Výsledky hledání míst

Nejstarší panské sídlo v Chodové Plané stálo pravděpodobně již ve 14. stol. nejspíše u kostela sv. Jana Křtitele.

Zámek zbudovaný po r. 1676 za správy benediktinů z kruhové vodní tvrze z konce 13. stol. Dnešní klasicistní vzhled z poč. 19. stol. Správa státního statku vedla k devastaci, napravené v letech 1988-1994 důkladnou rekonstrukcí.

Původně gotický hrad byl postaven v 60. l. 13. stol. Přemyslem Otakarem II. Po požáru r. 1592 ponechán chátrání. V l. 1726-27 přestavěn na solnici. Později sídlem městského úřadu, školy, knihovny a od r. 1931 muzea, které postupně zabralo celou budovu. Rekonstrukce v l. 1992-1998.

První zmínka o obci pochází z r. 1131. Tvrz byla zřejmě založena ve 14. stol. a později přestavěna na faru. V r. 1716 měla fara ještě mohutnou středověkou věž. Dnešní podoba fary pochází z r. 1734.

Menší dvůr založilo v r. 1690 město Olomouc. V r. 1779 dvůr i s polem o výměře 123 měřic koupil Norbert Kejval a později jej získala rodina Hubáčků.

Větrný mlýn německého typu byl původně postaven r. 1833 v obci Sádek. Později byl převezen. Do 2. sv. války mlel mouku, do r. 1954 šrotoval. V 60. l. vznikla expozice sekernického a hospodářského nářadí. Větrné kolo s rozpětím 16 m je největší u nás.

První renesanční zámek vystavěli Gerštorfové v 16.st. Dnešní barokní zámek Thunové postavili mezi lety 1683-1695. V jižním křídle zámku vestavěna kaple sv. Romedia. Osmiboká stavba, uvnitř dělená pilastry s kanelurami zakončena obdélníkovou lucernou.

V zámek byla přestavěna starší tvrz z 15. stol. – patrně v průběhu 17. stol., kdy došlo k barokním úpravám. V 19. stol. jej upravil na empírový zámek Jan Křtitel Forgáč, v r. 1882 byla budova přestavěna v klášter sester sv. Kříže, jimž slouží dodnes.

Zámek ze 17. stol., do jehož stavby byla pojata i původní gotická tvrz. V 18. stol. barokně přestavěn Vilémem. L. Kinským. Severní křídlo pochází z novorenesanční přestavby, provedené Dobrzenskými v l. 1865-70. R. 1948 zestátněn, po r. 1989 navrácen zpět původním majitelům.

Vesnická památková zóna Chotěborky, zahrnující náves a její blízké okolí, byla vyhlášena 24.6.2004. Samostatně chráněnými památkami zóny jsou (od r. 1958) kostel Nanebevzetí Panny Marie (s gotickou dřevěnou zvonicí), barokní sloup sv. Jana Nepomuckého a venkovská usedlost – rodný dům F. X. Duška.

Zámek vznikl v 2. pol. 16. st. na místě hospodářské usedlosti ze 13. st. Pozůstatkem původního dvora je raně středověká stavba zámecké hlásky s pozdějšími úpravami. Prvním držitelem byl kníže Václav Rucký z Rudz. Dnes je majetkem zemědělské školy.

Pozůstatky zaniklé tvrze ve sklepě bývalé fary. Je zde portál s erbem Mikuláše Kuleho z Chotče, který tvrz r. 1562 postavil. Do r. 1592 byla v držení místních vladyků, r. 1644 koupena Pavlány a r. 1750 přestavěna na barokní zámeček. Od r. 1789 farní budovou. V 19. stol. přestavěna do dnešní podoby.

Chotečská tvrz byla zřejmě postavena na počátku 15. století za Mikuláše z Chotče. Výslovně je poprvé doložena v roce 1530 za vzpoury poddaných. Zachována hranolová věž s renesančními klenbami a část hradby. Dnes skryta v hospodářském dvoře.

Pseudorenesanční jednopatrový, dvoukřídlý zámek s dvoupatrovou okrouhlou věží postavený roku 1875. V zámku kaple Božského srdce Páně.

Zaniklá tvrz ze 14. století Beneše z Chotěmic, zmiňovaná i v dějinách Lovětína r. 1432, zanikla koncem 16. stol. a zůstal jen hospodářský dvůr. Jan Sádlo z Kladrubec prodal počátkem 16. stol tvrz, dvůr a ves Kateřině, kněžně Saské.