Výsledky hledání míst

Zámek byl původně tvrzí založenou pány z Nebílova poprvé zmiňovanou r. 1673. V r. 1706 byla přestavěna na barokní zámek stavitelem Jakubem Augustonem dle návrhu architekta J. L. Hildebrandta. V letech 1785–1789 byl zámek rekonstruován a opraven.

Renesanční palác na místě románského a gotického domu (po r. 1334 v něm bydlel Karel IV.). Renesančně přestavěn po r. 1555 G. Venturou a dále v 90. let. 16. stol. U. Aostalisem. Ve 20. stol. zde byl Dům československých dětí, dnes museum a galerie.

Renesanční zámek postavil Florián Griespek z Griechspachu a jeho syn Blažej v l. 1552-1614. Za třicetileté války zámek poškozen, r. 1623 byl prodán Polyxeně Pernštejnské z Lobkowicz. Po r. 1652 opraven, sloužil jako správní budova, později jako lazaret. R. 1948 zestátněn, r. 1993 vrácen Lobkowiczům.

Drobný renesančně barokní zámeček, vystavěný na zbytcích středověké tvrze s cenným souborem gotických, renesančních a barokních konstrukcí a článků. Při zámku kašna a zámecký park. Soukromý majetek.

Rozhledna kombinovaná s telekomunikační věží byla při penzionu Jezerka postavena v letech 2005-6, otevřena v září 2006. Rozhlednu tvoří ocelový tubus ovinutý schodištěm na základně z betonových prefabrikátů.

Barokní zámek poprvé zmíněn jako hrad, založený Otakarem II. v r. 1265. Dobyt husity r. 1425. V 16. stol. přestavěn na renesanční zámek. Následovala přestavba barokní v 18. stol. Hrad byl střediskem kraje a sídlem královského purkrabího.

Místo dřevěného Novoměstského divadla postavila svůj palác Pražská bursa dle projektu J. Rosslera (otevřen 24. 2. 1938). Od 1946 sídlo parlamentu (Národní, později Federální shromáždění). Přestavba a nástavba 1964–73, 1995–2009 rádio Svobodná Evropa.

Původně tvrz připomínaná až v 16. stol. Od roku 1660 do roku 1945 v majetku hrabat Vetterů z Lilie. Nejprve přistavena kaple a v pol. 18. stol. tvrz přestavěna na barokní zámek. Dnes znovu zpřístupněn a je sídlem Muzeum Novojičínska.

Lovecký zámeček, který roku 1844 vybudovali Clam-Gallasové přestavbou panského domu sklárny, založené zde v r. 1756. Rekonstruován mezi válkami díky kancléři Přemyslu Šámalovi. Dnes je zde hotel a restaurace Šámalova chata.

Secesní budova z l.1902-03 podle projektu R. Srnetze vystavěná na místě kupeckých komor, pozdějších kupeckých domů z poč. 14. století. Renes. Věž Hláska v ose záp. průčelí získala dnešní podobu v l. 1614-18. Dnes sídlo Magistrátu města Opavy.

Nová radnice byla postavená v letech 1902-04 v novorenesančním stylu podle projektu arch. Františka Podhajského. Jedná se o nárožní budovu s hodinovou věží, nahoře s vyhlídkovým ochozem. Fasáda zdobená rustikou a sgrafity dle návrhu Mikoláše Alše. Od r. 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR.

Secesní budova podle projektu Osvalda Polívky z roku 1906 vystavěná pro pražskou administrativu v l. 1909–11. Sochařská výzdoba je od Stanislava Suchardy, Josefa Mařatky a Ladislava Šalouna.

Budova radnice postavená v letech 1931 – 1933 ve stylu funkcionalismu. Je sídlem městského úřadu a jsou zde i různé obchody a pohostinství a kino. V letních měsících je pro veřejnost přístupná radniční věž.

Novorenesanční budova nové radnice v Sedlčanech postavena v roce 1903 podle projektu architekta Jana Heindla. Fasáda je zdobena sgrafity od L. Nováka. Dnes sídlo Městského úřadu a Regionálního informačního střediska.

Raně barokní patrová budova z počátku 17. století, s vížkou uprostřed průčelí. Na nádvoří jsou druhotně zazděny dva portály – renesanční z r. 1603 a lomený gotický portál. V budově dodnes sídlí vedení města.