Výsledky hledání míst

Významné ukázky architektury I. poloviny 20. století spojují osoby textilního továrníka Josefa Franze Palmeho a drážďanského architekta Hanse Richtera. Na přelomu 20. a 30. let vznikly díky jejich spolupráci v Krásné Lípě krátce po sobě funkcionalistická tovární hala a vila v tomtéž stylu.

Empírový skleník a dům zahradníka uzavírají původní nejstarší část zámeckého parku na západní straně. Vznikly roku 1820 v návaznosti na úpravy někdejší rovinné francouzské zahrady západně od městečka na součást anglického parku. Dodnes slouží původnímu účelu.

Stavba v zámeckém parku inspirovaná palmovým skleníkem ve vídeňském Schönbrunnu realizována z iniciativy hraběte Erwina Schlika podle projektu arch. Josefa Podhájského r. 1894. Nyní v péči Střední zahradnické školy, rekonstruována r. 2003.

Palmový skleník u zámku Lány postaven Fürstenbergy v letech 1879-1881, rekonstruován v letech 1921-1923 Jože Plečnikem, renovován v letech 2013-2015 do Plečnikovy podoby, přístupný veřejnosti společně s parkem.

Barokní sídlo vzniklo přestavbou usedlosti zmíněné r. 1654 v majetku Martina Neumanna, od r. 1697 Christopha Lorentze. Jeho vnuk Johann Georg ji dal přestavět na honosné sídlo. R. 1802 doplněno okrasnou zahradou. R. 1853 ji koupil Josef Palme; zestátněna r. 1945. Dnes v soukromém majetku.

Pozdně barokní zámek postavený na místě zaniklého hrádku z poloviny 13. století. Dvůr Palupín a vesnice jsou písemně zaznamenané od roku 1358. Prokázat přesný věk hradu není možné, jelikož se ještě starší písemné doklady nezachovaly. Dnes v soukromém vlastnictví.

Panské sídlo jehož základy byly položeny nejspíše v 16. stol. Postupně jak se měnili majitelé se tvrz měnila na zámek. Z architektonického hlediska je budova zámku nevýrazná.

Památná jedle bělokorá v údolí říčky Řečice v Moravskoslezských Beskydech. Dosahuje výšky 37 m při obvodě kmene 360 cm. Vyhlášena památným stromem v r. 1972.

Památné duby na území zaniklé obce Přední Záběhlá jsou dominantou Chráněné krajinné oblasti Brdy. Stromy jsou chráněné od roku 2019 pro svůj vzrůst a stáří přibližně 300 let. Místo je přístupné jen pro pěší a cyklisty.

V Kostelní ulici v Jindřichově Hradci je u kostela Nanebevzetí Panny Marie v dlažbě vyznačen údajný průběh 15. poledníku východní délky, na což upozorňuje i pamětní deska. Jde o turistickou atrakci neznámé doby vzniku. Tento poledník ve skutečnosti prochází městem západněji.

Menší muzeum významného malíře a ilustrátora Adolfa Kašpara (1877-1934), který žil v Lošticích. Muzeum mapuje jeho život, jsou zde sbírky ilustrací a fotografií. V další části se muzeum věnuje městu, tehdejšímu hrnčířství, či židovské tematice.

Prostý kamenný pomník odhalený na paměť pěti zabitých amerických letců, členů posádky bombardéru B-17 z 97 BG / 414 BS 15. letecké armády USAAF sestřeleného 21. července 1944 nad petrochemickým kombinátem. Odhalen byl bývalým letcem RAF Janem Hladkým ve výroční den roku 2001.

V lese, na konci skalnatého výběžku u lesní úvozové cesty stojí malý památník s vyobrazením andělíčka a umrlčí lebky, na památku turkotatarských a kuruckých vpádů a utrpení obyvatelstva Valašskokloboucka ve 2. pol. 17. století a poč. století 18.

Památník Antonína Dvořáka v budově barokního špitálu z r. 1745, připisovaného Kiliánu Ignáci Dientzehoferovi. Vedlejší barokní budova z r. 1759, takzvaná Varhaníkovna, slouží jako památník Dvořákova učitele Antonína Liehmanna.

Pětihranný dvouposchoďový klasicistní altán ve tvaru hříbku, vybudovaný v 18. století. Od července 2004 je zde zřízen památník Antonína Sovy, který zde na konci 19. století pobýval.