Výsledky hledání míst

Nejmohutnější zřícenina hradu v Čechách založeného pány z Budětic poč. 14. stol. Později jej vlastnili Švihovští, významně rozšířili za účasti stavitele Benedikta Rejta. Po třicetileté válce zpustl. R. 1421 zde přišel o druhé oko Jan Žižka z Trocnova.

Pozdně renesanční, vícekrát přestavovaný a doplňovaný panský dvůr s obytným stavením (tzv. zámečkem) v ose hlavního křídla. Založen v místě opuštěné vsi snad za Petra Voka z Rožmberka, od 18. století schwarzenberský. Adolf ze Schwarzenbergu zde r. 1850 založil rolnickou školu. Po zestátnění úpadek.

Rabínský dům, postavený v letech 1911-1912 v moderním slohu, vycházejícím z pozdní secese. Je dílem židovského architekta s tachovskými kořeny Alfreda Grotteho. Na rozdíl od synagogy, vypálené při křišťálové noci roku 1938, se dochoval rabínský dům dodnes. Má soukromé majitele a slouží k bydlení.

Dochovaná zeď hradu dvoupalácové dispozice. Hrad postavili páni z Janovic. Prvně byl zmíněn r. 1358, majiteli byli markrabě Jan Jindřich, v 15. st. loupeživý rytíř Hynek Jevišovský, za husitských válek Pernštejnové. R. 1476 uveden jako rozbořený.

Zřícenina hradu, zal. na přel. 13.–14. stol. R. 1318 dobyt biskupem Konrádem na odbojném Jindřichovi z Lipé; navrácen a Pertoldem z Lipé prodán r. 1355 markr. Janovi. Často zastavován. V moci kališníků za husit. válek. Opuštěn po pol. 16. stol.

Zbytky hradu na výrazném břidlicovém hřebeni ve stejnojmenném k hradu přihrazeném městečku. V areálu bývalého hradu nyní zámek, klášter servitů a kostel.

Městečko, vzniklé na opyši hradního ostrohu, zahrnuje dodnes zachované podstatné prvky opevnění ze 14. století. Domy po mnoha požárech pocházejí dnes převážně z 18. a 19. století. Na řadě z nich se zachovaly hrázděné či roubené části. Město je považováno za nejmenší v České republice.

Zříceniny nevelkého hrádku z 14. stol. majitele Matyáše z Rabštejna. Po opuštění Bohuslavem Mazancem z Frymburka v 1585 se uvádí jako pustý. Po romantických přestavbách na počátku 19. stol. byl upraven a dostavěn palác se dvěma místnostmi.

Čtyři stupně nevelkých vodopádů na Vranovském potoce na západním okraji Rabštejna nad Střelou lze pozorovat ze souběžné lesní cesty od osamělého dvora Vranov do údolí Střely. Dvůr a celý tok potoka se nacházejí na katastru Rabštejna nad Střelou.

V místech Podhůrského dvora staví Pernštejnové v 1/2 16.st. v daňčí oboře renesanční lovecký zámeček - Jägerhaus. Prodělal několik stavebních úprav, barokních, klasicistních i architektonicky devastujících z konce 20.stol. Dnes byl vrácen do klasicistní podoby a je nejstarším objektem obce Ráby.

V r. 1882 baron Richard Drasche z Wartinbergu nechává postavit lovecký zámeček v alpském stylu nedaleko vsi Ráby. V minulém století sloužil jako Ústav pro mentálně postižené. Sociálnímu ústavu byla postavena v r. 2000 v Rábech nová budova a dnes zámeček slouží jako Muzeum perníku a centrum pro děti.

Původní hrad loupeživého rytíře Friduše z Linavy. Často střídal majitele. Hanuš Haugvic z Biskupic jej po r. 1570 přestavěl na renesanční zámek. Následně rozšiřován.V 19. století, za Jana Mundyho, byla velká část zámku empírově upravena.

Příkopy a valy zaniklého hrádku asi z 14. stol. O hradu samotném je zmínka až v 16. století, když se uvádí jako pustý. Kameny z hradu byly použity na stavbu zámečku Neuberk.

Zámeček postavený v roce 1908 staviteli Josefem a Václavem Páskovými. Zámeček nechala postavit rodina Lobkowiczů na skalním masívu dnes nazývaném Čertova kazatelna.

Téměř zaniklý hrad, dle archeologických nálezů (Václav Krolmus) spadá jeho existence do 14. stol. V pramenech připomínán již jako pustý hrad; v urbáři r. 1652. Malý hrad patrně nebyl rezidenčním sídlem, ale sloužil jako mocenský opěrný bod.