Výsledky hledání míst

Železná rozhledna z roku 2003, 616 m nad m., postavená podle projektu Martina Gabriela, celkové výšky 18 m s plošinou 8 m nad zemí, je zajímavě řešeným telekomunikačním vysílačem, který je v přízemí obložen kamen a samotná věž pak obložena dřevem.

Nepotvrzené místo středověkého hrádku na velmi příhodném výběžku nad severním okraji obce, nesoucí jasné terénní úpravy, naznačující, že zde patrně stálo sídlo příslušející ke vsi Vítovice

Původní mlýn o samotě na Blanici doložen od 14. stol. Nynější podoba z r. 1851. Funkční turbína užívána k výrobě elektřiny. Objekt mlýna slouží jako výrobna krmných směsí.

Hrad z 2. poloviny 13. století, r. 1447 odkoupen a zbořen Slezany. Znovuzrozen v r. 1972 při archeologickém výzkumu, během kterého získal označení České Pompeje. V současnosti je hrad spravován Sdružením pro Vízmburk a je přístupný veřejnosti.

Původní klášter Smilheim ze 13. st. byl v 15. st. pobořen Husity. V 16. st. jej nahradil zámek zvaný Nový Smilheim. R. 1749 lehl popelem . V letech 1750 -1766 byl postaven zámek nový. Trojkřídlá dispozice, inspirace francouzskými vzory.

Terénní pozůstatky tvrziště ve svahu nad sz. částí obce. Z tvrze se zachovaly výrazné náznaky příkopu, valu a centrálního svažitého pahorku s mohutným štítovým valem. Tvrz založena ve 2. pol. 13. století. Opuštěna v pol. 15. stol.

Výrazné pozůstatky velkého tvrziště v podobě pahorku jádra, okružního příkopu a valu v jv. části obce. Založena pány z Vlachovic po pol. 15. stol. Za Forgáčů ztratila sídelní funkci. Od konce 17. stol. chátrá a rozebráním na stavební materiál zaniká.

Dvoukřídlá budova raně barokního zámku, vzniklého přestavbou got. tvrze vladyků z Březí ze 14. st. Ta byla opevněna Malovci v 15. st. a po r. 1561 upravena Černíny na renesanční zámek; dnešní podoba je výsledkem ditrichštejnské přestavby z r. 1698.

Dominantní hora východní části Tepelské vrchoviny sloužila v prvním tisíciletí před Kristem jako hradiště, ovládající okolí. Po jeho opuštění kolem přelomu letopočtů se využívala jako příležitostný vojenský tábor (husité 1420, Švédové třicetiletá válka).

Nádraží bylo postaveno r. 1930 (arch. Karel Dvořák, výzdoba slováckými motivy Růžena Falešníková). Silně zchátralé nádraží prošlo r. 2004 celkovou rekonstrukcí (titul města Stavba roku 2004). R. 2011 vyhlášeno Nejkrásnějším vlakovým nádražím v soutěži sdružení Asociace Entente Florale CZ – Souznění.

Za Dětřicha z Mořiců r.1342 založena tvrz. R.1567Albrecht Černohorský z Boskovic na místě tvrze začal stavbu renesančního zámku. Thurnové stavbu dokončili. Po Bílé hoře získal Vlasatice kardinál Ditrichštejn. V 19. stol. byl kolem zámku upraven park.

Prostá patrová budova zámečku postavená Václavem Ubellim počátkem 19. století. Vždy jen občasné sídlo vrchnosti. Poznamenáno necitlivými úpravami 20. věku. Nevyužívaný objekt není v současné době výrazněji udržován.

Přírodní památka v údolí Vlásenického potoka vyhlášena r. 1956. Předmětem ochrany je zachovalé, hluboce zaříznuté až kanoňovité údolí s lokalitou pérovníku pštrosího. Nedaleko ústí potoka do Lužnice je 1,5 m vysoký Vlásenický vodopád, nad levým břehem stopy slovanského hradiště Dražice.

Původní hrad nechal postavit ve 14. st. Hynek z Vlašimi. V 15.-16. se měnil na renesanční šlechtické sídlo. Od 18. st. do r.1945 ho vlastnili Auerspergové, kteří ho nechali klasicistně upravit. Dnes je zde expozice muzea.

Manýristická kruhová kaple postavena v letech 1590–1600 sloužila příslušníkům italské komunity v Praze. Pravoúhlý portikus před portálem kaple je dílem F. M. Kaňky.