Výsledky hledání míst

Bývalý zájezdní hostinec je zařazen do vyspělé barokní městské architektury. Jednopatrová budova. Valbová střecha s členěným štítem a volutovými křídly. Otevřená klenutá předsíň, vedle ní brána se segmentovou římsou. Památkově chráněno od roku 1964.

Mlýn zmiňovaný v r. 1437, obnoven jako zděný byl po povodni v r. 1534. V r. 1770 koupil mlýn v dražbě Fr. Seydl. V r. 1922 ho koupil Josef Zajíček, pak mlýn vedla vdova Alžběta, která provedla několik modernizací. V 50. letech 20. stol. znárodněn, vybavení zničeno. V r. 1992 vrácen Jiřímu Zajíčkovi.

Pozůstatky zaniklé středověké vesnice Žák z 16. století. Lze zde rozpoznat zdi bývalých domů, hráz rybníka a středověkou kamennou studnu. Vesnička patrně zanikla v průběhu třicetileté války (1618-1648) a poté již nebyla obnovena. R. 2003 byla zapsána jako nemovitá kulturní památka.

Velká kamenná budova tvrze nad řekou Úslavou s patrnými zazděnými renes. okny. První zmínka z r. 1350, kdy byla ves rozdělena a v jedné části stála tvrz. Po r. 1380 patřila Žákavcům ze Žákavy, v letech 1382-1453 pak rodu z Pokonic. V r. 1605 Žákava připojena k panství Štáhlavy.

Secesní pětikřídlá škola z let 1904-1906 v památkové zóně Karlín. Jedna z nejkrásnějších a nejmodernějších škol Rakousko-Uherska. Součást urbanistického celku Nového Karlína. Bohatá venkovní výzdoba, dvojice fresek s výjevy ze zdejší historie. Až na 2. světovou válku nepřetržitá výuka.

Snahu o výstavbu kaple v Kunčičkách u Bašky zhatila poprvé 2. světová válka. Po ní byla iniciativa obnovena. R. 1949 poklepán základní kámen, ale stavbu definitivně zhatil komunistický režim. Základní kámen byl přenesen k Bayerovu mlýnu.

Školní budova v Chlumci nad Cidlinou byla postavena v letech 1898-1899 podle projektu arch. Vratislava Pacovského, areál rozšířen o další budovy do současné podoby v letech 1989-1994. Pomník J. A. Komenského před průčelím pochází z r. 1923.

Přírodní památka byla vyhlášena r. 2017 na toku Zákolanského (Dolanského) a Dobrovízského potoka k ochraně biotopu chráněného raka kamenáče a kriticky ohroženého raka říčního. Chráněné území je asi 14 km dlouhé při kolísající šířce několika metrů, protože zahrnuje jen koryto a břehy obou potoků.

Zaniklá tvrz nad obcí Zákřov (dřívě Zákřovice) z druhé pol. 14. stol., zanikla na přelomu 15. a 16. stol. Ves zpustla mezi lety 1560-68, opětovně vysazena r. 1787 pod názvem Zákřov. Tvrziště bylo bez průzkumu zničeno r. 1972.

Zřícenina skal. hradu. Zal. ve 13. stol. Prameny o hradu celé 14. stol. mlčí – možná záhy zanikl. Osídl. před r. 1402 – maj. Václav Berka z Dubé (do r. 1420). R. 1456 Aleš Berka z Dubé. Koncem 15. stol. připoj. ke Starému Berštejnu.

Na místě zámku stávala gotická tvrz. Berkové z Dubé r.1541 přestavěli v renezanční zámek. Přestavba v r.1665–1715 a v r.1741. V r.1850–1851 upraven ve stylu druhého rokoka pro Ferdinanda V. Interiéry vyzdobil J.Navrátil, zůstaly zachovány dodnes.

První, starší tvrz postavena asi koncem 14. století. Stojí při vjezdu do dvora. Obvodové zdivo dosahuje síly až jeden metr. V severovýchodním nároží je přistavěna okrouhlá věž. Část objektu stále slouží jako byty.

Zámecká budova byla údajně postavena roku 1803 Adolfem z Pöttingu. Roku 1830 změněn na byty panských úředníků. V současnosti nevyužívaný a chátrá.

Tvrz postavená po roce 1602 Burianem Trčkou z Lípy. Později ztratila svou funkci. Od roku 1648 v majetku Walmerodů, v letech 1830 až 1924 patřila Auerspergům. Poté v majetku města Čáslav.

Zbytky tvrze pohlcené mladší zástavbou; pův. gotická z 15. st., kdy zde sídlil rod z Prostého, r. 1612 za Hýzrlů z Chodů dle dochované kresby tvořena dvěma paláci, hradbami s baštou a hospodářskými budovami. Po připojení ke Lčovicím rozparcelováno.