Výsledky hledání míst

Věžová konstrukce na návrší Val východně od města Králíky vznikla v roce 2002 a slouží společně jako rozhledna a vysílač mobilního operátora. Volně přístupná vyhlídková plošina ve výši 22 m poskytuje daleký výhled.

Zámek na okraji historického jádra Valašského Meziříčí nechal v roce 1539 postavit Jan z Pernštejna. Pozdějšími přestavbami a úpravami získal zámek podobu současné trojkřídlé barokní stavby. V poslední době zámek prochází náročnou rekonstrukcí.

Zámek vzniklý v rámci tzv. manského dvora po rozdělení dědičné a lenní části valašskomeziříčského panství v r. 1808. V 50.l. 19. stol. upraven do podoby před posledními účelovými úpravami v 70.l. 20. stol. V l. 1927-29 získán do vlastnictví města a upraven na dětský domov, který je zde dodnes.

Skanzen Valašského muzea v přírodě založen na okraji Rožnova pod Radhoštěm v r.1925. Nejstarší částí je Valašské městečko, poté byla vystavěna Valašská dědina a nejmladší je Mlýnská dolina. Unikátní seznámení s životem předků na Valašsku.

Valašské národní divadlo v Karolince vzniklo již v r. 1930, následně bylo odkoupeno C. Orságem. Po revoluci navráceno rodině. Slavnostní novodobé otevření proběhlo v březnu 2005.

Valašský roubený dům ev. č. 25 ve Zděchově byl v jádře postaven roku 1820 a později upravován. Je v soukromém vlastnictví a od roku 2014 chráněn jako kulturní památka.

Strážní věž (56 m) je pozůstatkem městských hradeb. Byla postavena na místě starší brány ze 14. stol. Postavena v l. 1568–1578. Nese znak Trčků z Lípy s letopočtem 1568. Po požáru r. 1589 byla zvýšena o třetí patro s bytem věžného a ochozem. Dnes se zde pořádají výstavy, divadelní představení atp.

Zřícenina gotického skalního hradu ze 13. stol., romanticky upravená. V 18. stol. se stala známým poutním místem. Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého.

Novobarokní kapli nechal v letech 1931–1933 vystavět hrabě Karel Arnošt z Valdštejna jako rodinnou hrobku. Autorem stavby byl architekt Jakob Schmeissner. V současnosti kaple slouží k pohřebním obřadům.

Postaven v letech 1630-34, upraven do klasicistní podoby v roce 1768, v roce 1813 zbudovány arkády. Od této doby chátral až do 19. století, kdy se dočkal oprav a v současné době celkové obnovy.

Tři hrázděné domky z let 1678–81, považovány za nejstarší dochované domy v Liberci. Sloužily zejména soukeníkům, v jednom z nich byla krčma "U Města Petrohradu". O jejich záchranu se v 70. letech 20. stol. zasloužila sousední SPŠ stavební.

František Arnošt z Valdštejna ve 20. letech 18. stol. v lesním revíru postavil skupinu loveckých pavilonů u kaple z r. 1725. Uprostřed mýtiny zahrada s besídkou. V pol. 19. stol. pavilony sešlé a r. 1904 zbořeny až na dva, z nich myslivna a stáj stojící dodnes. Areál střeží sochy granátníků.

Dům vznikl spojením dvou gotických budov z poloviny 15. století, kdy zde sídlila správa valdštejnského panství. Ty byly upraveny v renesanci a sjednoceny v baroku. Dnes v objektu sídlí informační centrum. Ve dvoře jsou zazděny kamenné desky s hebrejskými nápisy, přenesené sem ze zbořené synagogy.

Rozsáhlý barokní areál Albrechta z Valdštenja z rozmezí let 1623-29. V majetku rodu až do r. 1945. Dnešní sídlo Senátu je proslavené zejména svojí rozsáhlou zahradou s umělou jeskyní, pávy, salou terrenou a výhledy na Pražský hrad.

Zámek přestavěný v 16. st. z původního hradu. Renesanční podoba zanikla během barokní přestavby. Sochařská výzdoba z dílny M. B. Brauna. Na konci 19. st. upraven novobarokně. Po II. sv. válce užíván ke školním a ubytovacím účelům. R. 1976 vyhořel.