Výsledky hledání míst

Sochy Herkulů z r. 1757, původně z hejčínského cukrovaru, dnes v Bezručových sadech v Olomouci.

Soubor sedmi soch je zastavení místní Poutní cesty. Jediným sousoším v souboru soch je sousoší sv. jáhnů Jiřího a Agapita. Sochy představují dva méně známé světce, římské mučedníky. Sochy pocházejí z roku 1744. Sousoší renovováno v letech 1851, 1878, 1901, 1929 a 2009.

Barokní sochy Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého tvoří na návsi v Malči malebnou skupinu doplněnou uprostřed křížem a dřevěnou zvoničkou na sloupku se stříškou.

Galerie šesti soch pod zámkem. Jsou to sochy sv. Josefa, sv. Jana Evangelisty, sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava, Panny Marie Bolestné a Ježíše na kříži.

Sochy sv. Antonína Paduánského z 2. poloviny 18. století a sv. Jana Nepomuckého pravděpodobně z roku 1791.

Před kostelem sv. Šimona a Judy se nacházejí dvě sochy sv. Jana Nepomuckého. Součást kostelního areálu. Sokl sochy stojící vlevo zdobí reliéf zavraždění sv. Václava. Nad světcem andílek s ratolestí. Barokní sochy dobré kvality a provedení. Zapsány do seznamu kulturních památek r. 1964.

Sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava pocházejí z poč. 19. stol. Materiálem je pískovec. Stojí na upravené studánce pod hrází Knířovského rybníka. Stojí na katastru obce Lhůta. Jak Knířov, tak Lhůta jsou místní částí města Vysoké Mýto.

Sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Zdislavy z roku 1709. Hodnotný příklad barokního sochařství Českolipska. Sv. Jan ve svém typu v kanovnickém odění stojící v kontrapostu s volnou pravou nohou. Sv. Zdislava je zachycena v řádovém oděvu terciářky, se škapulířem a se svrchním pláštěm přes ramena.

Pískovcové sochy sv. Josefa od Davida Zürna z r. 1711, sv. Jáchyma a sv. Libora z 2. čtvrtiny 18. století od Ondřeje Zahnera byly vytvořeny pro premonstrátský klášter Hradisko u Olomouce. Do Pěnčic přeneseny r. 1797. Restaurovány v letech 1911-1915 a 2010.

Soubor barokních pískovcových soch z 1. poloviny 18. století. Pravděpodobně byl jejich tvůrcem Matyáš Bernard Braun. Původně na mostě přes městský příkop, od roku 1967 na současném místě. Památkově chráněný.

Soubor dvou barokních soch. Barokní pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého autorsky neurčená. Světec v životní velikosti. Barokní, autorsky neurčená pískovcová socha moravského mučedníka Jana Sarkandra z r. 1722. Socha stojí na trojbokém podstavci s okosenými rohy. Obě sochy památkově chráněny.

U kostela sv. Jakuba Staršího stojí pět soch svatých. Jde o sv. Jana Nepomuckého, sv. Josefa, sv. Barboru, sv. Kateřinu a sv. Václava. Nejmladší je socha sv. Václava z roku 1908. Sochy zapsány do seznamu kulturních památek r. 1964.

Stráž pod Ralskem leží v údolí řeky Ploučnice pod vrchem Ralsko. Tři sochy svatých stojí v horní části náměstí. Jde o svaté Huberta, Šebestiána a Zikmunda.

Barokní měšťanský dům z druhé poloviny 18. století si uchoval, jako jedna z mála budov v Pacově, rysy typické pro barokní zástavbu městečka. Velká jednopatrová obdélníková stavba má mansardovou střechu a střední jednoosý rizalit. V budově sídlilo od roku 1930 městské muzeum (dnes sídlí v zámku).

Zřícenina hradu. Založení hradu nejasné (falešná listina datována r. 1265). Nejstaršími známými majiteli hradu jsou pánové z Velešína. Beneš z Velešína prodal Sokolčí r. 1387 Oldřichovi z Rožmberka, který hrad, snad později, připojil k Novým Hradům. R. 1541 hrad pustý.