Výsledky hledání míst

PR Bučací potok v centrální části Moravsko-slezských Beskyd, na příkrých severních svazích Smrku (1276 m). Vyhlášena 20. 9. 2004. Celková výměra PR je 35,07 ha. Bučací potok s kaskádami a vodopády.

Soustava vodopádů na říčce Černé Desné v Jizerských horách v úseku pod vodní nádrží Souš v nadmořské výšce 585-685 metrů. Kaskádovitý tok je doprovázen souběžnou, červeně značenou turistickou cestou.

Vodopád na Jedlové padá přes žulovou desku z výšky pěti metrů na žulové kameny a do menší tůně. Díky svislému profilu skalního podkladu vytváří vodopád parabolu. Průtok kolísá v závislosti na roční době a nejpůsobivěji vypadají na jaře. Kolem vodopádů byla vyznačena 2 km dlouhá naučná stezka.

Méně známé jizerskohorské vodopády na Jelením potoce ve stráni nad Josefovým Dolem. Leží mimo značené turistické stezky.

PP Vodopady Satiny na horním toku Satiny v nadmořské výšce 510 - 570 m vyhlášena r. 2006. Rozloha 8, 76 ha. Představuje jeden z nejdelších a nejnázornějších příkladů skalních koryt v české části Karpat.

Vodopády najdeme na Opatské stezce I., která začíná u vstupní Rožmberské brány kláštera ve Vyšším Brodě. Nachází se na říčce Menší Vltavici (cca 1,5 km od kláštera). Jedná se o skupinu mimořádně vysokých vodních kaskád po celé cestě, která vrcholí právě největší kaskádou - vodopádem sv. Wolfganga.

Jedna ze zajímavých a málo známých vojenských staveb před městem Prostějovem. Vojenská pozorovatelna, která sledovala jižní předpolí města.

Jedna ze zajímavých a málo známých vojenských staveb před městem Prostějovem. Vojenská pozorovatelna, která sledovala severní předpolí města.

Vojenská pozorovatelna byla vybudovaná jižně od obce Mostkovice. Byla postavena pravděpodobně v 50. nebo počátkem 60. let 20. století, kdy se tyto pozorovatelny hromadně stavěly u větších měst a podniků. Betonový objekt typu "kostka" má jednu místnost se 3 průhledy.

U města Česká Skalice leží vojenský hřbitov, kde je pohřbena většina padlých vojáků z bitvy, která se konala dne 28. 6. 1866 v průběhu tzv. sedmitýdenní prusko-rakouské války.

Romantický vojenský hřbitov založil r. 1867 kníže Vilém Schaumburg-Lippe, jehož rodu Náchod patřil v letech 1842-1945. Byli tu pohřbeni vojáci zemřelí v zámeckém lazaretu po rakousko-pruské bitvě r. 1866. Samostatná část hřbitova slouží zároveň jako knížecí hrobka rodu Schaumburg-Lippe.

Hřbitov pro vojáky olomoucké posádky a jejich rodinné příslušníky byl zřízen na konci 19. stol. severně od obecního hřbitova v tehdy samostatném Černovíře. Příhodná byla blízkost vojenské nemocnice na Klášterním Hradisku. V současnosti začíná obnova.

Vojenský hřbitov pro Josefov byl založen současně s pevností v letech 1780-1787, avšak v souladu s hygienickým nařízením Josefa II. mimo její obytné území. Leží proto jihozápadně od pevnosti u obce Rasošky. Vzhledem k množství hodnotných historických náhrobků je památkově chráněn.

Reliéfní zbytky pravděpodobného sídla drobné šlechty ze 13.století, známé jako Žižkův stůl, v nádherné krajinné oblasti zvané Vojšické louky.

Výrazné tvrziště nad Želivkou cca 150 m od centra obce. Tvrz uváděna r. 1390, r. 1459 uváděna jako pustá, obnovena po roce 1463 a naposledy uváděna 1496.