Výsledky hledání míst

Karikaturní židličky z počátku 20. století, unikátní řezbářské dílo bratrů Braunerových, lze vidět v dnešním penzionu Rejvíz, původně hostinci U jezerního pastýře.

Kamenná turistická útulna z roku 1894, dnes horská chata s restaurací a kioskem. Postavena italským stavitelem Bertinim na popud Pohorské jednoty Radhošť.

Horská chata nedaleko hory Praděd. Významný turistický bod Jeseníků. Vznikla r. 1829 jako salaš na podnět knížete Lichtenštejna. Před chatou nechal roku 2006 postavit cestovatel Jiří Zikmund zvoničku.

Zámek s poplužním dvorem stojící na návsi ve vsi Chcebuz. Jeho nejstarší budovy jsou již zřícené.

Hrad z 12. stol. s dochovanou mohutnou Černou věží a pozoruhodnou patrovou, tzv. dvojitou kaplí. Poškozen za třicetileté a za prusko-rakouské války. Byl bombardován, zapálen a od roku 1743 je zříceninou.

Národní přírodní rezervace Chejlava na severovýchodním svahu Bukové hory na jižním Plzeňsku chrání již od r. 1933 staré a druhově bohaté bučiny s bohatým bylinným patrem jako nejcennější území s přirozenými lesními ekosystémy bučin, suťových lesů a olšin.

Monumentální budova bývalého německého chlapeckého semináře s kaplí sv. Aloise vznikla v l. 1924-1926 podle projektu Adolfa Müllera. Výstavbu vedl ing. Gustav Beyvl z Olomouce. Stavba má 133 místností, 563 oken a 277 dveří. Kulturní památka dnes slouží jako Centrum vzdělávání a volného času.

Obecní chlebová pec vznikla v Lenoře v I. polovině 19. století. Svému účelu sloužila ještě několik let po II. světové válce. Roku 1998 byla opravena, užívá se k veřejnému pečení každou poslední sobotu v letních měsících.

Chlístovské menhiry pocházejí pravděpodobně z mladší nebo pozdní doby kamenné. Komplex několika megalitických staveb je raritou – zde stojí tři o výšce 190, 185 a 143 cm. Společně s dalšími kameny stojí v kruhu. Původně jich bylo patrně 5. Byly několikrát povaleny, naposled byly vztyčeny r. 1999.

Pahorek tvrziště s náznakem příkopu valu v zahradě č.p. 6 s nejasnou historií. První zmínka je až o pusté vsi Chloumky z r. 1542, která náleží k panství Holovousy, které vlastní Mikuláš starší Karlík z Nežetic. V druhé polovině 18. stoetí zde opět vzniká vesnice připomínáná v r. 1790.

Hrad byl rozbořen a vypálen r. 1352 výpravou Karla IV., který tak zasáhl proti Rožmberkům, kteří narušovali mír spory s rakouskými velmoži a pány z Landštejna. Není jisté, s kterým z bezejmenných hradů v oblasti lze tuto zprávu spojit.

Hrad z konce 13. století byl poprvé zmíněn až r. 1408 za Heralta z Kunštátu. Rozbořen byl za česko-uherských válek koncem 70. let 15. st. Dnes dochován oválný pahorek jádra s dvojnásobnými valy a příkopy a obdélné předhradí.

Hrad, kolébka mocného rodu Slavatů z Chlumu, byl založen na hradišti vladykou Blehem z Chlumu po r. 1276, rozšířen byl v 15. st., zničen za třicetileté války. Z rozsáhlého hradu dnes zbylo torzo paláce a trojice sklepních klenutých místností.

Zcela zaniklý dřevěný hrad z 13. stol. pánů z Chlumu na místě starého hradiště osídleného ještě před příchodem slovanů. Koncem 14. stol. získali hrad Vartenberkové. Zanikl pravděpodobně za husitských válek .

Tvrz byla postavena snad již ve 13. stol., kdy se zmiňují pánové z Chlumu. Rod z Chlumu se r. 1318 rozvětvil: Jindřich dál seděl na Chlumu a Smil na Křemži. Dalšími majiteli byli Dubenští, Častolárové či Eggenberkové. Tvrz mnohokrát stavebně upravována až k podobě hospodářského dvora (17. stol.).