Výsledky hledání míst

Dělostřelecká tvrz Hůrka patří k největším muzeím československého opevnění. Byla součástí pevnostního systému budovaného v období první republiky. Pro veřejnost byla otevřena 19. 8. 2008.

Jedna z pěti dělostřeleckých tvrzí tvořících páteř čs. opevnění na severní hranici republiky před r. 1938. Představuje učebnicový příklad tvrze "francouzského" typu. Z plánovaných 6 vzájemně propojených objektů postaveny pouze dva pěchotní sruby.

Kamenné základy dřevěné kapličky, kterou postavil r. 1932 statkář Wenzel Demele (přezd. Neubauer) a jeho žena Theresia. Kaplička zanikla nejspíše již někdy v 60. let. 20. stol. díky nedostatku údržby a použitému materiálu. V současnosti Spolek archaických nadšenců o.s. pracuje na obnovení kaple.

Denisovy sady (dříve Františkov) založil moravský místodržitel A. B. Mitrovský za podpory zemských stavů v l. 1814–18 dle projektu F. Kleina. Klasicistní kolonáda vznikla v pol. 19. stol. V r. 1818 byla vztyčen obelisk na počest císaře Františka I.

První zmínka o Děpoltovicích je z roku 1273 kdy ves patřila k příslušenství tepelského kláštera. Statek s tvrzí – později tzv. starý zámek – pochází patrně ze 16. stol., kdy byly Děpoltovice v majetku Šliků.

Zámek v empírovém slohu nechala postavit Anna Veithová r. 1846. Dvoukřídlá jednopatrová budova má v přízemí předního křídla šest půlkruhových arkád, v zadním křídle ve střední ose mělký rizalit. Využíván je zemědělským podnikem.

Terénní reliéf bývalé tvrze z počátku 14. stol. v západní části vsi. Život na tvrzi trval do konce 15. století avšak kamenné pozůstatky tvrze se zachovaly až do přelomu 18. a 19. století.

Tvrz je prvně zmiňována r. 1533. R. 1585 byla v majetku Adama z Předenic, poč. 17. stol. přestavěna na renesanční zámek. Od r. 1686 v majetku Kolovratů, v pol. 18. stol. byla opravena Prokopem Kolovratem-Krakovským v barokním stylu. Po r. 1757 opuštěna. V 2. pol. 19. stol. zde byl zřízen pivovar.

Gotická tvrz přestavěná renesančně a pak na pozdně barokní zámek Jana Kristiána Clam-Gallase. Donedávna zvláštní škola, poté soukromým vlastníkem rekonstruován a zpřístupněn. Anglický park se vzácnými dřevinami a sochařskými díly. Pamětní desky s erby z 16. a 19.stol.

Větrný mlýn holadského typu na kopci Plánivá z přelomu 18. a 19. stol. Dodnes se dochovalo jen torzo. Využíván k rekreačním účelům.

Přibližné místo po tvrzi postavené před r. 1386 a zaniklé v 1. třetině 16. století. Bližší podrobnosti o podobě tvrze a její přesné poloze nejsou známy.

Terénní zbytky hradu. Hrádek patřil ke vsi Větřkovice (dříve Dětřichovice) na panství hraběte Arnolda z Hückeswagenu. Dřevohliněné sídlo příborských fojtů vzniklo na přelomu 13. a 14. st.., po r. 1306 vypáleno a obnoveno, zaniklo kolem r. 1470.

Devět křížů nedaleko dálnice D1 připomíná masakr svatebčanů v roce 1540.

Nejvyšší vrchol Ždárských vrchů (836 m). Druhý nejvyšší Českomoravské vysočiny. Skály jsou tvořeny migmatickými a biotitickými rulami, vzniklými ve starších čtvrtohorách. Význačný turistický cíl.

Zřícenina královského hradu z roku 1222. Renesanční zeď charakteristická pro 1. polovinu 14. století. Za třicetileté války zapálen Švédy. V 18. století zcela opuštěn a ponechán svému osudu.