Výsledky hledání míst

Poměrně dobře zachovalý smírčí kříž na okraji obce Martinice. Dle pověsti vztyčen na paměť bitvy mezi vzbouřenými poddanými a císařským vojskem v r. 1644. Kříž je cca 120 cm vysoký, 65 cm široký s mírným prohnutím doleva. Na jedné ze stran schématicky znázorněn meč.

Kamenný smírčí kříž usazený ve stínu mohutného jasanu při křižovatce cest z Vysokého Mýta do Vraclavi a do Domoradic. Dle pověsti vystavěn na místě vraždy na konci 13. nebo počátkem 14. století. Na přední straně znázorněna vražedná zbraň.

Jeden ze smírčích křížů šumperského okresu pochází asi ze 16. století. Je značně zarostlý a díky pletivovému plotu není skoro vidět. Nízký kříž s krátkými tupými rameny, bez reliéfu. Doklad renesančního trestního práva. Chráněná kulturní památka od r. 1964.

Smírčí kříž zde stojí na paměť dvou morových období. Předpokládá se, že tento doklad někdejšího trestního práva pochází ze 16. stol. i když letopočty na něm říkají něco jiného. Kříž s krátkými tupými rameny vysoký 75 cm, široký 67 cm a jeho tloušťka je 27 cm. Je kulturní památkou ČR od roku 1964.

Pískovcový smírčí kříž stojí na zrušeném hřbitově u kostela Nejsvětější Trojice. Byl nalezen povalený ve strži v lese nad železniční zastávkou v Prosečném a na současné místo byl přenesen v roce 1998. Na přední straně má vytesaný klínový kříž v kruhu a v horní části nezřetelný latinský křížek.

Hrubě tesaný žulový smírčí kříž neznámého stáří stával původně u Horního mlýna (Massa-Mühle) u obce Stružná. O jeho původu ani účelu není nic známo, na kříži není žádný symbol ani nápis. V roce 1991 byl nalezen povalený v hromadě kamenů, poté byl očištěn, opraven a přenesen na současné místo.

Sedm smírčích křížů či jejich fragmentů, svezených z různých míst v okolí Kadaně. Kdy a za jakých okolností se tak stalo, není známo. Podle pověsti jsou v místě, kde se kříže nacházejí, pohřbeny oběti srážky rakouské a pruské armády 20. dubna 1758.

Smírčí kříže v Jesenici stály původně u zrušené cesty od Kosobodů k Račímu hradu, později byly z bezpečnostních důvodů přemístěny před místní muzeum. Pocházejí snad z období reformace.

R.1661 Antonín Pankrác Gallas přestavěl tvrz v raně barokní zámek s čtvercovým nádvořím a arkádami na čtyřhranných pilířích. Nyní budovy rozloženy kolem dvou nádvoří. V areálu stojí i zámecký kostel. Hlavní zámecká budova je čtyřkřídlá, dvoupatrová.

Patrový barokní zámek postavený, snad na místě stržené dřevěné tvrze, počátkem 18. stol. za Lichnovských z Voštic. Počátkem 20. století sloužil jako sirotčinec. Na konci války v r. 1945 byl poškozen, po válce opraven a dnes je zde domov důchodců.

Nikdy nedostavěná pec a základy doprovodných staveb na okraji lesa nad osadou Velký Radkov měly sloužit výrobě kosmetických přípravků z pryskyřic jehličnatých stromů. Výstavba asi těsně před I. světovou válkou, která ji zřejmě předčasně zastavila.

Na zámek přestavěná tvrz, založená před koncem 15. st. a po r. 1605 přestavěná Chanovskými z Dlouhé Vsi na barokní zámek, dnešní vzhled po přestavbě Skronských z Budžova v 18. st. Dnes chátrající trojkřídlá patrová stavba krytá mansardovou střechou.

Malý barokní, původně lovecký zámeček založil v letech 1670-1680 Jan Dětřich Petřvaldský z Petřvaldu. Později přeměněn na ubytování lázeňských hostů v lokalitě místního lázeňského areálu.

Přírodní rezervace Smraďoch byla vyhlášena r. 1968 na ploše 8 ha. Od r. 1976 je část rezervace přístupná po naučné stezce. Toto unikátní rašeliniště, kde vyvěrají (silně zapáchající) sirouhličité plyny a minerální vody, je pozůstatkem sopečné činnosti z období konce třetihor a počátku čtvrtohor.