Výsledky hledání míst

Jednolodní barokní kostel postaven v roce 1754 na místě gotického předchůdce snad podle plánů italského architekta Domenica Martinelliho. Vybavení kostela z přelomu 18. a 19. stol., poslední opravy proběhly v 70. letech 20. stol. Kostel disponuje pěti zvony ve věži, kde je také farní muzeum.

Původní kostel románsko-gotický přestavěn renesančně. Zpustnul počátkem 18. stol. Koncem 18. stol a poč. 19. stol. opraven.

Původně gotický kostel z 60. let 14. stol., r. 1499 postavena věž, barokní přestavba r. 1785, úprava na přelomu 19. a 20. stol. Jednolodní s pětiboce uzavřeným presbytářem, věží a předsíní, s márnicí, obklopen bývalým hřbitovem s ohradní zdí. Před vstupní bránou do areálu kamenný kříž z r. 1877.

Kostel založen r.1397. Gotická dřevěná pětiboká zvonice končí osmihranným jehlanem je celá pokrytá šindelem. Barokní dřevěný most, postavený r.1721 je tvořen na každé straně 8 oblouky, ve spodní části zdoben bedněním a při vstupu vraty.

Původně kostel ze 13. století, opevněn roku 1280. Několikrát vyhořel (v letech 1643, 1674, 1679, 1780). Po požáru r. 1873 byl na jeho místě r. 1880 postaven novogotický kostel podle projektu B. Waschmanna.

Kostel sv. Cyrila a Metoděje pochází z roku 1889. Jednolodní stavba se štíhlou věží v průčelí.

Dřevěný roubený kostel byl postaven r. 1936 pod vedením ing. J. Dostála. Autorem bohaté naivistické řezbářské výzdoby (oltář, křtitelnice) je hrčavský rodák Ondřej Zogata. Ve věži kostela byl původně zavěšen ocelový zvonek z vížky polské školy v Bukovci, ten byl r. 2006 nahrazen novým zvonem.

Jednolodní kostel v novorománském slohu s presbytářem a dvěma sakristiemi vystavěn v roce 1935. V sousedství kostela klášterní budova z roku 1936 a kříž z roku 1876. Budova fary - dříve církevní školka - postavena jako první v roce 1933. Jeden z nejmladších českobudějovických kostelů.

Farní (od 1664 biskupský) chrám sv. Ducha nahradil starší svatyni, zničenou požárem roku 1339. Vyhořel 1407, oprava do konce století. Koncem 17. století a znovu 1788–9 barokně upraven, regotisace 1864–76 (věže 1901). Po roce 1989 důkladná obnova.

Novorománský hřbitovní kostel z l. 1894–96 podle projektu Antonína Duchoně. K výzdobě byly využity plastiky Ferdinanda Maxmiliána Brokofa ze zbořeného románského kostela stejného zasvěcení na smíchovském Arbesově náměstí.

Barokní kostel sv. Filipa a Jakuba na Zlíchovské skále nad levým břehem Vltavy pochází z let 1713–1714 a stojí na místě zbořené románské kaple sv. Štěpána.

Na místě původní kaple vystavěn v letech 1810 – 11 nový kostel sv. Floriána, v průčelí s hranolovitou zvonicí. V ní zavěšeny dva zvony.

Kostel v novogotické stylu vystavěn v letech 1873–75. Roku 1962 zapsán do seznamu státem chráněných památek. Věž původně 48 m vysoká byla po jejímu zřícení nově vystavěna, ale o 8 m nižší.

Kostel sv. Františka Serafínského byl postaven až v 19. století v empírovém stylu v blízkosti loretánské kaple, která do té doby byla poutním místem. Vlastní kaple se nachází na severní straně kostelní lodě.

Kostel, původně zasvěcen sv. Vavřinci, byl vybudován v letech 1779–1784. Věž byla přestavěna r. 1889. Na hlavním rokokovém oltáři je obraz sv. Františka de Paula, po stranách jsou dřevořezby sv. Václava a sv. Víta z konce 18. století.