Výsledky hledání míst

Dům postavený roku 1898 je první architektonickou realizací chýnovského rodáka Františka Bílka. Byl místem setkávání s duchovně spřízněnými osobnostmi např. J. Zeyerem, Zd. Braunerovou, O. Březinou. Od r. 1990 expozice Galerie hlavního města Prahy.

Trojkřídlý dvoupatrový zámek vznikl přestavbou Goticko-renesanční tvrze, postavené za Fulštejnů poč. 16. st. V 2. pol. 16. stol. Bernard Pražma zámek renesančně přestavěl. V 17. stol. byl rozšířen, po požáru v 18. stol. barokně upraven. Vyhořel na konci 2 sv. války, opravou získal současnou podobu.

Kamenná rozhledna (19,3 m, 889 m n. m.) byla postavená na místě dřevěné vyhl. věže (1889) Moravskoslezským sudetským horským spolkem v l. 1895-1898. Po 2. sv. válce byla pro veřejnost uzavřena a sloužila jako televizní vysílač. Po opravě v l. 1996-1998 byla r. 1998 znovu otevřena pro veřejnost.

Biskupská mincovna v Kroměříži postavena r. 1665, sloužila olomouckým biskupům. Ti měli po staletí od panovníka privilegium ražby. Ukončení provozu r. 1759. Poté zde byly byty zaměstnanců zámku. Rekonstrukce v 90. l. 20. stol., od r. 1998 zde bylo Muzeum moravského mincovnictví. Dnes veřejnosti nepřístupná.

Biskupský dvůr je doložen jako staré probošství brněn. kapituly r. 1306. Koncem 15. stol. stavebně rozšířen. R. 1588 jej koupil biskup Stanislav II. a pův. gotický areál dal renesančně upravit. Od r. 1818 zde sídlí Františkovo muzeum (Moravské zemské muzeum). V l. 1882 a 1888-89 provedeny přestavby.

Hrad založený v 11. stol. původně v gotickém stylu, v 19. stol. přestavěn novogoticky. Zvláštní sbírka preparovaných psů a koček barona Haase z Haasenfeldu.

Zámek, pův. středověká tvrz (13. stol.), přestavěná r. 1574 na renesanční zámek. Poničen za třicetileté války. V 17. stol. obnoven a barokně přestavěn. Pozdější empírové úpravy odstraněny při celkové rekonstrukci v l. 1960-68. Od r. 1969 sídlem Okresního vlastivědného muzea, dnes Muzea Blansko.

Mohutnou stavbu s prvky nizozemské renesance a secese nechal jižně od svého sídla pro svou dceru a zetě postavit českodubský textilní podnikatel Franz Schmitt. Od roku 1945 zde sídlí Podještědské muzeum.

Kamenná rozhledna stojí na vrcholu hory ve výši 1043 m n. m. Postavena společně s hotelem r. 1913 Spolkem po zimní sporty (arch. Karl Matusch). Po 2. světové válce využívána pohraniční stráží a poničena. Přilehlý hotel zbourán. Je 21 m vysoká s vyhlídkovou plošinou ve výši 18 m.

Zámek vznikl přestavbou pův. vodního hradu ze 13. století. V 16. stol. jej nechal nejvyšší purkrabí Českého království Zdeněk Lev z Rožmitálu přestavit na zámek v goticko-renesančním stylu (arch. B. Ried). Později upraven barokně a novogoticky. Po r. 1945 zestátněn, po r. 1989 vrácen pův. majitelům.

Dřevěná rozhledna (52,2 m, 498 m n. m.) byla postavena v l. 2010–11, slavnostní otevření proběhlo 14. 5. 2011. Zadavatelem stavby je obec Bohdaneč, technický návrh zpracovali v ČVUT Praha a VUT Brno. Je nejvyšší dřevěnou rozhlednou v Evropě, ne-li ve světě. Zajímavostí je nainstalovaný dalekohled.

Zachovalá věž sloužící od roku 1810 jako rozhledna. V roce 1845 byla zvýšena na 45 metrů a změněna v nynější podobu.

Zámek z gotického vodního hradu ze 13. st., ze kterého zůstaly zbytky válcové věže. Zahrnuje slohová období od středověku do 19. st. V období romantismu pseudogoticky přestavěn. Vlastnili jej páni z Boru, von Götzen a Löwensteinové (do r. 1945).

Replika bývalého větrného mlýna německého typu z roku 1841. Původní mlýn, který z celkem 5 mlýnů vydržel do roku 1968, stával 1500 m východně. Ještě za 2. světové války byl používán na mletí mouky. Stavba repliky mlýna započala v roce 2018 a byla dokončena v roce 2020.

Ocelodřevěná, 18 metrů vysoká rozhledna z roku 2005 byla postavena sdružením Toulovcovy maštale. Rozhlednu navrhl Ing. Martin Novák (starosta obce Proseč), projekt zpracoval Ing. Antonín Olšina.