Výsledky hledání míst

Zámek s přilehlým parkem vzrostl ze staršího objektu tvrze za Antonie z Klebelsberku (rozené Krakovská z Kolovrat) v rozmezí let 1773-1785. Jedním z majitelů zámku v 19. stol. byl např. i hrabě František Josef Desfours. Dnes zde sídlí umělecká škola.

Skromné zbytky gotického hradu nad Dalešickou přehradou, založeného koncem 13. století snad Sezemou z Bukoviny. Hrad dobyt a pobořen před rokem 1417 za markraběcích válek.

První zmínky o Rausově mlýnu pocházejí z doby třicetileté války. V r. 1692 se zde narodil císařský rada Jan F. Raus. R. 1711 se mlýn stal majetkem rodu Čámských, kteří jej vlastnili po následující dvě století. V r. 2009 byl mlýn v dezolátním stavu.

Skalní hrad založil pravděpodobně na sklonku 14. století Jindřich Berka z Dubé. Jediná písemná zpráva o hradu je z roku 1402, kdy se majitelem stal Václav Berka z Dubé. Již koncem 16. století jej připomíná jen jméno Čapský důl.

Ocelodřevěná rozhledna na vrchu Čáp na okraji Teplicko-adršpašských skal postavena v září 2014. Volně přístupná pouze po zeleně značené stezce od zámečku Bischofstein v osadě Skály u Teplic nad Metují.

27 m vysoká betonová věž s pláštěm ze smrkových prken v nadmořské výšce 952 na vrchu Čarták, na pomezí Moravskoslezských Beskyd a Javorníků v blízkosti česko-slovenské hranice. Původně pouze vysílač mobilních operátorů, později rozšířena na rozhlednu.

Novodobá umělá zřícenina malého hrádku vznikla v období kolem roku 2020 a kopíruje ruiny středověkých hradů. Je postavena z kamenů, které nejsou spojovány maltou, nýbrž skládány na sucho. Představují základy hradního paláce, bašty a věže.

Valy a příkopy starobylého sídla, které zřejmě patří mezi rané útvary přechodového období mezi hradištním a hradním stavitelstvím, jež se označují jako dvorce. Pravděpodobně spjato s románským kostelem z doby kolem roku 1200.

Zaniklá tvrz, prvně zmiňovaná ve 14. stol., kdy byla sídlem vladyků z Částkova. Postavena byla snad Vlčkem nebo jeho synem Jaroslavem. Později byla tvrz připojena ke Kunovicím a r. 1497 se zmiňuje jako pustá. Na jiném místě byla postavena tvrz nová (uvádí se v l. 1570–1637), ta zanikla před r. 1667.

Původní gotická tvrz rozšířena na zámek koncem 15. či zač. 16. stol. za potomků Bohuslava Bohuše z Otěšic. Otěšičtí vlastnili zámek od r. 1443 do r. 1591. Zbytky tvrze tvoří severozápadní část zámku. Dnes čtvercová budova krytá mansardovou střechou.

Renesanční zámek vybudovaný v letech 1588-1615 na místě původní tvrze. V 19. století novogoticky přestaven. Ve 20.stol. honosná pseudogotická fasáda odstraněna. Zámek se tak vrátil k původnímu renesančnímu stylu. V 19. stol. založen anglický park.

Železná rozhledna - telekomunikační stožár, jenž je zároveň rozhlednou - stojí 432 m.n.m. Je vysoký 38 m, vyhlídka je ve výšce 30 m. Vystavěn r. 2002, slavnostně otevřen 30.8.2003 při příležitosti oslav výročí 650. let od založení obce.

Zámek byl původně tvrzí z r. 1543. V roce 1657 tvrz vyhořela a zůstala pustá. V r. 1712 ji koupili Löwensteinové a přestavěli ji v pozdně renesančním stylu na zámek čtvercového půdorysu. Později prošel ještě rozsáhlou barokní přestavbou. Po r. 2020 soukromý a po částečné rekonstrukci.

Zaniklá tvrz. Prvně je zmiňována r. 1358 kdy patřila Hrutovi z Čechočovic. Dalšími majiteli byli Vok či Ctibor z Čechočovic či r. 1371 Boček ze Slavic. Když byla r. 1499 koupena Zdeňkem a Burianem z Valdštejna a připojena k brtnickému panství, přestala sloužit jako sídlo a postupně zanikla.

Tvrz v Čechovicích je prvně připomínána r. 1310 při soupisu Plumlovského panství, poslední zmínka je z r. 1379. Její osud, podoba i umístění nejsou známy.