Výsledky hledání míst

Vetruše, místo opředené mnoha pověstmi o místě bývalého ústeckého hradu bylo nejspíše jen městským popravištěm. Dnes zde stojí nově zrekonstruovaný objekt s vyhlídkovou věží, postavený r. 1897 Ústeckým horským spolkem podle projektu Alwina Köhlera.

První zmínka o hradu z r. 1234. Později sloužil jako vězení pro odpůrce Přemysla Otakara II. Ve 13. a 14. st. rozšiřován. Utrpěl obléháním Švédy roku 1645, dobyt však nebyl. V polovině 18. st. dostal hrad svou nynější podobu.

Ves poprvé zmíněna r. 1404. Koncem 17. stol. za Vernierů postaven obdélný patrový barokní zámek. V l. 1728-30 rozšířen o vrcholně barokní boční křídlo s navazující obdélnou půlkruhem zakončenou kaplí. Další úpravy klasicistní, rokokové a empírové. Po požáru r. 1881 opraven na poč. 20. století.

Věž Hláska je mladší součástí městských hradeb z 80. l. 15. století. V 16. stol. sloužila jako městská šatlava. Na počátku 20. stol. byla spojena se secesní vilou zvanou Helenin zámeček.

Gotická věž ze 14. století, nejzachovalejší pozůstatek městského opevnění. Věž je čtyřboká, dvoupatrová, se stanovou střechou a malými okny střílnového typu. Od ní vybíhají na jih a západ krátké úseky hradební zdi.

Cihlová rozhledna, 282 m n. m., 15 m vysoká. Vystavěna r. 1843 jako součást zámeckého parku na přání hraběte Ervína Sylva-Tarouccy. Má neobvyklý osmiboký tvar. Po generální opravě veřejnosti přístupná od dubna 2016 v rámci placené prohlídky zámku.

Klasicistní zámek byl vybudován rodem Weissenburků v pol. 19. stol. na místě zaniklé tvrze. Zámek je dnes součástí areálu, který vlastní společnost Floria Věžky. Ta zde pořádá každoroční výstavy květin a jiných zahrádkářských výrobků.

Barokní kaple na obdélném půdorysu, součást křížové cesty vybudované před rokem 1693 místními jezuity. Uvnitř je novodobý obraz, odpovídající příslušnému zastavení křížové cesty, v tomto případě znázorňující scénu, kdy Veronika podává Ježíši Kristu roušku. Kaple není památkově chráněná.

Původně středověká tvrz na přelomu 16. a 17 stol. přestavěna v barokní zámek, v roce 1840 přestavěný v empírovém stylu. V roce 1924 zde vybudován ústav pro slabomyslné. V současnosti domov pro osoby se zdravotním postižením a domov pro seniory.

Zámek byl pravděpodobně postaven v 17. stol. V r. 1635 se stal majetkem generálstrážmistra Johanna Böcka a zůstal v jeho rodině až do r. 1763, kdy ho koupil hrabě František Rudolf Sweerts-Špork. Dnes zámek slouží jako domov důchodců.

R.1718 koupil Vidlákovu Lhotu Ferdinand Schönpflug a postavil patrový zámek. V r.1744 byl přikoupen ke Konopišti. Zámek je prosté barokní sídlo s mansardovou střechou se šestibokou vížkou. Slouží k bytovým účelům.

Gotická tvrz postavena prvním městským fojtem R. Heldorem ve 13. stol. Roku 1428 město i tvrz vypáleno husity. Poté opravena.

Městská památková zóna, vyhlášená roku 1992 k ochraně historického jádra původně biskupského města v severovýchodní části Javornického výběžku. Vidnava je zajímavá především mírou dochování měšťanských domů ze 16.–19. století, jejichž podoba vychází ze slezských tradic.

Barokní kaple na obdélném půdorysu, součást křížové cesty vybudované před rokem 1693 místními jezuity. Uvnitř je novodobý obraz, odpovídající příslušnému zastavení křížové cesty, v tomto případě znázorňující scénu, kdy Šimon pomáhá Ježíši Kristu nést kříž. Kaple není památkově chráněná.

Barokní výklenková kaple na obdélném půdorysu, součást křížové cesty vybudované před rokem 1693 místními jezuity. Uvnitř je novodobý obraz, odpovídající příslušnému zastavení křížové cesty, v tomto případě znázorňující scénu ukřižování Ježíše Krista. Kaple není památkově chráněná.