Výsledky hledání míst

Panské sídlo je v Rumburku doloženo na počátku 16. stol. jako součást vrchnostenského dvora. Kolem roku 1555 se sem nastálo přestěhovala tolštejnská vrchnost. Nový zámek dostavěn zřejmě 1571, barokní obnova do 1683. Po r. 1850 sídlo úřadů a škol.

Rumpálové zařízení nad 68,5 metrů hlubokou studnou. Radí se tak mezi nejhlubší studny v Česku. Z větší části vysekaná ve skále. Soukolí se uvádělo do pohybu otáčením dřevěného kola. Rumpál chátral vedle studny do r. 1975, poté opraven. Vrátilo se opravené původní zařízení rumpálu.

Kovová rozhledna na nejvyšším vrcholu Javořích hor ve výšce 880 m. V provozu od 1. září 2002. Rozhledna je celoročně volně přístupná. Výhledem na panorama Broumovska, Krkonoše, Javoří hory, polské Soví hory a Orlické hory.

Větrný mlýn postavil r. 1873 Cyril Wágner původně jako klasický větrný mlýn holandského typu. Když mlýn poničila vichřice, byl při opravě v l. 1882–84 modernizován instalací Halladayovy turbíny. Po 2. svět. válce byl mlýn využíván JZD a chátral. V l. 1993–95 byl opraven a dnes slouží jako muzeum.

Vodní plocha písníku vznikla díky zdejší těžbě písků a štěrkopísků, zahájené poč. 50. let 20. stol. Dnes je rekultivována a slouží rybářům, k plavání, bruslení či hraní hokeje. Je významným biotopem vodní fauny a flóry se vzácnějšími druhy vodního ptactva, jemuž nevadí ani sousední letiště.

Památník s bohyní Niké postavený podle návrhu P. Nobileho v roce 1837 na počest hrdinného boje ruských vojsk proti napoleonskému sboru generála WanDamma dne 29. - 30. 8. 1813 v bitvě u Chlumce a Přestanova.

Zaniklý hrad zmíněný v pramenech pouze v letech 1328 a 1370. Spolu s Chlumskou horou majetkem rytířů z Reissengrünu. Po vymření rodu v 15. století zanikl. Není známo, kde a kdy stával, ani jak vypadal.

Kaple byla postavena pravděpodobně ve 14. stol. na městských hradbách v areálu farního kostela. V 16. stol. byla stavebně upravena (nově zaklenuta), později prošla barokní úpravou. Kaple sloužila k modlitbám Růžencového bratrstva (odtud název), později jako farní knihovna, dnes je prázdná.

Růžencová zahrada v Hronově vznikla roku 2018 úpravou bývalého hřbitova za farním kostelem Všech svatých. Nově byla osazena dvaceti růžencovými zastaveními s obrazy Evy Skořepové-Radové z České Skalice v kovaných rámech.

Výšina nad východním okrajem obce Růžová (405 m n. m.) v minulosti využívaná ke strážení kraje. Na vrcholu kříž z roku 1809 a od roku 2018 betonová rozhledna, umožňující kruhový výhled do širokého okolí.

Zámek v z druhé poloviny 18. století vzniklý na místě tvrze ze 14. století. Od roku 1835 zde několik let bydlí mladý Bedřich Smetana. V sedmdesátých letech zřízeno muzeum s expozicí Hudební tradice Podblanicka, která je zde dodnes.

Větrný mlýn holandského typu stojící na vrchu Petřín postavený v r. 1844 plnil svoji fukci až do roku 1945, kdy po odsunu Němců zůstal opuštěn a chátral. V roce 1964 byl koupen soukromou osobou a budova slouží jako penzion s restaurací.

Nejvyšší hora národního parku České Švýcarsko (619 m nad mořem) dominuje náhorní planině mezi Labem a Kamenicí. Od roku 1880 zde stály postupně tři dřevěné rozhledny a chata, dnes jen základy. V bezlistém období dílčí rozhledy.

Zajímavá přírodní lokalita související s odchodem českých exulantů do zahraničí během třicetileté války, upravená v roce 1906 do parkové podoby. V roce 1925 provedeny úpravy podle architekta Kulišara.

Terénní pozůstatky drobného, snad středověkého opevnění ve svahu nad řekou Bečvou nedaleko osady Rybáře u Hranic. Kruhové, až vejčité plato o průměru cca 40-45 m je na západě a severozápadě sledováno pozůstatkem setřelého valu.