Výsledky hledání míst

Dobře zachovalý reliéf tvrze, zaniklé vsi a jejího ohrazení. Tento sídelní komplex, zatím neprozkoumaný, patří k nejlépe dochovaným podobným místům u nás.

Dašovský vodní mlýn byl podle ústní tradice založen již ve 14. stol. V písemných pramenech se prvně zmiňuje před r. 1536. Potomci významných mlynářských rodů Píšů, Vyskočilů a Nechvátalů vlastní mlýn dodnes. Mlýn byl r. 1911 modernizován na válcový mlýn. R. 2011 zde bylo otevřeno Muzeum mlynářství.

Městský šlechtický palác Daunů vystavěný v 16. stol. na místě dvou středověkých domů. V 18. stol. pozdně barokně přestavován a upravován. V r. 1780 získalo současnou podobu hlavní průčelí.

Vodní mlýn přestavěný ve stylový penzion s restaurací v údolí řeky Moravice. První písemná zmínka z r. 1640 v urbáři vikštejnského panství. Na přelomu 19. a 20. stol. rodinou Franzlů modernizován a doplněn o Francisovu turbínu. Ve 2. pol. 20. stol. zchátral. Zachován funkční 700 m dlouhý náhon.

Zaniklý hrad v novodobé zástavbě, který se nacházel jihovýchodně pod dnešním kostelem kostela sv. Mikuláše. Patřil původně pánům z Deblína, jednoho z nejstarších šlechtických rodů na Moravě.

Barokní zámeček Debrník (Deffernik), který stál ve sklářské osadě u Železné Rudy, se octl po 2. světové válce za "železnou oponou". Naposled byl užíván Pohraniční stráží a v říjnu 1989 byl jako nepotřebný armádou odstřelen. Na upraveném místě se zachovala jen obnovená kašna.

Zámek přestavěný z někdejšího královského hradu. V roce 1511 získal renesanční ráz. Poničen za třicetileté války a poté v 18. století, kdy byl několikrát dobyt. Dnešní mohutný vzhled získal přestavbou v letech 1786-1782.

Kamenná rozhledna vysoká 33 m se nachází na nejvyšším vrcholu Česko-saského Švýcarska od roku 1864, kdy ji nechal postavit kníže Thun v rámci budování sítě triangulačních bodů mocnářství. Roku 1936 zde byl poprvé v Čechách přijat televizní signál.

Kamenná 12 m vysoká rozhledna na vrchu Děd u Berouna, postavená za 5 měsíců v roce 1893, byla první rozhlednou Klubu českých turistů. Na ochoz volně přístupné vyhlídkové plošiny vede 56 schodů.

Přírodní památka U Báby, vyhlášená r. 1933 chrání společně se sousední památkou U Lomu obří balvany, vzniklé bochníkovitým zvětráváním a rozpadem hrubozrnné biotické žuly. Pozoruhodné útvary spojuje žlutá turistická značka.

Hrad pravděpodobně založil nechvalně známý Milota z Dědic v 2. polovině 13. století. Koncem 14. století patřil Šternberkům. Zanikl na počátku 15. století, dnes z něj zbyly pouze valy a příkopy.

Původně gotická tvrz poprvé zmiňována roku 1496 byla ve druhé pol. 16 stol. renesančně upravena. Ve druhé polovině 17. stol. za hraběte Jana Desfours byl na konstrukci původní tvrze postaven raně barokní zámek.

Kostel Nanebevzetí P. Marie ve Skutči, pův. farní, od r. 1655 děkanský, pův. gotický z pol. 14. stol. Opravován v 15. stol. a pak po několika požárech. Věž z doby kolem r. 1600 obnovena po požáru r. 1852. Zařízení převážně z 18. stol. Památkově chráněno od r. 1958.

Jednopatrová barokní budova se starším jádrem, kterou nechala postavit v letech 1734 – 35 kněžna Marie Terezie Savojská v souvislosti s obnovením samostatné farnosti v Hradešíně. V r. 1905 byla povýšena na děkanství, to bylo zrušeno r. 2002. Spolu s kostelem a kaplí je památkově chráněna od r. 1958.

Barokní stavba děkanství vybudována spolu s kostelem r. 1705 Filipem Spannbruckerem. Restaurována v letech 1803–1804. V přízemí patrové budovy jsou místnosti klenuté valeně. V patře na západní straně se nachází sál s malovaným stropem z r. 1869. Budova děkanství slouží stále svému původnímu účelu.