Výsledky hledání míst

stavby z let 1925-39, které se významně podepsali na tváři Opavy

Barokní areál děkanství z počátku 18. století, postavený na místě gotické fary, ze které se prý dochovaly valeně sklenuté sklepy. Na fasádě pamětní bronzová deska Josefu Antonínu Seydlovi od sochaře Z. Dvořáka. Na zahradě pozdně barokní kaple s hranolovou věží.

Původní budova fary byla postavena kolem r. 1566 (dochován sklep s valenou klenbou). R. 1652 byla fara přestavěna. R. 1727 byla na jejím místě vybudována barokní budova děkanství. Působili zde význ. osvícenští kněží. R. 1956 byla budova opravena. Od r. 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR.

První písemná zmínka o faře je z roku 1540, sousední kostel je uváděn již v roce 1261. Nová farní budova byla postavena v roce 1726. V 60. letech 20. stol. sloužila část základní škole. Dnes opět sídlo farnosti.

Barokní budova děkanského úřadu postavena po r. 1691 z domu, který vyhořel za třicetileté války. Nahradila faru, která zanikla v r. 1621. V r. 1796 silně poškozena požárem, upravena do současné podoby v r. 1800.

Barokní budova, která nahradila starší dřevěné děkanství, byla postavena v roce 1736. Fasáda budovy byla přestavěna na konci 19. století. Kamenný portál s reliéfem Sv. Rodiny byl vytvořen roku 1740.

Původně patrová gotická budova – sídlo johanitských farářů – byla jednoduše upravena v 18. století a znovu po požáru v roce 1811. S památkově chráněnou budovou děkanství sousedí budova děkanské knihovny, jejíž součástí je kaple Růžencového bratrstva. S farním kostelem je budova propojeno chodbou.

Děkanství bylo postaveno v letech 1728–35 podle návrhu Giacoma Antonia Cannevala ve vrcholně barokním slohu v prostoru bývalého kláštera a městského hradu. Po požáru v roce 1784 bylo děkanství přestavěno v jednodušším, pozdně barokním slohu. V této podobě se budova dochovala prakticky dodnes.

Farní budova vznikla roku 1634 sjednocením několika starších budov. Zachovala se zde pozdně gotická světnice, zaklenutá křížovou klenbou a rozlehlé prostory s renesančními klenbami. V ohradní zdi je druhotně zazděna konzola z druhé pol. 13. století.

Fara byla ve Spáleném Poříčí už od středověku. V r. 1620 vyhořela. Za několik let byla nahrazena provizorní dřevěnou a později novou zděnou budovou. Současná barokní podoba pochází z přestavby v roce 1780. Roku 1792 byla poříčská fara povýšena na děkanství. Správě farnosti slouží budova dodnes.

V jádru barokní objekt vznikl přestavbou vyhořelého středověkého Zlonického domu po r. 1692. Ve vlastnictví římskokatolické farnosti je od r. 1634. Současná klasicistní podoba je z přestavby po požáru poč. 19. stol. Uchována gotická sklepení a barokní klenby v přízemí. Památkově chráněn od r. 2010.

Historie pacovské farnosti sahá do poloviny 14. století. Fara zde byla povýšena na děkanství roku 1803. To sídlí v barokní budově z 18. století, upravené v polovině 19. stol. V minulém režimu zde byla zemědělská škola, dnes opět duchovní správa. V budově repliky obrazů z 18. století.

Budova děkanství v Hostinném z r. 1525. V r. 1555 ji poničil požár, obnovena a renesančně přestavěna r. 1578. Pozdně renesanční přestavba r. 1610 od italského stavitele Carla Valmadiho. Zachována bohatá sgrafitová výzdoba.

Pozdně goticko-renesanční budova, přestavěna za Jiřího Bořity z Martinic, snad v 80. letech 16. století. Za Jaroslava Bořity z Martinic povýšena na děkanství. V poschodí se zachoval vzácný táflovaný strop, malovaný temperou, z počátku 17. století.

Pozdně barokní farní budova jižně od kostela Nanebevzetí Panny Marie. Původem pozdně gotická z 15. století, barokní úpravy v roce 1720. Hospodářské budovy převážně z 19. století. Prostor dvora ohraničen ohradní zdí s bránou a brankou. Při severní zdi výklenek se sochou sv. Prokopa z roku 1736.