Výsledky hledání míst

Tvrz ve vsi poprvé zmiňována již v 11. stol. Ve 13. stol. zničena, později obnovena. Další zmínka o tvrzi je až z r. 1583. V r. 1618 za Hynka Štáblovského z Kovalovic ve špatném stavu. Později upravena na byty a jako obydlí panského myslivce.

Zámek založil, zřejmě někdy v polovině 17. století, původně jako barokní, Albrecht Kotulinský z Kotulína. V l. 1720-1727 byl zámek rozšířen a vznikl u něj park s oranžérií. V r. 1865 byly strženy věže. Od roku 1920 byl majetkem státu a od r. 1927 sloužil jako škola.

Zříceniny hradu. Založen Hückeswageny před r. 1297, poprvé zmíněn r. 1347. Po dobytí za markraběcích válek r. 1404 obnoven, po dobytí husity asi r. 1428 rozbořen, r. 1467 uváděn jako pustý. Od 30. let 20. stol. hrad intenzivně zkoumán a konzervován.

Soubor barokních soch byl vybudován počátkem 18. století. Je dílem sochaře Jana Sturmera. Soubor soch je rozmístěn na přístupové cestě ke kostelu. Na sloupech jsou sochy Panny Marie Immaculaty, sv. Barbory, sv. Jana Nepomuckého, sv. Rocha a dalších svatých a dále sousoší Kalvárie.

Unikátní soubor zachovaných valašských chalup v Karolince - Raťkově.

Součkův dům v Prostějově byl postaven roku 1902 podle projektu architekta Vladimíra Fišera. Fresky na fasádě vytvořil Jano Köhler.

Štola vznikla při podpovrchové těžbě břidlice pravděpodobně ve 2. polovině 19. století, nyní slouží jako zimoviště kriticky ohroženého vrápence malého a dalších letounů.

Renesanční tvrz v areálu hospodářského dvora, v západní části obce. Tvrz nechal vystavět před rokem 1597 Václav Balbín z Orličné. V roce 1748 získává ves a tvrz Sedlecký klášter a následně přes náboženský fond se stává majetkem Schwarzenberků. Dnes v soukromém vlastnictví.

Sousoší Agonie v Getsemanské zahradě bylo pořízeno v r. 1689. Ústřední je sousoší Krista s andělem a opodál je rozmístěna trojice soch ležících apoštolů sv. Petra, sv. Jana Evangelisty a sv. Jakuba Většího. Socha sv. Petra byla odcizena, vyrobena její kopie a všechny tři sochy opět na svých místech.

V roce 1888 na návsi v Týnečku postavena kaple Neposkvrněného početí Panny Marie. Původní barokní morový sloup, který na místě stál, zbourán. Nad portálem socha sv. Floriána.

Pískovcové sousoší Apoteózy sv. Jana Nepomuckého pochází z let 1711-1723. Na podstavci bez nápisů je zjednodušený alianční erb Věžníků z Věžník a Valdštejnů.

Symbol Babiččina údolí, pomník Babičky s vnoučaty z r. 1922 stojí v blízkosti ratibořického mlýna přímo u cesty podle náhonu ke Starému bělidlu.

Sousoší bratří Čapků z r. 1969 uzavírá západní stranu náměstí Karla Čapka v Malých Svatoňovicích. Připomíná, že se tu r. 1890 světově proslulý publicista, spisovatel a dramatik Karel Čapek narodil jako nejmladší dítě lázeňského a báňského lékaře.

Sousoší Čtvero ročních období se nachází v parku u Dvořákova gymnázia. Znázorňuje jaro, léto, podzim a zimu. Autor Jan Straka. V r. 2009 zrestaurováno.

Pískovcové sousoší z r. 1866 nese mohutná profilovaná římsa. Vepředu mramorová deska s nápisem. Vlevo stojí Metoděj v biskupském rouchu, s pravou rukou žehnající a levou opřenou o štít s reliéfem sv. Jana Křtitele. Vpravo Cyril v mnišském šatu s kápí, s knihou opřenou o levý bok a s poutnickou holí v pravici.