Výsledky hledání míst

Jednopatrová barokní budova se starším jádrem, kterou nechala postavit v letech 1734 – 35 kněžna Marie Terezie Savojská v souvislosti s obnovením samostatné farnosti v Hradešíně. V r. 1905 byla povýšena na děkanství, to bylo zrušeno r. 2002. Spolu s kostelem a kaplí je památkově chráněna od r. 1958.

Barokní stavba děkanství vybudována spolu s kostelem r. 1705 Filipem Spannbruckerem. Restaurována v letech 1803–1804. V přízemí patrové budovy jsou místnosti klenuté valeně. V patře na západní straně se nachází sál s malovaným stropem z r. 1869. Budova děkanství slouží stále svému původnímu účelu.

Bývalá fara, později děkanství, původně postavena ve středověku. Roku 1726 renesančně přestavěna. Pak přestavěna klasicistně. V budově sídlí Centrum pro rodinu Sluníčko. Bývalá fara zapsána v státním seznamu kulturních památek.

Barokní budova fary (později povýšené na děkanství) byla postavena r. 1732. Jedná se o dvoupatrovou budovu s půdorysem ve tvaru písmene L. Fasáda obrácená směrem do náměstí je plasticky členěna se zdůrazněním střední části, v níž je umístěn vjezd. Nad ním je nika se soškou sv. Jana Nepomuckého.

Bývalé děkanství je barokní patrová nárožní budova. Současná podoba z přestavby stavitele J. Š. Panetiho kol. r. 1700. Na nárožích sochy sv. Judy a sv. Salvátora z r. 1717. V současnosti je zde umístěn Dům s pečovatelskou službou, areál volného času a galerie.

Obdélná patrová budova děkanství s valbovou střechou stojí volně v zahradě u kostela sv. Patra a Pavla. Budovy pochází z doby kolem roku 1500. Přestavěna renesančně, následně barokně (cca 1660) a pak i empírově (1827). Poslední úpravy po roce 1990. Zahrada s děkanstvím je obehnána ohradní zdí.

V jádru gotická budova děkanství ve Slaném. Pozdně barokně přestavěná na poč. 80. let 18. stol. Další úpravy v letech 1886, 1922 a 1930. Interiéry opraveny v letech 1991-95. Sochařská výzdoba obnovena v r. 2004. Atika zdobena sochami dvou andělů, mezi nimi kříž. Sochařská výzdoba obnovena r. 2004.

Barokní děkanství postaveno poč. 18. stol. Zachovány hodnotné kamenické prvky. Prostorná rohová jednopatrová budova půdorysu protáhlého obdélníka. Ve středu hlavního průčelí kamenný portál s náběžnými kameny. Po obou stranách portálu pravoúhlé boční vchody. Památkově chráněno od r. 1958.

Původně měšťanský dům přestavěn v 18. stol. pro církevní účely. Barokní stavba. Patrový objekt obdélného půdorysu. Vchod do budovy zdobí znak proboštství. Průčelí přestavěno klasicistně. Pamětní deska P. Matěje Rösslera. Budova památkově chráněna od r. 1958.

Pozdně barokní farní budova jižně od kostela Nanebevzetí Panny Marie. Původem pozdně gotická z 15. století, barokní úpravy v roce 1720. Hospodářské budovy převážně z 19. století. Prostor dvora ohraničen ohradní zdí s bránou a brankou. Při severní zdi výklenek se sochou sv. Prokopa z roku 1736.

Pozdně klasicistní jednopatrová budova děkanství pochází z první poloviny 19. stol. Doklad vysoké úrovně kulturního a stavebního vývoje města. Urbanisticky významná poloha. Nárožní rozlehlá budova. Úzký průchod v nároží mezi farou a kostelem uzavírá kulisová brána. Budova zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Areál umístěn na západní straně podélné návsi. Děkanství pochází převážně z 1. pol. 18. stol. R. 1825 rozšířeno a fasáda upravena v empírovém stylu. Fasáda empírová členěná pásovou rustikou. V obytné budově zachována většina historických prvků. Zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1966.

Klasicistní jednopatrová budova děkanství z let 1783–1786. Budova náleží ke starší zástavbě. Obdélný půdorys o sedmi okenních osách. V průčelí trojosý rizalit. Nároží zdůrazňují pilastry. Klenby valené. Děkanství zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1964.

První písemná zmínka o faře je z roku 1540, sousední kostel je uváděn již v roce 1261. Nová farní budova byla postavena v roce 1726. V 60. letech 20. stol. sloužila část základní škole. Dnes opět sídlo farnosti.

Barokní budova děkanského úřadu postavena po r. 1691 z domu, který vyhořel za třicetileté války. Nahradila faru, která zanikla v r. 1621. V r. 1796 silně poškozena požárem, upravena do současné podoby v r. 1800.