Výsledky hledání míst

Rodný dům V. Beneše Třebízského vznikl asi na místě starší zástavby. Pochází patrně z první poloviny 18. stol. s úpravou v 19. stol. Je součástí řadové zástavby na jižní straně návsi. Nyní památník věnovaný životu a dílu spisovatele. Dům je kulturní památkou od r. 1967.

Silně zarostlé tvrziště nedaleko vsi Rodov, při silnici do Habřiny. Není jisté, zda jde o tvrz Rodovských z Hustířan, či je to její předchůdce a jejich tvrz se nacházela ve vsi. V r. 1636 ještě tvrz stojí, ale záhy zaniká při tažení Švédů na Prahu.

Rozsáhlý palác na místě tří gotických domů, r. 1571 sjednocený B. Wohlmutem. V r. 1796 přestavěn Černíny. Od r. 1816 patřil Rohanům, kteří mu dali v let. 1838–1841 pozdně klasicistní podobu. Dnes sídlo MŠMT ČR.

Obec vznikla asi i s tvrzi r. 1270 za Tvrdiše z Rohatce. Až v r. 1368 litomyšlský biskup Albert ze Šternberka prodal ves s tvrzi Beneši z Kravař, který vše připojil ke strážnickému panství. Ve společné listině Alberta a Petra ze Šternberka se předání tvrze potvrdilo. Tvrz se naposledy uvádí r. 1375.

Národní přírodní rezervace Rohová vyhlášená r. 2018 zaujímá severojižně orientovanou stráň jihozápadně od Moravské Třebové a chrání ekosystémy suťových lesů, skalní ekosystémy a biotopy vzácných a ohrožených druhů rostlin. Přístupný jen západní okraj rezervace s vrchem Roh po červené značce.

Lovecký zámeček z první poloviny 18. stol. vybudovaný Františkem Josefem ze Schönfeldu nebo jeho dcerou Kateřinou. V druhé polovině 18. stol. za Auerspergů přeměněn na hájovnu.

Chátrající novogotický letohrádek postavený Karlem Weinrichem r. 1880 mezi Dobřenicemi a Rohoznicí. Obdélná zčásti patrová budova s cimbuřím a okrouhlou věžičkou.

Lichoběžníkové tvrziště vzniklé před husitskými válkami, bylo součást majetku opatovického kláštera. Poté patří k panství Kunětická Hora. Kolem roku 1480 je držena jako zástava Mikulášem Otcem z Chrastu. Kolem r. 1900 byly na tvrzišti nalezeny kameny, cihly, silný řetěz a další předměty.

První zmínka o vsi je z roku 1372, kdy byla součást Opatovického kláštera. Po jeho zániku patří k panství Kunětická Hora. Možný stavitel tvrze byl Jan Otec z Chrastu, který obec držel v roce 1480. Je možné, že objekt nebyl nikdy dostavěn, protože už v roce 1491 se panství stává majetkem Pernštejnů.

Kovový kříž na kamenném podstavci zřídil počátkem 19. století mlynář F. Ludwig Rohrer. Po odsunu německých obyvatel přestal být udržovaný, chátral a byla odlomena jeho kovová část. V roce 2024 byl péčí příznivce a podporovatele Skoků Dušana Kejmara a kamenického mistra Marcela Stoklasy kříž obnoven.

Zaniklá tvrz, která byla postavena pravděpodobně v 1. pol. 14. stol. S tvrzí se spojují bratři Bohuněk z Rohů a Ješek Rohovec, kteří r. 1366 koupili lán ve Vilémovicích. R. 1406 se připomíná Ješek z Rohova a jeho manželka Ofka. Neví se kdy a proč tvrz zanikla, snad v období husitských válek.

Klasicistní zámeček tvoří součást hospodářského dvora, který patřil ke kadaňským městským statkům. Vznikl snad po roce 1787, současná podoba klasicistní z roku 1847. V současné době se opravuje.

Zřícenina hradu založeného patrně Hrutem z Kněžic. První zmínky z r. 1289. Po r. 1359 velkoryse přestavěn a luxusně zařízen. Na přelomu 14. a 15. st. odkoupen Valdštejny. Za husitských válek poškozen, v druhé pol. 15. st. opuštěn a již neobnoven.

Zaniklý hrad pražských biskupů založený snad již na konci 13. stol. nebo až arcibiskupem Arnoštem z Pardubic po pol. 14. stol. v těsné blízkosti biskupského dvorce. Původně malý gotický hrádek naposledy zmíněn r. 1488, koncem 15. stol. zanikl.

Slovanské hradiště z pol. 11. stol. vybudované Břetislavem I. na skalnaté ostrožně nad říčkou Rokytnou. Doloženo r. 1052. Zaniklo r. 1146 při bojích Vladislava II. s moravskými údělnými knížaty v čele se znojemským Konrádem.