Výsledky hledání míst

Středověké tvrziště u rybníka ve vsi Dolní Kněžeklady. Tvrz pocházela z 2. třetiny 14. století a zanikla v průběhu 15. století. Z tvrze se zachovaly terénní pozůstatky, které jsou volně přístupné. Na místě tvrziště stojí nyní novobarokní kaple Panny Marie. Památkově chráněné.

Nevelké, ale výrazné tvrziště středověké tvrze, pravděpodobně ze 13. stol. Bylo vybudováno na místě eneolitického výšinného sídliště chamské kultury s prvky kultury řivnáčské a kulovitých amfor, jde o nejvýchodnější lokalitou chamské kultury u nás.

Nepatrné stopy pravěkého hradiště na vrchu Hradiště nad levým břehem Vltavy poblíž hráze Orlické přehradní nádrže. Vrch obtékán Bohostickým a Líšnickým potokem nad jejich soutokem. Hradiště podle sporých nálezů a polohy spekulativně řazeno do mladší doby bronzové.

Zaniklý zámek v dnešní okrajové části Třince vznikl za Beesů z Chrostiny v pol. 17. století v rámci panského dvora. Po r. 1793 ztratil sídelní funkci a sloužil potřebám dvora, později jako dělnická ubytovna. V 70. let. 20. stol. zbořen.

Takřka neznatelné terénní pozůstatky zanikající vodní tvrze na česko-polské hranici v poli ve východní části vsi. Tvrz založili Václav a Stanislav z Marklovic či jejich potomci někdy na počátku 14. stol. Později jí nahradil r.2005 zbořený zámek.

Dnes zaniklý zámek byl postaven patrně v průběhu 17.–18. stol. V r. 1947 se stal majetkem státu a používali ho zemědělci. Po r. 1990 byl vrácen potomkům původních majitelů, kteří ho prodali a nový majitelé nechali zbytky zámku odstranit.

Známý skalní útvar na východních svazích Smrčiny (810 m), tvořený pískovcovými skalními bloky východo-západního směru ve střední části potoku Mazák. Oblíbené cvičné místo horolezců. Přístupné po turistické značce.

Barokní most byl vybudován v první čtvrtině 18. stol. V l. 1715–18 byl vyzdoben barokními sochami světců sochaře Davida Liparta. Most byl dvakrát rozšířen, na počátku a v poslední čtvrtině 20. stol. Od r. 1958 patří mezi chráněné nemovité kulturní památky ČR. Od r. 1999 je ve znaku města Brtnice.

Okrouhlé tvrziště, obklopené rybníčkem (příkopem) v dolní části vsi sloužilo v 15.–17. století jako sídlo zdejší drobné šlechty (manů frýdlantských pánů). Po jeho zániku převzal jeho funkci nedaleký poplužní dvůr.

Tvrziště po blíže historicky neznámém sídle, doloženém archeologicky do 12.-13. st., snad založené Blažejem, služebníkem velmože Kojaty, někdy po r. 1227 a zaniklé před koncem 13. st. Dochován pahorek chráněný příkopem a valem, beze stop zástavby.

Zřícenina hájenky Mitrovských (podle dostupných údajů místních obyvatel). Cca 1 km za obcí Dolní Rožínka.

Zbytky gotického hradu z 2. pol. 13. st. Celou svou existenci patřil Valdštejnům. Rozkvět zažil ve 14.–15. st. díky okolní těžbě rud a zlata, poč. 16. st. přestal být využíván a r. 1543 je již pustý. Odkryta je část věže poškozené odstřelem.

Původní tvrz z konce 15. stol., přestavěna Vlčky na konci 16. stol. na renes. zámek. V 18. stol. barokně upraven a v pol. 19. stol. Mattencloity modernizován. V l. 1979–80 zdemolován a po r. 1998 i zbytek areálu.

Romantické zříceniny vodního mlýna postaveného před rokem 1515. Využívaný k pův. účelu byl do roku 1814, kdy se zde začala pálit kořalka. Od roku 1945 po odsunu německých obyvatel začal chátrat. Dnes šetrně rekonstruován.

Zámek vzniklý v barokním duchu před rokem 1650 za opata Jana Greifenfelse z Pilsenburka. Byl součásti dvora a sloužil k občasnému pobytu příslušníků velehradského cisterciáckého kláštera, do jehož majetku Domanín tehdy patřil. V roce 1883 jej převzal Katolický spolek arcidiecéze olomoucké. Dnes je sídlem obecního úřadu.