Výsledky hledání míst

Zámek vystavěn r. 1635, rozšířený koncem 18. st. a znovu pak koncem 19. st. Při nešetrné přestavbě v padesátých letech 20. st. zcela zlikvidován zámecký ráz budovy.

Dřevěná vyhlídková věž o výšce 12 m byla vybudována na jaře 2014 jako připomínka někdejších triangulačních věží. Má dvě vyhlídkové plošiny ve výši 3 a 7 metrů a je od dubna 2014 trvale volně přístupná.

Veselská rozhledna z r. 2018 je dřevěná stavba s ocelovými výztužemi, která stojí na betonovém základu obsypaném břidlicí do tvaru pyramidy. Její celková výška činí téměř 14 metrů, krytá vyhlídková plošina se nachází ve výši 9 metrů a vede na ni 44 schodů. Rozhledna je volně přístupná.

Skanzen volně rozptýlených zemědělských usedlostí postavených od pol. 19. st. do 1.pol. 20.st. Expozice je doplněna technickými památkami na vodní pohon.

Telekomunikační ocelová věž vysoká 42m s vyhlídkovou plošinou s velkým rozhledem na meandry Vltavy. Věž je ve výšce 489 m nad mořem. Otevřena 3.7. 1999

Vesnická památková rezervace Dobrovíz byla vyhlášena r. 1995. Zahrnuje soubor usedlostí vesměs v podobě z 19. století soustředěných kolem návsi s barokní kaplí. Její součástí je i osamocený, tzv. Žákův mlýn na soutoku dvou potoků asi 1 km od centra obce.

Vesnická památková zóna Krnín chrání především dva svobodnické statky (čp. 1 a 3) s pozdně gotickými jádry, z nichž čp. 3 má navíc i status národní kulturní památky. Spolu s ostatními objekty ve vsi vytvářejí malebný celek, na poměry českého venkova v uspokojivém stavu.

Muzeum historických vozidel v bývalé skladištní budově Hospodářského družstva na železničním nádraží Jílovice. Ve sbírce exponáty starší než 100 let. Přístupné po telefonické domluvě.

Tvrz, která se připomíná v r. 1397, kdy Klára z Věteřova předala tvrz a ves Hynkovi z Miličína. V r.1409 ji vlastnil Aleš Kužel ze Zeravic. Tvrz byla zničena za husitských válek. V r.1514 se uvádí jako pustá. Dodnes zbylo jen opevnění a valy.

Zaniklá větrná jáma Antonín z roku 1846 stávala před dnešním Divadlem A. Dvořáka na Smetanově náměstí. Pro nedostatek uhlí sloužila jako větrací jáma pro Karolinu. Roku 1879 či po požáru r. 1883 zanikla.

Větrný mlýn holandského typu z r. 1722, jeden z nejstarších u nás, patřící břevnovskému klášteru benediktinů. Za jeho stavitele je považován K. Dientzenhofer. V r. 1900 k mlýnu přistavěna novorenesanční obytná budova. Po r. 1990 opraven a přeměněn na penzion.

Jáma Vrbice vystavěna v l. 1911–13 společností Severní Dráha Ferdinandova. Sloužila jako odvětrávací pro důl Hubert. Jáma zasypána r. 1992, když dosáhla hloubky 386 m. Těžní budova s ocelovou věží a strojovna v r. 1993 vyhlášeny kulturními památkami.

Tvrz přestavěná na zámek. Rytíř Jan z Minetti r.1729 přestavěl tvrz na barokní zámek. R.1838 hrabata z Rumerskirchu, opravili zámek. R.1904 Richard Fiedler přestavět zámek do dnešní podoby.

Menhir zvaný Větrný kámen stojí ve spodní části údajné pravěké svatyně staré několik tisíc let, kde se provádělo věštění počasí a lidé se zde harmonizovali s živou přírodou.

Větrný mlýn postavený v roce 1842. Naposledy funkční v roce 1946, poté chátral až v roce 1964 byla opravena křídla a mlýn byl ještě jednou spuštěn. Poté byl opuštěn. Od roku 1973 je mlýn kulturní technickou památkou.