Výsledky hledání míst

Hrádek neznámého názvu a data vzniku i zániku. V 70.–80. letech 20. stol. archeologický průzkum, nálezy mincí, kovových předmětů a keramiky ze 13.–15. stol. Ostrožna přerušená nejméně třemi příkopy poškozena lesní cestou ve 20. letech 20. stol.

Šlechtické sídlo ve Velkých Hošticích vzniklo již před přelomem 15. a 16. století. Po roce 1754 bylo za Chorynských z Ledské přestavěno v pozdně barokní zámek, přestavovaný r. 1840. Kolem zámku přírodně krajinářský park z poč. 19. století.

Hradisko o rozloze asi 1,8 ha, chráněné valem, příkopem a palisádou. Osídleno věteřovskou kulturou ze starší doby bronzové, lužickou a slezskou fází kultury lužických popelnicových polí z mladší a pozdní doby bronzové, platěnickou kulturou z doby halštatské a slovanskou ze střední doby hradištní.

Výrazné tvrziště na konci Farské ulice ve Velkých Popovicích. Tvrz vznikla asi před polovinou 14. století a poprvé byla zmíněna v roce 1417. Doba zániku tvrze není zřejmá. Dochovalo se rozměrné jádro oblopené širokým a hlubokým příkopem.

Zaniklá tvrz, která stávala v místech dnešního rybníka. Patřívala vladykům z Přítočna. Byla zničena za třicetileté války. Pozůstatky tvrze bývaly za nižšího stavu vody vidět, při nedávné regulaci byly však i poslední zbytky tvrze odstraněny.

Větrný mlýn byl postaven r. 1830. R. 1890 byl vyvrácen vichřicí, poté Josefem Páterem znovu postaven. Poslední majitel František Patera byl r. 1942 zatčen gestapem a zemřel ve vězení. Poté mlýn téměř zchátral, ale v 60. l. 20. stol. byl koupen ONV Kroměříž a opraven. R. 1972 znovu opraven F. Hrdým.

Kamenná rozhledna se dvěma plošinami vysoká 19 m postavena v roce 1930 horským spolkem České Švýcarsko. Na horní ochoz vede 81 schodů. V roce 1997 zrekonstruována.

Velký semínský akvadukt (13,2 m) byl vybudován r. 1892 jako součást pardubické rybniční soustavy, tvořené mnoha rybníky a kanály. Akvadukt, vedoucí vodu Mlýnského náhonu přes Zadní Lodrantku, byl opraven r. 1984. R. 2009 hrozilo jeho zborcení; po zapsání mezi kulturní památky byl r. 2011 opraven.

Novou opevněnou polohu zjistil v r. 1982 A. Štrof. Lokalitu chránily ze tří stran příkré svahy. Západní stranu tvoří protáhlý hřbet, na němž jsou popisovány dva nevýrazné podkovovité příkopy. Fortifikace neznámého stáří sloužila zřejmě jako jednorázové opevnění.

Památný javor na okraji lesa u Věstoňovic, severně od Třebíče.

Železná rozhledna (65 m, 531 m n. m.) byla postavena r. 2002 jako vysílač mobilního operátora (projekt ing. Vladimír Janata). Měla sloužit zároveň jako rozhledna, pro neshody s provozovatelem vyhlídky zpřístupněna veřejnosti krátce r. 2002, poté uzavřena. Pro veřejnost byla znovu otevřena r. 2006.

Velký Mehelník je nejvyšší vrch Píseckých hor (632,5 m). Na severním svahu studánka zvaná Pimonova a na vrcholu řada velkých balvanů. Nejznámějším balvanem na Mehelníku je Loupežnický stůl.

Zaniklá tvrz z pol. 14. stol., první písemná zmínka z r. 1500. Časté střídaní majitelů, pravděp. zanikla za třicetileté války, nejpozději však za tatarského vpádu r. 1663 a nebyla již obnovena.

Velký Roudný, čedičový kopec s kapličkou a dřevěnou rozhlednou, je svojí výškou 780 m n. m. nejvyšší vyhaslou sopkou Nízkého Jeseníku a zároveň nejzachovalejším stratovulkánem Moravy, činný byl na přelomu třetihor a čtvrtohor (před 1–2 mil. let).

Vodopád Velký Štolpich, zvaný také podle potoka Černý Štolpich, je soustava vodopádů, které dohromady překonávají skalní stěnu vysokou 30 m. Leží v bezprostřední blízkosti hranice největší části národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny, od r. 2021 památky UNESCO.