Výsledky hledání míst

Třípatrový objekt, téměř zapuštěný do terénu byl vybetonován 16.-21.8.1937. Vybaven byl protiplynovou předsíní, ubikací velitele, místností pro velitele, skladem munice, sociálním zařízením, telefonní ústřednou. Dodnes je zachován pozorovací zvon.

Dělostřelecká tvrz Bouda, dnes největší muzeum československého opevnění, byla součástí pevnostního systému budovaného v letech 1935-38.

Dělostřelecká tvrz Hůrka patří k největším muzeím československého opevnění. Byla součástí pevnostního systému budovaného v období první republiky. Pro veřejnost byla otevřena 19. 8. 2008.

Jedna z pěti dělostřeleckých tvrzí tvořících páteř čs. opevnění na severní hranici republiky před r. 1938. Představuje učebnicový příklad tvrze "francouzského" typu. Z plánovaných 6 vzájemně propojených objektů postaveny pouze dva pěchotní sruby.

Kamenné základy dřevěné kapličky, kterou postavil r. 1932 statkář Wenzel Demele (přezd. Neubauer) a jeho žena Theresia. Kaplička zanikla nejspíše již někdy v 60. let. 20. stol. díky nedostatku údržby a použitému materiálu. V současnosti Spolek archaických nadšenců o.s. pracuje na obnovení kaple.

Denisovy sady (dříve Františkov) založil moravský místodržitel A. B. Mitrovský za podpory zemských stavů v l. 1814–18 dle projektu F. Kleina. Klasicistní kolonáda vznikla v pol. 19. stol. V r. 1818 byla vztyčen obelisk na počest císaře Františka I.

První zmínka o Děpoltovicích je z roku 1273 kdy ves patřila k příslušenství tepelského kláštera. Statek s tvrzí – později tzv. starý zámek – pochází patrně ze 16. stol., kdy byly Děpoltovice v majetku Šliků.

Zámek v empírovém slohu nechala postavit Anna Veithová r. 1846. Dvoukřídlá jednopatrová budova má v přízemí předního křídla šest půlkruhových arkád, v zadním křídle ve střední ose mělký rizalit. Využíván je zemědělským podnikem.

Terénní reliéf bývalé tvrze z počátku 14. stol. v západní části vsi. Život na tvrzi trval do konce 15. století avšak kamenné pozůstatky tvrze se zachovaly až do přelomu 18. a 19. století.

Tvrz je prvně zmiňována r. 1533. R. 1585 byla v majetku Adama z Předenic, poč. 17. stol. přestavěna na renesanční zámek. Od r. 1686 v majetku Kolovratů, v pol. 18. stol. byla opravena Prokopem Kolovratem-Krakovským v barokním stylu. Po r. 1757 opuštěna. V 2. pol. 19. stol. zde byl zřízen pivovar.

Gotická tvrz přestavěná renesančně a pak na pozdně barokní zámek Jana Kristiána Clam-Gallase. Donedávna zvláštní škola, poté soukromým vlastníkem rekonstruován a zpřístupněn. Anglický park se vzácnými dřevinami a sochařskými díly. Pamětní desky s erby z 16. a 19.stol.

Větrný mlýn holadského typu na kopci Plánivá z přelomu 18. a 19. stol. Dodnes se dochovalo jen torzo. Využíván k rekreačním účelům.

Přibližné místo po tvrzi postavené před r. 1386 a zaniklé v 1. třetině 16. století. Bližší podrobnosti o podobě tvrze a její přesné poloze nejsou známy.

Terénní zbytky hradu. Hrádek patřil ke vsi Větřkovice (dříve Dětřichovice) na panství hraběte Arnolda z Hückeswagenu. Dřevohliněné sídlo příborských fojtů vzniklo na přelomu 13. a 14. st.., po r. 1306 vypáleno a obnoveno, zaniklo kolem r. 1470.