Výsledky hledání míst

Kněžský seminář ve Vidnavě byl založen vratislavským biskupem a kardinálem Jiřím Koppem v roce 1899. Během 2. světové války sloužil jako zajatecký tábor a lazaret. Později zde byl sklad obilí, dětská ozdravovna a středisko pro kosovské uprchlíky.

Bývalý kříž v polích mezi kaštany je neznámého stáří. Zničen v poválečné době, zachován pouze hranolový sokl s nápisem IHS. Dne 31.8. 2019 zde byl instalován kříž z nedalekého místa U siláže.

Bývalý městský hřbitov založen r.1660 na sever od města. Od r.1784 hlavním hřbitovem. Sloužil až do roku 1875 a v r.1888 byl zrušen. V 90.l. 19. stol. změněn v městský park. Z bývalého hřbitova zachována neogotická hřbitovní kaple.

Špitál založen r. 1578 na břehu Sázavy Burianem Trčkou z Lípy pro pět chudých měšťanů, obnovován v letech 1645 a 1834. V 19. stol. škola a obytný dům, r. 1881 objekt zbořen a nově postaven. Rodný dům hudebního skladatele Aloise Jelena (1801-1857), pamětní deska.

Bývalý klášter postaven v r. 1526 pro Kongregaci Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. V roce 1858 postaven řeholní dům s kaplí sv. Alžběty. V roce 1890 vznikla dívčí škola. Nejlépe se zachovala kaple sv. Alžběty, rozšířená směrem do náměstí. R. 1891 kaple zvýšena o ozdobnou zvoničku.

Zaniklé středověké a raně novověké vladycké sídlo na svobodnickém dvoře, poprvé připomínané v roce 1407. Jedinou starší součástí dispozice zůstává zděný sklípek s roubeným patrem na jihozápadě areálu dvora. Soukromý majetek (rodu Lexů patří skoro 400 let). Nepřístupný.

Volně stojící areál bývalého zájezdního hostince. Vznik kolem pol. 18. stol. Pravidelný dvůr sestává z hostince s navazující obytnou částí a z chléva. Stavení spojená ohradní zdí. Bývalý zájezdní hostinec patří do skupiny specifické pro čáslavský region. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1966.

Dnes již neexistující železniční most byl v provozu od roku 1865. Trať Kralupy – Turnov. Most sloužil pouze železniční dopravě až do roku 1965. Na pilíři masivní kubické konzoly, nesoucí stožáry veřejného osvětlení.

Bývalý lom na žulu byl využíván do sedmdesátých let minulého století. Je tvořen dvěma spojenými vodními plochami a jednou samostatnou. Poté byl oblíbeným místem ke koupání a rybaření. Dnes je z něj čerpána voda pro potřeby místního zemědělce.

Původně na místě zámku stála tvrz z konce 15. stol. Dnešní, původně barokní zámek, založen za hraběte Erdmana Kryštova Pruskovského polovině 18. stol., byl za hraběte Viléma z Reichenbachu-Losenic pseudogoticky přestavěn v polovině 19. stol.

Zaniklý hrad poprvé zmiňovaný v 1. polovině 11. století. Od poloviny 13. století byl významným centrem královské a později markraběcí vlády na jižní Moravě. Patrně roku 1423 byl dobyt a pobořen husity, od roku 1435 se uvádí jako pustý.

V barokní zámek byla kolem roku 1651 přestavěna starší tvrz. V r. 1754 byl přestavěn a upraven pro účely obývání vrchností. Později byl využíván státním statkem Hluboká. V současnosti je zámek v soukromém vlastnictví.

Barokní lovecký zámeček s oborou založen roku 1770. V roce 1827 zámeček změněn na hájovnu a obora zrušena úplně. V druhé pol. 20. stol. sloužil zámek potřebám Východočeských lesů.

Přesný rok, kdy byla původní dřevěná tvrz postavena, není znám; snad to bylo v letech, kdy byla obec uváděna jako součást vyšehradské kapituly. Zánik tvrze lze datovat pravděpodobně někdy po roce 1595. Dnes na jejím místě stojí stodola.

Tvrz postavil Vilém z Čachrova v letech 1380-1390. Po r. 1446 přestala sloužit jako sídlo majitele a zpustla. R. 1566 tvrz koupil a obnovil Jan Bohuchval z Hrádku. V 2. pol. 18. století sloužila jako sýpka. Dnes je ve špatném stavu.