Výsledky hledání míst

Židovský hřbitov, který sloužil od poloviny 19. století (snad od r. 1842) nepočetné židovské komunitě je v Loučimi. Byl užíván do 2. sv. války, poslední pohřby zde proběhly v roce 1948. Na ploše 2733 m2 se dochovalo 90 náhrobků.

Hřbitov kdysi významné židovské obce byl zřízen severně od města zřejmě počátkem 17. stol. (před 1617), z jehož konce pocházejí nejstarší dochované náhrobky. Používán do násilného zániku komunity, po něm zbaven většiny novodobých náhrobků. V 90. letech 20. stol. opravena obřadní síň a ohradní zeď.

Hřbitov byl založen buď v 18. století nebo na počátku 19. století. Poslední pohřeb se zde konal v roce 1895. Na ploše cca 1165 m2 se dochovalo asi 50 náhrobků. Z ohradní zdi i márnice se dochovaly jen fragmenty zdí. Hřbitov je dnes součástí parku a je volně přístupný.

Židovský hřbitov u Drmoulu je doložen od roku 1676 a leží ve svahu Panského vrchu západně od obce.

Židovský hřbitov založen na poč. 19. stol. Zachováno kolem 200 náhrobků. V novější části hřbitova většina náhrobků chybí. Nejstarší náhrobek je z r. 1831. Na hřbitově se pohřbívalo do r. 1935. Židovský hřbitov zapsán do seznamu kulturních památek r. 1966.

Židovský hřbitov založený zřejmě v druhé pol. 17. stol. Od 90. let 20. stol. postupně rekonstruován. Zachováno kolem 200 náhrobků, nejstarší čitelný z r. 1762.

Židovský hřbitov založen r. 1921, obřadní síň z let 1927-1928 od L. Mesenského ml., v r. 1939 poničena. Opravena v letech 1973-1974 podle projektu arch. Š. Zeliny. V místě pomník a několik hrobů.

Hřbitov, který v letech 1917–1918 sloužil jako pohřebiště oběti tyfové epidemie z řad židovských válečných uprchlíků z Haliče a Bukoviny. Na ploše 25x25 metrů se dochovalo 86 stél s převážně čistě hebrejskými nápisy. Hřbitov je volně přístupný, nevede k němu žádná cesta.

Unikátní technické dílo historického splavu s pčátky ve středověku na řece Zrzávce, který sváděl do náhonu vodu, jež v Novém Jičíně poháněla vodní kola mlýnů, pil, valch a pozdějších textilních továren. Zničen bleskovou povodní v roce 2009.

Starší žimutická tvrz pochází z 2. poloviny 13. století. V r. 1508 při prodeji vsi připomínána jako pustá. Z tvrze zachovány terénní náznaky. Tvrziště volně přístupné.

Prvním známým majitelem byl v r. 1345 Oldřich z Hradce. V l. 1485–1494 hrad V. Vencelík z Vrchovišť přestavěl přibližně do dnešní podoby. V r. 1645 byl obsazen Švédy a poškozen. V r. 1964 vyhořel, obnova začala v r. 1974, skončila v r.1992.

Jméno Zítkov je nepochybně novověkým označením hradu. Nejspíše se jedná o Nový hrad, založený Karlem IV. nebo Janem Pyknou z Lichtemburka, který ho držel v r. 1388. K zániku hradu muselo dojít záhy, na počátku 15. století ho nahradila tvrz v Chocni.

Zaniklá okrouhlá tvrz obklopená vodním příkopem v Žiželicích stála v ohybu údolí říčky Hutné. Ačkoli stála pravděpodobně dříve, první zmínka o ní pochází z roku 1615. Roku 1623 je již uváděna jako pustá a dnes je tvrziště téměř zničeno koupalištěm a hřištěm.

Starý významný (památný) strom rostoucí na návsi nedaleko kostela Navštívení Panny Marie. Jeho stáří je odhadováno na 400 - 450 let. Na stromě pamětní deska k 500. výročí úmrtí Jana Žižky z Trocnova. Vedle něj stojí památkově chráněná zděná boží muka z poloviny 18. století.

Kamenná mohyla postavená podle návrhu architekta Antonína Wiehla. Stavitelem byl ing. Josef Šupich a slavnostně odhalena v září 1874. V roce 2003 provedeny rozsáhlé restaurátorské práce. Práce vedli restaurátoři Petr Máša a Jaroslav Máša.