Výsledky hledání míst

Ocelová rozhledna, nazvaná "nadhledna Háječek" je součástí lyžařského areálu Zborov v Zábřežské vrchovině. Je vysoká 30 m a vede na ni 144 schodů. Veřejnosti je přístupná od dubna 2022. Vstup je zpoplatněn a regulován turniketem.

Náhrobek se sochou Ferdiše Duši se nachází v centrální části frýdlantského hřbitova. Ferdiš Duša (1888-1958) byl rodákem z Frýdlantu, známý malíř a grafik. Námětěm jeho děl bylo především Ostravsko a práce v hutích.

Zámek nechal v r. 1766 postavit v raně klasicistním stylu zároveň s parkem hrabě Ferdinand Bonaventura z Harrachu. R. 1945 byl zámek majitelům zkonfiskován a od 1. 7. 2000 je majetkem městyse Náměšť na Hané.

Zámek přestavěný z gotického hradu. Renesanční podobu dostal v 16. st. za Jana Staršho ze Žerotína. R. 1760 vyhořel, obnoven Haugvici. V ineriérech cenná sbírka tapiserií. Po zestátnění sloužila část zámku jako příležitostná prezidentská rezidence.

Pivovar v tomto domě, tehdy zvaném „U Sezemských“, je uváděn již v 15. století. Současné jméno má podle sladovníka Jana Halánka, který jej vlastnil v 17.století. Posledním provozovatelem byla matka Vojty Náprstka, Anna Náprstková. Krátce po její smrti r. 1873 pivovar zaniká. Dnes Náprstkovo muzeum.

Významná secesní budova z let 1906–08 od architekta Aloise Jana Čenského. Budova sloužila jako representativní a spolkový dům tehdy samostatného města Smíchova. Na konci 90. let prošla budova celkovou rekonstrukcí, která jí vrátila původní ráz.

Novorenesanční musejní budova podle projektu Josefa Schulze (1884) postavená 1885–90 na místě Koňské brány někdejšího novoměstského opevnění. Od roku 1945 postižena řadou devastačních zásahů, jejichž následky má odstranit plánovaná rekonstrukce.

Národní přírodní rezervace Rejvíz s Velkým a Malým mechovým jezírkem vyhlášena r. 1955. Rašeliniště evropského významu o rozloze 397 ha s výskytem unikátních forem flory a fauny. Část zpřístupněna veřejnosti.

Nasavrky patřily ke hradu Strádov. Původní tvrz se poprvé připomíná v r. 1545 v držení Magdalény a Mikuláše Běškovce z Běškovic. Asi okolo roku 1600 za Václava Záruby z Hustířan byla tvrz upravena na zámek.

Návštěvnické centrum turistických známek najdete v bývalé budově rýmařovského gymnázia z r. 1872. V místě najdete všechny turistické známky, které byly vyrobeny.

Zámek byl původně tvrzí založenou pány z Nebílova poprvé zmiňovanou r. 1673. V r. 1706 byla přestavěna na barokní zámek stavitelem Jakubem Augustonem dle návrhu architekta J. L. Hildebrandta. V letech 1785–1789 byl zámek rekonstruován a opraven.

Renesanční palác na místě románského a gotického domu (po r. 1334 v něm bydlel Karel IV.). Renesančně přestavěn po r. 1555 G. Venturou a dále v 90. let. 16. stol. U. Aostalisem. Ve 20. stol. zde byl Dům československých dětí, dnes museum a galerie.

Renesanční zámek postavil Florián Griespek z Griechspachu a jeho syn Blažej v l. 1552-1614. Za třicetileté války zámek poškozen, r. 1623 byl prodán Polyxeně Pernštejnské z Lobkowicz. Po r. 1652 opraven, sloužil jako správní budova, později jako lazaret. R. 1948 zestátněn, r. 1993 vrácen Lobkowiczům.

Drobný renesančně barokní zámeček, vystavěný na zbytcích středověké tvrze s cenným souborem gotických, renesančních a barokních konstrukcí a článků. Při zámku kašna a zámecký park. Soukromý majetek.

Rozhledna kombinovaná s telekomunikační věží byla při penzionu Jezerka postavena v letech 2005-6, otevřena v září 2006. Rozhlednu tvoří ocelový tubus ovinutý schodištěm na základně z betonových prefabrikátů.