Výsledky hledání míst

Téměř zmizelý reliéf jedné z tvrzí, které se v Zástřizlech nacházely. Druhé tvrziště je prozatím neznámé.

Ostrůvek v rybníce u obce Zátiší je pozůstatkem tvrze. Tvrz byla výslovně zmíněna na počátku 15.století. V rámci husitských válek byla tvrz dobyta tábority, kteří sem umístili vlastní posádku. Tvrz byla i se vsí po roce 1437 opuštěna a zpustla.

Oválné tvrziště na okraji prostředního ze tří rybníčků. První zmínka je z r.1396, kdy je zde uváděn Čeněk ze Zátluk. Jediná zmínka o tvrzi je z r.1496, kdy se uvádí jako pustá. Zanikla pravděpodobně za neklidných dob Jiřího z Poděbrad. Na tvrzišti se dochovala zídka z nasucho kladených kamenů.

Tvrz je poprvé uváděna r. 1481. Zaniká v polovině 16. stol. za Sedlnických z Choltic. Místo tvrze je dnes zastavěno několika rodinnými domy, které některé zdi tvrze použily do své hmoty.

Tvrz byla postavena pravděpodobně začátkem 14. stol. Dluhomilem z Velhartic. Poté ji získal Půta Švihovský z Rýzmberka a od r. 1544 byla tvrz opuštěná. Do dnešní doby se zachovaly zbytky zdiva čtyřbokého paláce s kruhovou baštou.

První zmínka o tvrzi je až z r. 1422, kdy byla majetkem Hanuše z Adršpachu. Záviš z Adršpachu je zmiňován v rozmezí let 1414-1439 "seděním na Zbečníku". V majetku této rodiny je až do přelomu 15. a 16. století. Následně je Zbečník připojen k panství Náchod a tvrz pravděpodobně požárem zaniká.

Zaniklá renesanční tvrz přesněji neznámé polohy, jež byla součástí bývalého panského dvora na jihozápadním okraji vsi. Areál dvora je výsledkem barokní výstavby z poč. 18. století a mladších úprav. Není vyloučeno, že menší pozůstatky zdiva tvrze by se mohly ukrývat v konstrukcích východního křídla.

Zbytky tvrze z konce 13. století, založené nejspíše pány ze Zbraslavic. Tvrz přestavěna renesančně, po požáru r. 1809 rozebrána a v jejích místech postaveny na starších základech hospodářské budovy. Dochovány zbytky hradeb a sklepy.

Výrazné terénní pozůstatky tvrze v jihovýchodní části obce. Dochován pahorek s plochou jádra 20 x 20m. Založena patrně před rokem 1359 Vojslavem ze Zbyslavic. Tvrz nepřežila konec 16. století.

Zarostlé tvrziště leží nad obcí Žďár. Na konci 14. století se připomínají zemané Diviš ze Žďáru (r. 1375) a Pešík ze Žďáru (r. 1395), samotná tvrz se však v písemných pramenech přímo nezmiňuje a patrně krátce nato zanikla. Na místě jsou znatelné valy a příkopy, které byly součástí opevnění tvrze.

Tvrziště s částečně dochovaným vodním příkopem. Tvrz je poprvé připomenuta v roce 1433 jako majetek Petra Selika z Luhova. Není zřejmé, zda tvrz vystavěl církevní a nebo světský vlastník. Držiteli mohli být i klášterní maníci.

Bývalá tvrz, dnes dům č. p. 276, patří k nejstarším domům ve městě. Byla postavena kolem roku 1300 v blízkosti farního kostela sv. Prokopa hamerníkem Kuncmanem. V 19. století upravena na školu, od roku 1937 městské muzeum.

Opevněné sídlo – tvrz nebo malý hrad – bylo postaveno podle archeologických nálezů v období přelomu 13. a 14. století. V písemných pramenech nejsou o této stavbě žádné zmínky, patrně šlo o rodové sídlo zemanů ze Ždírce. Opevněno strmými srázy, valy a příkopy, zachován malý zbytek zdi.

Rozměrné a mohutné tvrziště na vysokém břehu Novohradky. Písemné prameny dokládají existenci tvrze k 15.století. Jiné názory hodnotí tvrz Zdislav jako předchůdce hradu Košumberk, který se nachází pouze kilometr severovýchodně.

Zaniklá gotická tvrz pravděpodobně ze 14. stol. u západního průčelí věže kostela sv. Vavřince. V průčelí dochován gotický portál se vstupem a vpadlinou pro padací můstek, po němž se vcházelo z horního patra tvrze na panskou oratoř. Při kopání hrobů objeveny pozůstatky zdí, které byly opět zasypány.