Výsledky hledání míst

Zmizelá tvrz s reliéfními pozůstatky narušeného tvrziště byla postavena jejími držiteli pravděpodobně v polovině 14. století, tzn. ještě před převzetím bezprostředního okolí význačnými pány ze Šternberka. Zřejmě se jednalo o rod z Tečovic a Buňova. Dnes je v jádře tvrziště soukromá zahrada s odrostlými stromy.

Nepatrné, ale znatelné terénní pozůstatky pravděpodobně středověké tvrze, která ale písemně není doložena. Vznik se odhaduje na dobu kolem roku 1351, kdy se po Myslůvce píše Tomáš Věrduňk. Tzv. Hradiště je zapsáno v seznamu nemovitých památek archeologického charakteru.

Původní barokní zámek z první pol. 18. stol., majitel neznámý. V r. 1901 přestavěn rytířem Gastonem Malmannem ze Skřivan do novorenesanční podoby. Od r. 1913 majitel prof. dr. Václav Piťha. Po r. 1945 ve státním vlastnictví.

Jediný pozůstatek železné Rudolfovy lávky, která spojovala v letech 1869–1914 před stavbou dnešního Mánesova mostu staroměstské Rejdiště a malostranský Klárov. Hrázděný domek sloužil pro výběrčího mýta, po demontáži lávky jako obytný dům.

Současná, již třetí vyhlídková věž v pořadí na rašeliništi Na Čihadle byla postavena r. 2012. Výstavbu provedli členové Jizersko-ještědského horského spolku z dílů, které zhotovili učni ze Střední školy strojní, stavební a dopravní v Liberci. Jako materiál byl pro vyšší trvanlivost použit dub.

Na místě hradiště byl vybudován archeopark. Nově vyrostla hradba tvořená palisádou, jejíž součástí je zrekonstruovaná "původní" brána. Hradiště bylo v druhé polovině minulého století součástí obdělávaných polí.

Místo zvané Na Horách přes malou nadmořskou výšku poskytuje nádherný, téměř kruhový rozhled. Zásluhou obce Hrobce je tu na místě býv. leteckého naváděcího majáku od května 2011 volně přístupná dřevěná vyhlídková plošina vysoká asi tři metry, k níž vede strmý žebřík o 12 stupních.

Jihočeská soukromá zoologická zahrada v Horní Pěně v okrese Jindřichův Hradec. Na rozloze cca 10 ha s více jak 200 druhy zvířat. Veřejnosti přístupná od roku 2014.

Jednodílné výšinné hradiště o ploše 2,6 ha na skalnaté ostrožně nad potokem Výrovka. Ostrožnu přetínal dnes již nezřetelný šíjový val dlouhý cca 120 m. Datování hradiště je nejisté, je kladeno do pozdní doby bronzové a raného středověku.

Doposud archeologicky neprozkoumané hradiště, podle ojedinělých nálezů keramiky řazené do raného středověku. Na akropoli památník agrární strany, později obětem fašismu.

Zděná rozhledna vybudována z bývalé trafostanice nad osadou Janeček na úpatí kopce Medenec. Z výšky téměř 9 m poskytuje krásný výhled na oblast od Ještědu přes Jizerské hory po pásmo Krkonoš a Podkrkonoší. Rozhledna je soukromým majetkem a je volně přístupná od července 2023 po vnějším schodišti.

Nevysoká rozhledna Na Kopečku v Licoměřicích se nachází na soukromém pozemku, avšak majitelé objektu č. p. 54 umožňují volný přístup veřejnosti.

Na místě televizní retlansační věže stávala středověká ves Lhota (Lhotka) u Úval z 1. poloviny 14. století. Zanikla za husitských válek a v 16. století byla obnovena pod názvem Fidrholec. Vesnice dala název lesu – Vidrholec.

Na místě zvaném Na Krásné vyhlídce západně od Paršovic stojí dřevěná hájovna stejného názvu. Vzhledem k poloze se od ní otevírá daleký výhled na Hostýnské vrchy a Záhoří.

Kovová rozhledna s dřevěnými prvky na návrší Paseka u Trhového Štěpánova, podle něhož dostala pojmenování, byla slavnostně otevřena pro veřejnost 31. prosince 2023. Je nezastřešená, osmipatrová, celkem 31 m vysoká a volně přístupná.