Výsledky hledání míst

Letohrádek slavného architekta K.I. Dienzenhofera z r. 1728 v místech dávné kartouzské zahrady – barokní perlička Smíchova později v majetku F. Leopolda Buqoye či Porgesů z Portheimu. R. 1884 část objektu ubourána výstavbou chrámu sv. Václava.

Portmoneum, muzeum malíře Josefa Váchala bylo otevřeno v bývalém domě J. Portmana, přítele J. Váchala, kterému Váchal vyzdobil v l. 1920-24 malbami část domu vč. nábytku. R. 1990 nakl. Paseka koupilo zdevastovaný dům a v l. 1991-93 byla provedena jeho rekonstrukce. Pro veřejnost otevřeno r. 1993.

Zámek vystavěný v roce 1573 na místě starší tvrze. Pozdějšími úpravami získal jednoduchý barokní vzhled. Po r. 1945 rychle chátral až mu v r. 1989 hrozila úplná demolice. Zachráněno původní jižní a západní křídlo. V soukromých rukou.

Porubský bludný balvan je druhý největší bludný balvan s absolutně nejdelší osou v České republice. Jeho hmotnost je 11 tun. Nachází se na Vřesinské ulici v ostravském městském obvodě Poruba. Větší je pouze Kunčický bludný balvan.

Budova bývalého posádkového velitelství v Terezíně byla severně od budoucího kostela postavena v letech 1787–8 jako trojkřídlý raně klasicistní objekt s výraznou bosáží. Po opravě následků povodně 2002 slouží jako obytný dům.

Secesní budova z doby okolo r. 1910. Patrová dvoukřídlá budova s dvoupatrovou věží s hodinami. Oprava poč. 20. let 20. stol. Nad okny z obou stran umístěny znaky Československé republiky. Budova památkově chráněna od roku 1958, dosud slouží původnímu účelu.

Budova bývalé Občanské záložny č.p. 38 na Husově náměstí byla postavena v roce 1897. Jednopatrová zděná budova se sedlovou střechou a orientovaná hlavním průčelím do náměstí; bohatě zdobené průčelí je osazeno balkónem, který podpírá dvojice atlantů. Nyní je zde pošta a konají se tu svatební obřady.

Pískovcová jeskyně Postojna (zvaná též Amerika) byla osídlena a využívána jako útočiště již lidmi v době pravěku. Je jednou z největších jeskyní Českého ráje (téměř 300 m2, výška 2,5 m). Z jeskyně s velmi úzkým vchodem vedou další chodby, které se postupně zužují, jejich celková délka je 75 m.

Štefan Jiří ze Šternberka na místě původní tvrze vystavět v r.1611 zámek. Ferdinand ze Schwarzenberka v l.1706–1718 ho přestavěl v barokním slohu. Po r.1768, do r.1790, generální oprava zámku.

Poprvé se tvrz uvádí v r. 1368, kdy ji drželi bratři Oldřich a Ješek z Boskovic. Jako zemanské sídlo sloužila zřejmě až do r. 1480, kdy ji koupil Jakub z Kostelce. Po r. 1521, kdy se uvádí již jako pustá, byla zbořena a dnes se již neví, kde stála.

Most pochází asi z 18. stol. Socha sv. Jana Nepomuckého zhotovena r. 1782. Most ze čtyř oblouků, vystavěn z pískovcových kvádrů. Stavební úpravy v r. 2013. Socha stojí na hranolovém podstavci, kartuše s vročením ANO 1782. Most se sochou zapsán do státního seznamu kulturních památek z r. 1965.

Barokní budova poštovní stanice vznikla v dobách Habsburské monarchie z objektu obecní lázně. Poprvé se uvádí r. 1727. V současnosti je památkově chráněná budova v soukromém vlastnictví a chátrá.

Jedná se o patrovou volně stojící budovu na obdélném půdoryse s pětibokým průčelím členěným šesti pilastry s kompozitivními hlavicemi. Budova bývalé poštovní stanice stojí na jižní straně návsi. Vlevo od budovy oblouková brána se dvěma symetricky umístěnými brankami po stranách. Památkově chráněno od 31. 12. 1965.

V obci Kámen zřízena kolem r. 1789 pošta a pro ni byla v roce 1824 postavena jednopatrová budova. Hodnotná klasicistní stavba. Budova s mansardovou střechou s fasádu členěnou lizénovými rámy a středovým rizalitem ukončeným trojúhelníkovým tympanonem. Památkově chráněno od r. 1963.

Přes Vratěnín vedla kupecká cesta a od třetiny 16. stol. poštovní spojení Praha-Vídeň. Kolem r. 1700 zde byl poštmistrem Jan Plessner, který nechal na starších základech postavit mohutnou barokní reprezentativní poštovní stanici. Kulturní památka dnes slouží jako obecní úřad a pošta.