Výsledky hledání míst

Zámek postaven roku 1785. Dnešní podoba zámku je z 19. století, kdy byl zámek majetkem rodiny Walser a je dílem pozdně empírové přestavby. Po roce 1945 sloužila budova potřebám zemědělského družstva – převážně bytovým účelům, dnes je zámek prázdný.

V zámek byla přestavěna starší tvrz patrně v l. 1658–65 a je dílem architekta Giulia Broggia. V r. 1692 se stal letním sídlem abatyší. Po r. 1945 žili v zámku vězňové propuštění z koncentračního tábora v Terezíně a dnes slouží jako domov důchodců.

Zprvu snad gotická, poté renesanční tvrz upravená v 19. století na domy čp. 31 a 33. Byla součástí rozparcelovaného dvora, jehož zahradu ohrazovala dochovaná zeď, která však nesloužila k opevnění tvrze. S tvrzí nesouvisí ani blízký statek s bránou.

Zaniklá tvrz. R. 1301 se zmiňuje Hartleb z Cizkrajova, jeho potomkem Benešem prodána r. 1358 Oldřichovi ze Želetavy. R. 1371 majitelem Jimrman z Jakubova, r. 1387 postoupena Konrádu Krajířovi z Krajku. Kolem r. 1440 tvrz poškozena, snad husity, a patrně nebyla opravována. R. 1487 se již nezmiňuje.

Zámek nechal jako své šlechtické sídlo vybudovat kolem roku 1834 Johan Max Flick s manželkou Eleonorou, kteří v Cizkrajově rozvíjeli svoji podnikatelskou činnost. Ve 2. polovině 19. století se na zámku střídali různí majitelé, přičemž tím posledním byla rodina Pollů z Vídně. Té byl zámek v r. 1945 konfiskován.

Zaniklá tvrz, která není v písemných pramenech přímo zmiňována. Spojuje se s osadou Čížov, která se prvně zmiňuje r. 1358, kdy byla prodána Frenclinem Schoberem z Hor a r. 1466 v souvislosti s Oldřichem z Miličína. Osada zanikla na přel. 15. a 16. stol. a v té době neexistovala patrně ani tvrz.

Zámek vznikl přestavbou starší tvrze v r. 1629 Janem mladším Deymem ze Stříteže V severní části jsou sklepy vylámané ve skále a brána a prostranní vstupní místnost jsou z konce 16. stol. V budově zámku jsou dnes kanceláře, sklady a byty.

Ocelodřevěná rozhledna v podobě jehlanu s kamennou vstupní místností na okraji Českého ráje byla zpřístupněna veřejnosti po čtyřech letech odkladů dne 28. února 2017. Plošina ve výši 35 m poskytuje výhled na Český ráj, Ještěd, Ralsko, Bezděz i Krkonoše.

Původně renesanční tvrz postavená Ezechielem Malovcem, rozšířená po požáru v roce 1607, začátkem 19. století přestavěna na pseudogotický zámek. Dnes sídlo Obecního úřadu.

Palác stojí na místě románského dvorce, přebudovaného ve 14. stol. v palác. Ten byl r. 1713 přestavěn J. V. Gallasem v reprezentativní sídlo Gallasů. Architektem byl J. B. Fischer. R. 1945 byl palác zkonfiskován a od té doby zde je Archiv hl. m. Prahy. V l. 1978 a 1994 byla provedena rekonstrukce.

Novogotická hřbitovní kaple (Clarova hrobka) stojí v Hřensku na bývalém hřbitově založeném v r. 1874. Po vysídlení místního německého obyvatelstva po skončení 2. světové války hřbitov zrušen a kaple chátrá.

Kříž nechal na vysoké skále postavit majitel vranovského zámku hrabě Stanislav z Mniszku v 1. polovině 19. stol. jako památku na svého přítele - spisovatele, malíře a humanistu knížete Karla Claryho. Je přístupný po naučné stezce z Vranova nad Dyjí přes Onšov, v jehož katastru se nachází.

Vrcholně barokní palác na místě románského, gotického a renesančního domu, např. ve vlastnictví Jáchyma O. Šlika. Barokní přestavbu na poč. 18. stol. započal hrabě Breda podle projektu G. B. Alliprandiho a dokončil hrabě Mansfeld podle projektu F. I. Préea. V r. 1848 neorokokově upraveny fasády.

Rozsáhlá zřícenina hradu založeného Lichtenburky v 1. polovině 14. století. Roku 1465 byl hrad dobyt vojskem krále Jiřího z Poděbrad. Po roce 1542 byl hrad znovu opraven proti hrozícímu tureckému vpádu. Od roku 1580 se již uvádí jako pustý.

Kamenná hláska jako strážná věž hradu Cornštejna byla vybudována kolem roku 1478. Po staletích chátrání byla zásluhou Jihomoravského muzea Znojmo opravena a vybavena schodištěm s vyhlídkovou plošinou. Od května 2025 je přístupná veřejnosti.