 10 metrů. Ještě před počátkem 20. století byla jeho střední část nahrazena ocelovou příhradovou konstrukcí s horní mostovkou.