Výsledky hledání míst

Zámek byl přestavěn v r. 1553 ze starší, dřevěné tvrze. Počátkem 19. stol. byl barokně upraven. V r. 1886 koupil zámek Josef Hlávka. Dnes se na zámku konají vědecké konference a semináře, jednají zde i kolegia rektorů Univerzity Karlovy.

Augustiniáni z kláštera sv. Tomáše v Praze na Malé Straně v 2. pol.17. století postavili barokní zámek s výraznou zámeckou kaplí, vystupující navenek pětibokou věží, procházející přízemím i patrem. Zámek zůstal v držení kláštera až do r. 1948.

Marie Pachtová, rozená Štampachová dala v roce 1794 na místě tvrze postavit zámek. Od r. 1852 patřil Lužec Baerenretheirům, z nichž Josef Maria Baerenretheir dal zámek přestavět v romantickém slohu.

Hradiště lužické kultury z mladší doby bronzové zaujímá plochu velkou 4,4 ha a leží uvnitř národní přírodní rezervace Čtvrtě vyhlášené r. 1989 poblíž vsi Studce, která je místní částí městyse Loučeň. Dochované valy a příkopy nejsnáze přístupné ze Studců po modrém značení.

Honosná palácová dvoupatrová barokní budova, snad od K. I. Dienzenhofera, z let 1726–28. Socha sv. Petra z r. 1728 na nároží je od M. V. Jäckela. Seminář zrušen 1922, dnes knihovna se sbírkou sorabik, nazvaná po buditeli Lužických Srbů M. Hórnikovi.

Zaniklá tvrz není v písemných pramenech zmiňována, archeologický výzkum určil aktivní období života na tvrzi do 2. pol. 13. stol. – 1. pol. 14. stol. Sama vesnice byla prvně zmiňována až r. 1407 jako součást lukovského panství. Tvrz dnes připomínají pouze terénní nerovnosti, zejména ochranný val.

Zaniklá tvrz, v písemných pramenech není zmiňována, příslušela však podle všeho k zaniklé vsi Lykodery (Ostrá louka), připomínané r. 1437. Tvrz zanikla asi již ve 14. stol. Byla pravděpodobně dřevěná a dle nálezů uhlíků se předpokládá (v tehdejších dobách častý) zánik požárem.

Nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd (1324 m). Dominanta kraje se vzácnou faunou i flórou. Oblíbený turistický cíl.. Na vrcholu turistické chaty s ubytováním, vysílač, meteostanice, vrcholový obelisk a daleké výhledy do kraje.

Hrad přestavěný na zámek. Gotický hrad z konce 13. stol. přestavěný na přelomu 15. a 16. stol. Smiřickými. Po požáru r. 1558 přestavěn v l. 1560-1593 na renesanční zámek. F. A. Špork v r. 1696 přestavěl barokně a zřídil park. Dnes domov důchodců.

Původní tvrz přebudovaná v 16. stol. na renesanční zámek. Často střídal majitele. Roku 1730 bylo přistavěno barokní divadlo - později zničeno požárem. Ve 30. letech 18. stol. barokně upraven. Dnešní podobu získal po empírových úpravách v 19. a 20. stol.

Tvrz postavil zřejmě Bohuš ze Seničky po r. 1353. R. 1371 ji držel Půta z Holštejna, r. 1382 Oldřich z Pateřína, který ji patrně obnovil. R. 1392 zapsal Dobeš z Lysova tvrz Staníkovi z Odrlic. R. 1406 ji získal Jan z Lazník. Zanikla patrně za husitských válek, r. 1482 zmíněna jako pustá.

Zámek byl postaven v pol. 18.stol. a byl využíván vyšebrodským klášterem jako letní sídlo. R. 1861 získal zámek František Emanuel Komers, který ho dal přestavět v novorenesančním stylu. Dnes je opuštěný.

Zaniklá tvrz byla postavena patrně ve 14. stol. Tvrz i osada zcela zanikly v průběhu husitských válek, snad již r. 1420. Pozůstatky tvrze byly objeveny náhodně až r. 1976 při polních pracích. V písemných pramenech není tvrz zmiňována, a tak doba jejího založení nebo zakladatel nejsou přesně známi.

Památník českého romantického básníka Karla Hynka Máchy v Máchově ulici v Litoměřicích je zřízen jako světnička. Zde básník bydlel a 6. listopadu 1836 zemřel.

Zaniklá vodní tvrz, kterou postavili někdy v 15. stol. Kunášové z Machovic. R. 1687 prodal Jiří Jaroslav Kunáš majetek Ferdinandovi ze Schwarzenbergu, který ho připojil k hlubockému panství. Tvrz byla před r. 1800 rozbořena a rozebrána na stavební materiál. Poblíž leží tvrziště Staré Machovice.