Výsledky hledání míst

Barokní socha sv. Floriána u silnice před domem čp. 29. Datace na soklu 1740. Socha světce z mušlového vápence, v životní velikosti na profilovaném podstavci; ztvárněn v klasickém pojetí. Památkově chráněná.

Barokní kamenosochařská podoba světce datovaná 1723. Autor neznámý. Socha sv. Floriána na vysoké podezdívce. Postava v uvolněném kontrapostu. Na čelní straně podstavce česky psaná prosba ke sv. Floriánovi s letopočtem 1723. Kvalitní barokní sochařská práce. Socha zapsána seznamu památek r. 1964.

Pozdně barokní socha sv. Floriána z r. 1767 od neznámého sochaře. Postava světce má tradiční podobu římského vojáka. Stojí na bohatě zdobeném soklu. V přední části je reliéf sv. Jana Nepomuckého, v zadní nápis: "Heiliger [Florian]/ [bitt fűr uns]/ [1767]". Památkově chráněná od r. 1958.

Socha pochází z r. 1873. Světec vyveden v podživotní velkosti. Materiálem je hrubozrnný pískovec. Socha v obvyklém ikonografickém pojetí znázorňuje stojícího římského vojáka. Kopím probodává hlavu draka. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Socha sv. Floriána pochází z roku 1753. Ztvárněn v nadživotní velikosti. Oděn ve vojenském krunýři a suknici, přes rameno přehozen plášť. V ruce drží džber s vodou, u jeho nohy hoří dům. Patron hasičů a řemeslníků pracujících s ohněm. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Barokní socha světce stojí nedaleko severní brány do areálu zámku (původně stávala před sýpkou v dolní části prostoru před zámeckým parkem). Kolem poloviny 18. století. Světec je ztvárněn v tradičním ikonografickém pojetí. Originál sochy je umístěn ve vstupní chodbě hasičské zbrojnice čp. 235.

Pozdně barokní socha sv. Floriána od neznámého autora pochází z r. 1775. Do Konic byla přenesena v závěru 19. století z kašny ve Znojmě. Rustikální datovaná kamenosochařská práce je od r. 1958 chráněnou kulturní památkou.

Hodnotná pozdně barokní socha sv. Floriána od neznámého autora vytvořena z mušlového vápence někdy ve třetí čtvrtině 18. století. Postava světce v životní velikosti a tradičním ikonografickém pojetí stojí na bohatě zdobeném podstavci. Do státního seznamu kulturních památek byla zapsána 2. 10. 1968.

Před farou se nachází pískovcová barokní socha sv. Floriána z roku 1777. Zobrazuje světce v tradiční ikonografii jako římského vojáka. Socha patří k pozdně barokní lidové kamenické práci. V rukou má vědro na hašení požáru a kopí s praporem.

Socha sv. Floriána pochází z roku 1773. Postava v klasickém provedení. Sv. Florián je hlavně považován za patrona hasičů.

Socha sv. Floriána pochází z roku 1852. Světec stojí v kontrapostu, pravá noha pokrčena, v šatě římského vojáka, s praporcem v levé ruce. U pravé nohy hořící dům, v pravé ruce putýnka s vodou. Na soklu nápisy. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Původ sochy v 18. stol. Stojí na hranolovém, zděném a omítnutém podstavci. Světec je oděn do krátké vojenské tuniky. V pravé ruce drží nádobu, ze které vylévá vodu. Má uraženou levou ruku. Příklad barokního lidového umění. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Barokní skulptura z r. 1746. Na základnu dosedá vysoký hranolový podstavec s bočními volutami. Na čelní straně znak rodu Salmů–Neuburgů. Socha světce v obvyklém vyobrazení římského setníka v mírně nadživotní velikosti. Kamenická práce v duchu vrcholného baroka památkově chráněna od r. 1964.

Soubor sedmi soch je zastavení místní Poutní cesty. Socha sv. Floriána je pozdně barokní po roce 1750. Socha s helmicí na hlavě je umístěna na vysokém podstavci. Socha se vymyká pojetí patrona hasičů, chybí jí hořící domek. Oprava proběhla v 80. letech 20. století. Poslední renovace a konzervace roku 2011

Kamenosochařská práce z r. 1733. Na čtvercové desce stojí socha světce v podživotní velikosti. Oděn v šat římského legionáře. U levého boku má vědro s vodou, kterou lije na hořící dům. Materiálem sochy je pískovec. Socha výtvarně doplňuje intravilán. Zapsána do seznamu kulturních památek od r. 1973.