Výsledky hledání míst

Budova radnice a městské spořitelny moravské části nynějšího dvojměstí z roku 1898. Po sloučení Místku s Frýdkem slouží jako škola.

Původní pozdně barokní radnice z r. 1795 byla nejprve přestavěna r. 1912. Východní věžovité třípodlažní křídlo vzniklo r. 1926, k dosažení symetrie objektu bylo téměř identické křídlo přistavěno r. 2002 i na západní straně. Před západním křídlem se nachází kamenná kašna z r. 1825.

Renesančně a raně barokně přestavěný obecní dům a sousední původně obytný objekt. Přestavěna 1762–3 dle projektu Josefa Schwanitzera, do Maiselovy ulice přístavba z roku 1908 od Matěje Blecha. Navazuje na sousední Vysokou synagogu.

Gotická radniční věž (80 m). Původní věž (postavena r. 1260) vyhořela r. 1444 a nová, samostatně stojící byla postavena v l. 1445-48 (stavitel Mikuláš ze Sedlešovic). R. 1854 vyměněn původní dřevěný ochoz z r. 1594 za litinový. Věž byla několikrát opravována, stejně tak i věžní báň nebo hodiny.

Čedičový vrch (399 m n.m.) je součástí Českého středohoří. Velká část západní strany byla odtěžena. R. 1992 byl prohlášen přírodní památkou (jednotlivé části již v l. 1966 a 1969 – čedičové sloupce a biologicky vzácná oblast jižních svahů). Od r. 1622 zdobí vrchol kopce kříž, současný je z r. 1992.

Areál bývalé tvrze s hosp. budovami panského dvora. Po skončení funkce tvrze jako rezidenčního sídla došlo po r. 1671 po přechodu do držení knížecího rodu Schwarzenbergů k raně barokní přeměně na hospodářský dvůr. Západně před dvorem je roubená stodola z 18. stol. K tomuto účelu slouží dodnes.

Drobný venkovský zámek, postavený počátkem 18. století na místě měšťanských domů, ze kterých patrně převzal řadu konstrukčních prvků. Od roku 1816 radnice městečka. Jednopatrový objekt na téměř čtvercovém půdorysu s vysokou valbovou střechou. Poslední úpravy po požáru r. 1842.

Zaniklá tvrz, která byla postavena patrně již koncem 13. stol., jak lze usoudit z archeologických nálezů. Osada Radonice je prvně zmiňována až r. 1397. Krátce po r. 1400 byla ves připojena k třeboňskému panství a tvrz někdy v té době zřejmě zanikla.

Radonická tvrz pocházela až z poloviny 16. století, vznikla buď za Hrzánů z Harasova nebo Jana Hada z Proseče, neboť první písemný doklad o ní pochází z r. 1587. Po připojení Radonic k vinořskému panství Czerninů r. 1675 tvrz ztratila svou funkci a beze stopy zanikla.

Malá dřevěná rozhledna připomínající myslivecký posed vznikla na jaře 2021. Vyhlídková plošina ve výši pouhých 2,5 m poskytuje daleký rozhled východním směrem k České Kanadě a Českomoravské vrchovině.

Dřevěná rozhledna Radost byla vybudována soukromým stavebníkem a nadšenci v letech 2012-2013 a dokončena v srpnu 2013. Je vysoká přes 9 metrů a její krytá vyhlídková plošina je 7 metrů nad zemí. Na volně přístupnou rozhlednu se zcela neobvykle stoupá šikmým bočním schodištěm o délce 11,5 metru.

Reliéfní pozůstatky tvrze prvně zmiňované v roce 1434 v souvislosti s půhonem (žalobou) Beneše z Krhova na Niklase ze Slatiny. V roce 1437 se dostává do rukou bítovských Lichtenburků. Po častém střídání dalších majitelů na přelomu 15. a 16. století pravděpodobně zpustla a zanikla.

Na místě tvrze po roce 1651 postaven barokní zámek. Současná podoba zámku je po přestavbě provedené po roce 1725. Oprava zámku proběhla v l.1973-76. Po r. 1990 však došlo k totální destrukci zámku a dnes je na pokraji úplné likvidace.

Kovová vyhlídková plošina o výšce 3 m na táhlém návrší Radovič jižně od Velvar postavena na podzim 2018 podle návrhu arch. Jana Červeného. Poskytuje krásný výhled především na České středohoří. Doplňují ji dvě drobné kovové tzv. pozorovatelny z r. 2016 na západním i východním konci návrší.

Původně tvrz z 15. st., v pol. 17. st. přestavěna na renesanční zámek. Na počátku 19. st. již chátral. Jan Larisch-Mönnich jej zboural a postavil zde nový empírový zámek. Později romanticky upraven.