Výsledky hledání míst

Pískovcový pamětní obelisk z roku 1607. Postaven na paměť rekatolizace smečenského panství, kterou provedl Jaroslav Bořita z Martinic, tehdejší majitel panství. Obelisk je restaurovaný a v dobrém stavu.

Pamětní síň Jana Knebla a bratří Strnadlů, rodáků obce Trojanovice. Významní umělci zdejšího kraje. Muzeum v rodném domě z roku 1757, doplněným roubenkou a zvonicí.

Pamětní síň Foerstrova rodu v Osenicích byla zřízena úpravou bývalé školy a je věnována významnému rodu kantorů a hudebníků, z něhož vzešel i významný hudební skladatel Josef Bohuslav Foerster. Příslušníci rodu působili kromě Osenic také v Praze, na jižní Moravě a ve Slovinsku.

Pamětní síň v místě dlouholetého pobytu básníka Petra Bezruče.

Chátrající cihlový sloup kuželovitého tvaru, postavený asi v polovině 18. stol. na paměť knížete Adama Frant. Schwarzenberga, prvního držitele chýnovského panství z rodu, který tu prý rád obědval. Sloup je zanesen již na vojenské mapě z 2. pol. 18. stol. Od památníku se do kříže rozbíhají aleje.

Rozhledna (18 m, 1214 m n. m.). První dřevěnou rozhlednu zde postavil r. 1880 Rakouský turistický klub, zanikla před r. 1900. R. 1923 postavena nová chata s terasou a rozhlednou Klubem českých turistů (architekt Janovský). Chata se dříve nazývala Mattušova (dle propagátora turistiky J. Mattuše).

Pravidelná terénně modelovaná lokalita pravděpodobě středověkého původu, která mohla být předchůdcem dnešní vsi Panenská, a jejíž přibližná doba vzniku není zatím známa.

Barokní zámek z první pol. 18. století. Jedná se o prostou obdélníkovou stavbu, zvýrazněnou pouze balkónem v průčelí. Doplňkem zámku je v parku umístěná kaple sv. Anny, přestavěná v l. 1705 - 1707 J. Santinim. Po r.1945 se zámek stal majetkem státu.

Matyáš Friedrich von Riese-Stallburg kolem r.1840 začal se stavbou. R.1901 jej převzala Hospodářská a úvěrová banka a prodala. Koupil jej Ferdinand Bloch-Bauer. Po válce zestátněn. Nyní je v soukromém vlastnictví a byly zahájeny restaurační práce.

Trojkřídlý zámek pochází částečně ze 16. století, tehdy tu byla klášterní klauzura. Po zrušení kláštera v roce 1783 přestavěny budovy na zámek rodinou Tuscany. Dochoval se portál z roku 1548.

Dům Paní v Tovačově, který nechal postavit šlechtic Ctibor Tovačovský z Cimburka v pol. 15. století. Měl sloužit výhradně zdejším zámeckým paním.

Téměř zcela zaniklý hrad, postavený r. 1421 katolíkem Zikmundem z Vartenberka jako opozice proti husitskému hradu Kalich. V r. 1423 dobyt husity a po nich r. 1437 krajskou hotovostí.

Rozhledna z roku 2001 v 532 m n m. Stavbu ocelové konstrukce na zděné podnoži s provozním zázemím o celkové výšce 22,1 m se dvěma vyhlídkovými plošinami v 15 a 17 m iniciovalo kulturní sdružení Bezručův kraj a spolufinancovalo město Frýdek-Místek.

Bývalá panská hájovna byla postavena nejspíše v 18. století, kdy bylo zdejší panství v majetku rodu Harrachů. Dnes je hájovna v soukromém vlastnictví a slouží jako obytný dům. Ve sklepích bývalé hájovny vyvěrá silný pramen pitné vody, kvůli kterému prý byla ves Žďár v 1. pol. 13. stol. založena.

Jednopatrová barokní budova s mansardovou střechou byla postavena na konci 18. století. Byla v majetku místní vrchnosti a sloužila zejména jako zájezdní hostinec. V budově dnes sídlí Ústav archeologické památkové péče Středních Čech (UAPP SČ). Bývalá hospoda je památkově chráněna od roku 1958.