Výsledky hledání míst

Pozdně renesanční zámek z roku 1617 byl vybudován na základech původní tvrze Adamem st. Vratislavem z Mitrovic. Koncem 18. stol. dostavěno křídlo, v 19. století přibyly novogotické prvky. Čtyřkřídlý, jednopatrový, s hranolovou věží na západě.

Hradiště ležící dnes ve vojenském újezdu Březina nedaleko Myslejovic pochází z doby lužické kultury popelnicových polí. Bylo prozkoumáno v r. 1990.

Zřícenina opuštěného vodního mlýna, částečně opravena pionýry, kteří zde mají letní tábory a nedaleké sklepení používají jako sklad potravin.

Skupina původně gotických domů smíšené stavby, vzniklá z někdejších kupeckých krámů v severní části hlavního náměstí (dnes Krále Jiřího z Poděbrad). Četné přestavby do 19. stol., při rekonstrukci v 50. letech 20. stol. vložena železobetonová kostra.

Tvrz vnikla patrně na počátku 16. století za Podstatských z Prusinovic. V letech 1695-98 přestavěna na raně barokní zámek. Další přestavba v r. 1845 a v r. 1921. Ve 2. po. 20. stol. necitlivě modernizován.

Na místě nejstarší dochované synagogy v Praze, zvané Stará, byla jako poslední svatostánek v původním Židovském městě postavena podle projektu Ignáce Ullmanna a Josefa Niklase po roce 1868 modlitebna v maursko-španělském slohu, který jí dal jméno. Po rekonstrukci 1958–59 součástí židovského musea.

Terénní zbytky hrádku či spíše tvrze neznámého původu z první poloviny 13. století.

Budova bývalého špejcharu pochází ze 16. století. Současnou podobu získal po barokní úpravě. V roce 1995 zrekonstruován a zřízena vněm restaurace.

Zbytky zdí větší tvrze s vodním příkopem, která byla postavena pravděpodobně v 2. pol. 14. stol. Předborem ze Speřic (zmiňovaný v obd. 1390–1415). V 15. stol. v majetku Markvarta z Kamenice a ze Speřic. R. 1533, kdy byla odkazována dceři Anně Jiřího Dobrovítského z Újezda, již byla pustá.

Rozhlednu (14 m, 460 m n. m.) nechal postavit v l. 1884–1885 Severočeský exkursní klub dle návrhu arch. Gottlieba Albera. Byla oblíbeným výletním místem. Několikrát byla poničena bouří nebo bleskem, vždy však opravena. Po r. 1945 ponechána chátrání. R. 1997 změněna na vysílač, nepřístupno.

Vrch Špičák leží v centru přírodního parku Východní Krušné hory. Pod vrcholem stávala turistická chata, zdnes v ruinách. Na východním úpatí puklinová jeskyně. Na loukách na úpatí rostou chráněné rostliny, z vrchu je široký kruhový rozhled.

Vrch Špičák se tyčí do výšky 399 metrů nad mořem, severovýchodně nad Mostem. Jedná se o třetihorní vulkán, přičemž stáří zdejší znělcové horniny odhadují geologové na 32 milionů let. Od středověku zde byl lom.

Železná rozhledna s dřevěným opláštěním na vrcholu Špičáku byla postavena v letech 2013-2014. Stojí u horní stanice lanovky ze sportovního areálu Špičák. Z důvodu ochrany přírody je přístupná vždy jen od 15. června do 15. září.

Špička, jedna ze dvou vstupních bran gotického Vyšehradu, byla monumentální a reprezentační součástí opevnění, vybudovaného Karlem IV. Zbořena v polovině 17. století. Dochovala se severní třetina přízemní části s výběhy žeber klenby středního průjezdu. K severní straně přiléhá úsek gotické hradby.

Vyhlídka nad Tanvaldem je poslední stavba z pěti rozhleden navržených mladými architekty z Liberce. Na břiše rozhledny se odráží žulové kameny, stromy a její okolí a má připomínat bob z nedaleké zaniklé bobové dráhy.