Výsledky hledání míst

Větrný mlýn postavený kolem roku 1865. Definitvně ukončil svoji činnost v roce 1945 současně se zánikem mlynářského práva. Od té doby zde byla instalována a je udržována stálá muzejní expozice.

Rudické propadání – přírodní památka, součást CHKO Moravský kras. Jedovnický potok se zde propadá do 90 m hlubokého a přes 12 km dlouhého jeskynního systému, 2. nejdelšího v ČR. Součástí systému je největší vodopád v ČR (35 m), nejhlubší suchá propast (153 m) či Obří dóm. Končí známou Býčí skálou.

Pozdně renesanční budova fojtství (rychty) z druhé poloviny 16. století stojí pravděpodobně na starších základech. Roku 1775 barokně přestavěna. Z hospodářských budov se dochovala průjezdní brána s plným obloukem, ostatní křídla čtvercového areálu zbourána před r. 1990. Dnes slouží k rekreaci.

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze začátkem 15. stol. Při renesanční přestavbě byla přistavena tři křídla, později také hranolová věž a kaple. V nedávné době byla provedena modernizace za účelem ozdravných pobytů, ale dnes je opuštěný a uzavřený.

Jan Hőlzl ze Sternsteinu vystavěl asi v r.1590 renesanční zámek. Po r.1620 jej Jan Baltazar Marradas přestavěl. Od r.1768 sloužil vojenským účelům až do 90. let 20. stol. Úpravy prováděné v 18. stol. vojenskou správou.

Umělý přivaděč vody do Královského rybníka postaven na příkaz císaře Rudolfa II v roce 1596. Štola vede pod pod Belvedérským vrškem z Vltavy od novomlýnského jezu. Stavbu provedli havíři z Kutné Hory. V padesátých letech bylo dno štoly vydlážděno a při nízkém stavu vody je štola průchodná.

Vyhlídková skála asi 2 km severně od Jetřichovic, pojmenovaná po knížeti Rudolfu Kinském z Vchynic a Tetova, který místo poprvé navštívil v roce 1824. Od té doby na jejím vrcholu je postaven dřevěný altán. Původně sloužila jako pozorovatelna pro požární hlídky.

Zámek byl postaven v letech 1698–1712, ale již roku 1714 vyhořel a byl téměř celý zbořen. Torzo zámku bylo roku 1802 upraveno na hostinec. V roce 1945 byl zestátněn a dnes je v majetku města, které pro něj hledá využití.

Ratibořický mlýn, jedno z dějišť Babičky Boženy Němcové, a sousední panský mandl, jsou jako památky Babiččina údolí přístupné veřejnosti během turistické sezóny. V sousedství stojí mariánská socha z r. 1796 a pomník Babičky s vnoučaty z r. 1922.

Rozhledna (30 m, 494 m n. m.) byla postavena v l. 2004–2009 současně s pensionem Rumburak s rekreačním areálem. Rozhlednu nechali postavit manželé Pyskovi, majitelé pensionu. Z vyhlídkové plošiny (26 m) je krásný výhled na Vranovskou přehradu a její okolí, za dobré viditelnosti jsou vidět i Alpy.

Panské sídlo je v Rumburku doloženo na počátku 16. stol. jako součást vrchnostenského dvora. Kolem roku 1555 se sem nastálo přestěhovala tolštejnská vrchnost. Nový zámek dostavěn zřejmě 1571, barokní obnova do 1683. Po r. 1850 sídlo úřadů a škol.

Rumpálové zařízení nad 68,5 metrů hlubokou studnou. Radí se tak mezi nejhlubší studny v Česku. Z větší části vysekaná ve skále. Soukolí se uvádělo do pohybu otáčením dřevěného kola. Rumpál chátral vedle studny do r. 1975, poté opraven. Vrátilo se opravené původní zařízení rumpálu.

Kovová rozhledna na nejvyšším vrcholu Javořích hor ve výšce 880 m. V provozu od 1. září 2002. Rozhledna je celoročně volně přístupná. Výhledem na panorama Broumovska, Krkonoše, Javoří hory, polské Soví hory a Orlické hory.

Větrný mlýn postavil r. 1873 Cyril Wágner původně jako klasický větrný mlýn holandského typu. Když mlýn poničila vichřice, byl při opravě v l. 1882–84 modernizován instalací Halladayovy turbíny. Po 2. svět. válce byl mlýn využíván JZD a chátral. V l. 1993–95 byl opraven a dnes slouží jako muzeum.