Výsledky hledání míst

První, starší tvrz postavena asi koncem 14. století. Stojí při vjezdu do dvora. Obvodové zdivo dosahuje síly až jeden metr. V severovýchodním nároží je přistavěna okrouhlá věž. Část objektu stále slouží jako byty.

Tvrz postavená po roce 1602 Burianem Trčkou z Lípy. Později ztratila svou funkci. Od roku 1648 v majetku Walmerodů, v letech 1830 až 1924 patřila Auerspergům. Poté v majetku města Čáslav.

Zbytky tvrze pohlcené mladší zástavbou; pův. gotická z 15. st., kdy zde sídlil rod z Prostého, r. 1612 za Hýzrlů z Chodů dle dochované kresby tvořena dvěma paláci, hradbami s baštou a hospodářskými budovami. Po připojení ke Lčovicím rozparcelováno.

Dnes už jen místo původní valové fortifikace ne zcela přesně určeného názvu a funkce nad řekou Jihlavou, u něhož chybí jakékoli historické zprávy.

Původně gotická tvrz (první zmínka 1386) východně od žandovského kostela. Renesanční přestavba, po II. světové válce zanikl hospodářský dvůr, dochovaná obytná budova nese čp. 58. Při poslední opravě roku 1999 zničeny renesanční detaily. Dnes byty.

Opevnění, snad pozůstatek velké tvrze, dávané do souvislosti s ochranou majetků Opatovického kláštera, pravděpodobně zničené husity. Zachovány 3 koncentrické linie valů a příkopů a mohutný centrální pahorek beze stop zástavby.

Tvrz se uvádí v r. 1385, když ji Jan Poměn ze Zářičí prodával s alodní částí vsi Ješkovi Puškovi z Kunštátu. Nedlouho poté, pravděpodobně za válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem nebo spíše za husitských válek, tvrz zanikla, protože se již neuvádí.

Písemnými prameny nedoložená předpokládaná tvrz v Žárovicích měla údajně stát na parcelách kolem domů čp. 26 až 31. Napovídají tomu terénní nerovnosti a místní název "Na tvrze". Ves je poprvé připomínána roku 1131.

Téměř zmizelý reliéf jedné z tvrzí, které se v Zástřizlech nacházely. Druhé tvrziště je prozatím neznámé.

Ostrůvek v rybníce u obce Zátiší je pozůstatkem tvrze. Tvrz byla výslovně zmíněna na počátku 15.století. V rámci husitských válek byla tvrz dobyta tábority, kteří sem umístili vlastní posádku. Tvrz byla i se vsí po roce 1437 opuštěna a zpustla.

Oválné tvrziště na okraji prostředního ze tří rybníčků. První zmínka je z r.1396, kdy je zde uváděn Čeněk ze Zátluk. Jediná zmínka o tvrzi je z r.1496, kdy se uvádí jako pustá. Zanikla pravděpodobně za neklidných dob Jiřího z Poděbrad. Na tvrzišti se dochovala zídka z nasucho kladených kamenů.

Tvrz je poprvé uváděna r. 1481. Zaniká v polovině 16. stol. za Sedlnických z Choltic. Místo tvrze je dnes zastavěno několika rodinnými domy, které některé zdi tvrze použily do své hmoty.

Tvrz byla postavena pravděpodobně začátkem 14. stol. Dluhomilem z Velhartic. Poté ji získal Půta Švihovský z Rýzmberka a od r. 1544 byla tvrz opuštěná. Do dnešní doby se zachovaly zbytky zdiva čtyřbokého paláce s kruhovou baštou.

První zmínka o tvrzi je až z r. 1422, kdy byla majetkem Hanuše z Adršpachu. Záviš z Adršpachu je zmiňován v rozmezí let 1414-1439 "seděním na Zbečníku". V majetku této rodiny je až do přelomu 15. a 16. století. Následně je Zbečník připojen k panství Náchod a tvrz pravděpodobně požárem zaniká.

Zaniklá renesanční tvrz přesněji neznámé polohy, jež byla součástí bývalého panského dvora na jihozápadním okraji vsi. Areál dvora je výsledkem barokní výstavby z poč. 18. století a mladších úprav. Není vyloučeno, že menší pozůstatky zdiva tvrze by se mohly ukrývat v konstrukcích východního křídla.