Výsledky hledání míst

Mohyla připomínající rytíře Viléma staršího Konecchlumského z Konecchlumí popraveného po porážce stavovského povstání r. 1621 byla vybudována v letech 1902-1907 ve stráni Mlázovického Chlumu nad kostelem v obci Konecchlumí. 100. výročí postavení mohyly připomíná pamětní lípa.

Poměrně neznámá mohyla-pomník vzniku republiky r. 1918 za obcí Bílovice u Kostelce na Hané.

Lokalitu raně středověkého slovanského mohylového pohřebiště ze střední doby hradištní z 9.–počátku 10. století objevil v r. 1884 J. Wankl. Do konce 19. století bylo prozkoumáno 19 mohyl. Dnes je jich v terénu patrných pouze 13.

Mohylové pohřebiště bylo k pohřbívání využíváno téměř 1 500 let od střední a mladší doby bronzové, doby halštatské až po laténskou. Prozkoumáno již ve 2. pol. 19. století 35 mohyl, z nichž 3 pohltila stavba dálnice. V roce 1866 zde pořízen druhý nejstarší plán mohylníku na našem území (J. Stulík).

Mohylové pohřebiště v lese Hora patří k významným lokalitám mohylové kultury střední doby bronzové z 13. – 11. století př. Kr. Celkem zde bylo objeveno 64 mohyl různé velikosti a stáří (41 z nich bylo archeologicky prozkoumáno již v 19. století).

Raně středověké mohylové pohřebiště Tabarky představuje 15 dochovaných mohyl z poslední třetiny 9. a první poloviny 10. století. Lokalita byla archeologicky zkoumána v 80. letech 19. století a v r. 1909.

Chudé zbytky hradu se nalézají na vrchu Strážný, vlevo nad labským údolím, poblíž vesnice Mojžíř. Přístup k němu je z ulice nad mojžířským kostelem, přes stavební parcely.

Mokřady pod Vlčkem je přírodní rezervace vyhlášená r. 1995 na rozloze 41 ha jižně od obce Prameny. Předmětem ochrany jsou zrašelinělé, slatinné a podmáčené louky s výskytem vzácných a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a také pozůstatky čtvrtohorní sopečné činnosti tzv. mofety.

Narušené tvrziště v osadě Klenové u Lojovic. Tvrz vybudovali zřejmě mokřanští vladykové ve 14. století, ale nakonec bylo zboží připojeno k sousedním Lojovicím. V roce 1509 je již zmíně pouze v Mokřanech tvrz pustá.

Zbytky valů, příkopů a akropole tvrziště ze 14. století. Zdivo bylo použito na stavbu císařské silnice v roce 1813. V roce 1936 byl zde nalezen hrnec s českými denáry z 12. století.

Zámek vzrostlý z vodní tvrze vystavěné Volfem Gothartem Perglerem z Perglasu (či jeho synem) po r. 1579. Za 30ti leté válce zde byli ubytováni vojáci Baltazara Marradase. Později majetek Račínů z Račína. Další přestavby v pol. 18. stol.

Dvoukřídlý pozdně barokní zámek z konce 18. stol. V r. 1838 ho získal Rafael Veselý, jeho vnuk ho v letech 1908–9 přestavěl dle projektu D. Jurkoviče. Za zámkem vznikla zahrada a u sev. stěny prosklená veranda. Po r. 1948 bylo v zámku zem. učiliště.

V roce 1707 Vavřinec Eisner zakládá sklářskou osadu Morány se správní jednopatrovou budovou obdélníkového půdorysu. V letech 1840–1841 Martin Plešinger zvyšuje budovu o jedno patro. Kolem roku 1900 Josef Hrubý z Jelení přestavuje Morány na lovecký zámeček. Dnes je zámek v rukou restituentů.

Zámek postaven ve dvou etapách v barokním slohu po roce 1740 a v 70.-80. letech 18. st. Další novobarokní přestavba následovala r. 1925. V 2. pol. 20. stol. ve vlastnictví JZD a postupně zámek zpustl. Dnes v soukromém držení avšak stále zpustlý.

Drobná zděná kaple na obdélném půdorysu s rovným závěrem byla postavena v roce 1938. Nechali ji postavit manželé Anna a Vincenc Havlínovi z Kovářova č.p. 4. jako poděkování za to, že se Vincenc šťastně vrátil z 1. sv. války a také za to, že jejich syn, František Xaver Havlín, se stal knězem.